Červnový schodek státního rozpočtu je o 31,2 mld. Kč vyšší než loni, přesáhl 183,6 mld. Kč

Státní rozpočet bude v letošním roce profitovat ze silného růstu mezd, který v 1Q 2026 v nominálním vyjádření dosáhl 8,1 % a v průměru za letošní rok by se mohl růst nominálních mezd pohybovat okolo 7 % (MFČR ve své dubnové predikci počítalo s růstem nominálních mezd 6,7 %). Vyšší růst mezd podpoří vyšší výběr daní z příjmu fyzických osob a zároveň vzroste objem pojistného z těchto vyšších mezd. Zlepšení finanční situace domácností podpoří spotřebu, se kterou se pojí vyšší výběr DPH. S tímto scénářem Ministerstvo financí ve své makroekonomické prognóze již počítalo, a proto na příjmové straně nebude vyšší růst těchto příjmů nečekaným překvapením. Státní rozpočet dlouhodobě profituje ze zvýšení sazby daně z příjmu právnických osob, která vzrostla od roku 2024 z 19 % na 21 % a také z vyššího objemu zisku firem, který se promítá do růstu daňových příjmů. Inkaso daně z příjmu právnických osob vzrostlo o 4,2 % (+5,0 mld. Kč). Inkaso spotřebních a energetických daní se zvýšilo o 1,8 % (+ 1,4 mld. Kč) tažené příjmy ze spotřební daně z minerálních olejů. Snížení spotřební daně na naftu, které platí od dubna a každý měsíc stojí státní rozpočet přibližně 1 mld. Kč, bude k 19. červenci ukončeno. Nižší příjmy z této daně se poprvé promítly na příjmové straně v červnu.

Výdaje vzrostly o 6,2 % (71,9 mld. Kč). Výrazněji rostou běžné výdaje 4,3 % (+46,1 mld. Kč), které jsou tažené výdaji na sociální věci a politiky zaměstnanosti. Největší položkou jsou výdaje na starobní důchody, které jsou každoročně valorizovány, což představuje pro státní rozpočet významnou položku na straně mandatorních výdajů. Pro letošní rok zvýší zákonná valorizace výdaje státního rozpočtu přibližně o 22 mld. Kč. Za podpory v nezaměstnanosti a rekvalifikace z důvodu vyššího podílu nezaměstnaných osob a také kvůli vyšší podpoře v nezaměstnanosti stát vydá meziročně přibližně o 4,8 mld. Kč více.

Rozpočet negativně ovlivní schválené snížení minimálních odvodů OSVČ na sociální pojištění z 40 % na 35 % (deficit vzroste o 4,5 mld. Kč ročně). Toto opatření má dvousečný charakter. Na jedné straně snížení minimálních odvodů může drobné živnostníky podpořit, aby ušetřené peníze investovali do svého podnikání, spoření na důchod nebo aby zvýšili svou spotřebu a utratili je (cca 715 Kč měsíčně). Na druhé straně se ještě více rozevírají nůžky mezi daňovým zatížením a povinností platit odvody mezi zaměstnanci a OSVČ.

Pozitivem je nárůst investiční aktivity státu, která meziročně vzrostla o 32,0 % (+ 25,8 mld. Kč).

Ministerstvo financí představilo na začátku června návrh nového a výrazněji rozvolněného fiskálně-strukturálního plánu ČR 2027–2030, který bude po schválení vládou předložen EK. Vláda chce podpořit ekonomiku, ale za cenu vyšších výdajů, které se promítnou do vyššího deficitu. Naše prognóza očekává, že dluh sektoru vládních institucí vzroste v tomto roce na 45,1 %, saldo vládních financí na -2,8 %, a tedy budeme se pohybovat na hraně 3% Maastrichtského kritéria.

Autor: Tereza Krček, analytička
Editor: Martin Kron, analytik

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.

Raiffeisenbank působí na českém bankovním trhu od roku 1993 a patří mezi největší banky na tuzemském trhu. Je českou bankou s rakouským vlastníkem. Sídlo banky je v České republice, řídí se pravidly podnikání nastavenými Českou národní bankou a je jednou z pěti tzv. „systémově významných bank”, na které jsou Českou národní bankou kladeny nejvyšší požadavky na finanční sílu a stabilitu. Podnikání české Raiffeisenbank se odehrává v České republice, případně v EU.

Více informací na: www.rb.cz