Víkendové výletní tipy

Tato zpráva v originále vznikla v neděli 14.05.2000 a technické problémy s přenosem do Internetu způsobily, že se tu objevila až v pondělí večer.
Pro přesnější pochopení a vnímání souvislostí doporučujeme vsugerovat si představu, že je opět zmíněná neděle.

  Všem příznivcům aplikací Aliawebu, malým i velkým, mladým i starším, hubeným i širším, prostě všem, zvláště pak čtenářům Zpravodaje, přeji pěkný nedělní večer, případně jiný pěkný den.

Právě jsem se vrátil z ... omlouvám se za to přerušení, ale tak mi přišlo na mysl, že tenhle úvod jsem už někde viděl nebo slyšel, ale nemohu si přesně vzpomenout kde a kdy. Nic bych za to nedal, že to bylo onehdá slyšet z nějakých balkonů nebo tak něco. No nic budu pokračovat.

Právě jsem se vrátil z druhého víkendového výletu a pod příjemnou tíhou krásných zážitků z báječné přírody jsem se rozhodl, z moci úřadu mě uděleného, že založím novou rubriku s názvem

Víkendové výletní tipy

Rád bych tuto rubriku zřídil jako pravidelnou a vždy v pátek nebo v pondělí v ní přinesl tip na jeden a více výletů pro potěšení městem a prací ztýrané mysli, pro potěšení oka, slechu a třeba i chuti - to je mimochodem velmi důležitá oblast, která by se rozhodně na výletech neměla zanedbávat.
Budeme se snažit, minimálně já a moji kolegové (ti o tom sice ještě nevědí, ale jistě nebudou proti), přinášet zajímavé tipy na strávení víkendu nebo třeba i celé dovolené.
Teď přichází taková důležitá věc.
Rozhodně budeme rádi, pokud se budete chtít do této rubriky zapojit a podělit se o své výletní tipy i s námi ostatními. Buď je můžete poslat jakýmkoliv médiem do našeho firemního sídla (adresa bude dole) a my je do Zpravodaje zařadíme, nebo je můžete přímo zapsat do Zpravodaje - tahle varianta by byla totiž vůbec nejlepší a je i docela jednoduchá, stačí zavolat nebo třeba zamailovat a říct si o práva pro zapisování, a je to.
No prostě, pokud jste absolvovali nějaký pěkný výlet nebo akci, nebo o nějakém zajímavém tipu víte a nebo dokonce nějakou zajímavou akci pořádáte, tak o tom dejte vědět, když už tu ta možnost je, tak by bylo škoda ji nevyužít.

Tak to byl takový úvod a teď už k těm prvním tipům, které jsem o víkendu absolvoval já osobně.
Oba se týkají skalních útvarů a jejich okolí, oba jsou velmi příjemné a navíc i poučné, oba nejsou nijak daleko od matičky Prahy.

  Ten první mě zavedl mezi vápencové útvary u jedné řeky tekoucí směrem ku Praze. Ti znalejší si jistě tipli kraj kolem Berounky zhruba někde kolem Karlštejna a kolem Srbska. K mýlce mohlo dojít pouze náhodným nedopatřením. Můj svižný oř mě zavezl přímo do Srbska, kde jsem ho rovněž zanechal a dále se jal putovati pěšmo. Původně jsem sice chtěl tímto krajem jen projed až ke Křivoklátu a zaskočit za panem prezidentem na kus řeči, ale natolik mě ta krajina zaujala, že jsem zastavil již zde. A dobře jsem udělal. Pan prezident se dokonce ani moc nezlobil.
Skoukl jsem mapu a vydal jsem se směrem ke Svatému Janu pod Skalou. Nejdřív kousek po zelené a pak přes silnici k lesu v nemž se kdesi skrývala červená značka vedoucí do Svatého Jana. U Svatého Jana jsem prubnul naučný okruh, nabral pitnou vodu v Janově kostele a hurá zpátky po červené směrem na Karlštejn. Kousek za Bobovickými vodopády odbočka na žlutou zpět k Srbsku. Po necelých 4 hodinách jsem byl opět u svého hbitého oře, o něco unavenější, o něco chytřejší a hlavně, o hodně bohatší - krásná příroda, spousta ptactva a květeny a skály s romantickými i prozaickými jmény - to dá hodně.

  Druhý výlet mě zanesl k výletní klasice. Ke skalám pískovcovým, rovněž ne příliš daleko od Prahy, směrem na severovýchod.
Tady asi nikdo nezaváhá a najdou se jistě i tací, kteří tak jako kdysi v druhé lavici u okna ... nebo to bylo u dveří ..., napoví ....sím, sím, souško, to musí být, sím, Český ráj, sím.
Bylo to opravdu jednoduché.
U Mnichova Hradiště jsem uhnul z dálnice a zamířil jsem na snad nejbližší cíp Českého ráje, ke zřícenině hradu Valačova. Uvázal jsem svého bujného oře a od Valečova po červené přes Skalku (důležitý občersvovací bod) k Drábským světničkám - je to vlastně přímo po vrchním okraji pískovcových skal a na gymnáziu bych podobné výhledy do kraje a na sousední skalní útvary komentoval nejspíš slovy ... no, byla to prostě Bomba..., a protože to přesně vystihuje podstatu věci BYLA TO OPRAVDU BOMBA A BYL JSEM Z TOHO ZE VŠEHO ÚPLNĚ HOTOVEJ a to celou cestu, přes Drábský světničky, Krásnou vyhlídku až do Příhraz. Pokud jste mimořádně cyklisticky zdatní, to znamená, pokud běžně sjíždíte stěny Grand Canyonu nebo Niagárské vodopády, pak by jste to mohli prubnout celé i na kole, ale jinak doporučuji to vzít někudy jinudy.
Z Příhraz ještě kousek po červený k Hynště, tam se napojíte na modrou a ta vás zavede zpět do Skalky (opět doporučuji nepodceňovat občerstvovací režim) a zase po červené zpět k bujnému oři , který zůstal uvázán u Valečova.
Opět to zabralo něco kolem 4 hodin a rozhodně to stálo za to.
Pokud máte odvážného psa nebo psi, tak vřele doporučuji vzít je s sebou. Ti moji, jeden byl zapůjčen od rodičů za účelem výletování, se náramně protáhli a už několik hodin připomínají spíše zmožené a chrápající krbové předložky.

Tak pro tentokráte je to vše a kdo nevěří ať tam běží.

U dalších tipů i z vašich cest se na vás těší Vladimír Urbánek   Zpravodaj.cz

P.S. Nashledanou a třeba i na viděnou - mým poznávacím znamením jsou většinou dva voříškové ve váhové kategorii kolem 10 kilo, jeden černý s bílou náprsenkou a druhý, který připomíná ušatou tmavě zbarvenou lišku.

Kontaktní info:
Aliaweb, spol. s r.o.
Baarova 3a
140 00 Praha 4

e-mail   vladimir@aliaweb.cz, info@aliaweb.cz