Libanon odstartoval plán liberalizace energetiky

Vláda v Bejrútu schválila novou energetickou politiku, která byla vypracována s přispěním místních i mezinárodních partnerů a která zahrnuje komplexní plán reformy a obnovy libanonského energetického sektoru, jehož cílem je obnovit spolehlivé a cenově dostupné dodávky elektřiny, posílit správu a řízení, zlepšit provozní a finanční výkonnost a urychlit přechod k modernímu, udržitelnému a odolnému sektoru elektřiny. Reforma by měla být dokončena do pěti let.

 

Ilustrační foto: iStock

Libanonská vláda reaguje novou energetickou politikou na dlouhodobě neuspokojivou situaci v dodávkách elektrické energie pro podniky i domácnosti. Veřejný poskytovatel Électricité du Liban (EDL) má na dodávky v podstatě monopol, přestože některá distribuční řízení jsou již zadána soukromým poskytovatelům.

EDL kontroluje více než 90 procent výrobní kapacity a distribučních aktiv, ale poskytuje elektřinu pouze osm až deset hodin denně, s výraznými rozdíly – v některých oblastech jsou dodávky zajištěny jen dvě hodiny. Podle odhadů by k plnému uspokojení poptávky bylo zapotřebí nejméně 2 600 MW. V distribuční síti dochází k technickým i netechnickým (krádeže elektřiny) ztrátám ve výši až 40 procent. Problémem jsou i sazby nepokrývající zcela náklady na služby. Situaci na trhu s elektřinou zachraňuje přibližně 7 500 soukromých provozovatelů generátorů pokrývajících téměř dvě třetiny poptávky; instalováno bylo také 1 500 MW solární kapacity.

Dvěma hlavními cíli nové energetické politiky jsou řešení deficitu výroby elektrické energie a reorganizace její distribuce. Dokument nastiňuje hlavní směry přechodného období, které umožní postupnou liberalizaci sektoru, jak je stanoveno v zákoně z roku 2002. Tento zákon požaduje oddělení výrobních, přenosových a distribučních činností a také otevření hospodářské soutěže ve výrobě a v konečném důsledku i v dodávkách elektřiny pod dohledem nezávislého regulačního orgánu.

První krok: transformace EDL na akciovku

Nová politika kombinuje investice do infrastruktury s institucionálními reformami. Spoléhá se zejména na aktualizovanou verzi „Plánu nejnižších nákladů na výrobu energie“, standardizovaného plánu pro rozvoj stabilní výroby elektřiny s nejnižšími náklady a dopadem na životní prostředí. V dlouhodobém horizontu zahrnuje rozvoj nových konvenčních a obnovitelných výrobních kapacit, přechod na zemní plyn, posílení regionálních propojení elektrických sítí, rekonstrukci a rozšíření přenosové sítě a postupné zlepšování distribučních služeb.

V rámci nové energetické politiky mají být v následujících týdnech schváleny dva první dekrety potřebné k zahájení reformy. Týkají se transformace veřejného poskytovatele elektrické energie EDL na akciovou společnost plně vlastněnou státem (Public SAL), která bude i nadále prozatímně zajišťovat výrobu, přenos a distribuci elektřiny, a právního oddělení výroby, přenosu, velkoobchodního nákupu, distribuce a dodavatelských činností. Během této fáze bude společnost Public SAL i nadále vlastnit a provozovat stávající výrobní, přenosová a distribuční aktiva v rámci politického a strategického rámce stanoveného vládou a pod nezávislým regulačním dohledem Úřadu pro regulaci elektřiny (ERA).

Vláda chce přilákat investory

Další fáze bude zahrnovat přerozdělení aktiv, smluv, dluhů a personálu mezi nové subjekty – výrobní společnosti (GENCO), provozovatele sítě (TRANSCO), jediného kupujícího (Single Buyer) a regionální distribuční operátory (DSO) s cílem připravit otevření odvětví konkurenci. Pokračující existence jediného kupujícího, který je odpovědný za nákup elektřiny od veřejných elektráren a soukromých výrobců jakož i dovozců před jejím dalším prodejem distribučním operátorům má stabilizovat odvětví před jeho otevřením konkurenci. Součástí této fáze je i vydání jejich licencí nezávislým Úřadem pro regulaci elektřiny (Electricity Regulatory Authority). Třetí fáze zahrnuje postupnou privatizaci těchto veřejných společností a využití partnerství veřejného a soukromého sektoru pod dohledem Vyšší rady pro privatizaci a partnerství.

Poslední kapitola je věnována tarifům a jejich implementaci, aby byla zajištěna ziskovost infrastrukturních projektů pro investory a zároveň chráněny zájmy spotřebitelů. Dotování tarifů je v podstatě vyloučeno.

Libanon kvůli pokračujícím ozbrojeným konfliktům a přetrvávající finanční krizi není schopen problémy energetického sektoru vyřešit vlastními silami. Od nové energetické politiky, která zajistí liberalizaci energetického sektoru, si vláda slibuje přilákání investorů a postupné zvyšování dodávek energie i efektivity její distribuce. První dopady na produkci by spotřebitelé mohli pocítit za rok a půl.

František Jirásek, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Bejrútu