Vládní milodary prošly Poslaneckou sněmovnou

Mezi novinářskou obcí však vzbudily rozruch především z důvodu nejasností formálního zařazení a dobou schválení. Celkem zbytečně. V širších souvislostech je totiž podstatné, že vládě se před časem  povedl skvělý taktický tah, spočívající ve využití příležitosti rozsáhlé právní úpravy, kterým si celý systém na pár let  „zastabilizovala.“ Zákonem č. 425/2003 Sb. se  totiž nejenže (a mimo jiné) zavedlo postupné zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro stanovení pojistného u významné části osob samostatně výdělečně činných v letech 2004 až 2006 z 35% na 50%, ale  zejména uzákonil přesun části příspěvků vybíraných na státní politiku zaměstnanosti do systému důchodového pojištění, a to zvýšením sazby pojistného na důchodové pojištění o 2 procentní body a současně snížením sazby pojistného na státní politiku zaměstnanosti o stejnou nominální hodnotu. 

Vyjdeme-li jen z obecně známých čísel, tak snadno zjistíme, že dva procentní body, o něž  se navýší příjem pojistného placeného na důchodové pojištění představují asi tak 15 miliard Kč, takže celkový dluh důchodového účtu prakticky neporoste a nebude tudíž iritovat. Proto může nastat relativní klid - v letošním roce se podle všech předpokladů vybere podstatně více. Vláda si tudíž může dovolit gesto směrem k důchodcům a některým rodinám s dětmi a přilepšit jim na očekávané vyšší výdaje spojené s přesuny v DPH – důchodcům  tisícikorunou a rodičům na "každé" dítě dvěma. Náklady, jen pro důchodce, se sice budou pohybovat na hranici dvou a půl miliard Kč, ale to zaplatí především střední třída, rozhodně to nebude tolik, kolik by systém "ztratil," kdyby sazba na důchodové pojištění zůstala stejná. 

Opatření proto třeba vnímat v prvé řadě jako politické gesto, které zvýšené náklady na životní potřeby nepokryje. Senát ani prezident mu jistě překážky klást nebudou.

    Další informace   na:  http://www.geocities.com/Nocoment2001/index.htm,  v řadě rubrik, aktuálně pak "privátní test" automatických praček v rubrice HOME.