Malajsie - Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2026/2027

Malajsie představuje v oblasti vědy, výzkumu a inovací jakousi transformující se ekonomiku, uvědomující si potřebu přerodu z „Asijského tygra“, jehož průmysl je založený na zpracovatelském sektoru, směrem k nejvíce inovačním ekonomikám Asie. Je si totiž vědoma, že úspěšnou realizací takovéto transformace, bude obtížné dosáhnout vládního cíle zařadit se mezi vysoko příjmové ekonomiky do roku 2030. Zatímco potenciál pro další rozvoj sektoru vědy, výzkumu a inovací nepochybně existuje, současně je nutno dodat, že se nachází spíše v raných fázích této trajektorie.

Současným trendem v posilování malajsijského sektoru vědy, výzkumu a inovací je kontinuální navyšování vládních výdajů a strategické cílení investic. Premiér Anwar Ibrahim, navazující na své diplomatické mise v technologických centrech (jako jsou Německo, Singapur či nově země Perského zálivu), klade důraz nejen na mezinárodní vědeckou spolupráci, ale především na prohlubování partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem (PPP projekty).

Prioritou zůstává rozvoj lidského kapitálu se zaměřením na technické a odborné vzdělávání (TVET), které má zajistit dostatek talentů pro rostoucí polovodičový a digitální průmysl. Malajsie se rovněž soustředí na podporu interdisciplinárního výzkumu a zvyšování vědecké gramotnosti veřejnosti, s cílem transformovat zemi v inovativní ekonomiku s vysokými příjmy do konce tohoto desetiletí.

Ani rozpočet na rok 2026 není výjimkou v trendu posilování vzdělanostní ekonomiky. Premiér Anwar Ibrahim oznámil, že resortům školství a vysokého školství bylo celkem přiděleno rekordních 86,5 mld. MYR (cca 475 mld. Kč). Tyto prostředky směřují do modernizace infrastruktury, přímé podpory studentů a transformace univerzitního výzkumu. Samotné Ministerstvo vysokého školství hospodaří v roce 2026 s částkou 19,2 mld. MYR (105 mld. Kč).

Vláda dále vyčlenila 4,5 miliardy MYR (25 mld. Kč) na stipendia a granty, zatímco fond PTPTN (National Higher Education Fund Corporation) poskytne půjčky v hodnotě 600 milionů MYR (3,3 mld. Kč) se specifickým zaměřením na strategické obory STEM.

Výrazný posun nastal ve financování vědy a výzkumu (R&D), kde došlo k navýšení na 750 milionů MYR (4,1 mld. Kč). V rámci vládní strategie pro digitální transformaci je nyní 80 milionů MYR (440 mil. Kč) dedikováno na rozvoj programů umělé inteligence (AI) na klíčových univerzitách. Paralelně s tím obdržela Universiti Teknologi Mara (UiTM) a přidružené technické instituty 30 milionů MYR (165 mil. Kč) na cílené vzdělávání inženýrů pro polovodičový průmysl, který je pilířem malajsijského exportu.

Universiti Malaya se zaměří na využití umělé inteligence v lékařské oblasti v boji proti smrtelným nemocem, jako je rakovina, zatímco Universiti Putra Malaysia zřídí ve spolupráci s Národní agenturou pro kybernetickou bezpečnost centrum pro správu technologií a kryptologie, které bude řešit hrozby kybernetické bezpečnosti.

Z mezinárodního srovnání vyplývá, že Malajsie je 2. nejvíce inovativní středně příjmovou ekonomikou na světě (Světová banka 2021) a nebo 8. nejvíce inovační ekonomikou v Asii a Pacifiku. To vytváří poměrně perspektivní rámec pro spolupráci a příležitosti v sektoru.

Vědecko-výzkumná infrastruktura se v Malajsii soustředí do tří oblastí či regionů s největším potenciálem – Kuala Lumpur včetně širší aglomerace v podobě státu Selangor. Dále pak Penang, představující centrum elektrotechnického průmyslu či Johor, který těží z blízkosti Singapuru, silně orientovaného na inovace a technologie. Za zmínku stojí dále Cyberjaya, město rovněž přezdívané malajsijské „Silicon Valley“, které se nachází na hranicích hlavního města Kuala Lumpur. Bylo vybudované v nedávné době jako součást Multimedia super koridoru a v současnosti eviduje přibližně 100 000 obyvatel, a to i přesto, že jeho hlavní funkce není rezidenční. Ačkoli byla Cyberjaya původně zaměřena na ICT a kyberbezpečnost, v současnosti zde má vývojové centrum mnoho mezinárodních společností, jako například Huawei, DHL, Dell, Tech-Mahindra, IBM či BMW.

V Malajsii existuje poměrně široká vědecko-výzkumná a akademická infrastruktura. Podobně jako v jiných asijských zemích, i v Malajsii platí fenomén úspěchu, což vytváří předpoklad pro další rozvoj vysokého školství. Nachází se zde 20 veřejných univerzit a na dalších 50 soukromých, včetně 10 poboček zahraničních univerzit. Bohužel, i vzhledem ke koloniální minulosti, existuje silná vazba na Velkou Británii, což určitým způsobem limituje příliv studentů na pevninskou část Evropy.

Dle nejnověšjího žebříčku QS University Ranking pro rok 2026 patří mezi nejlépe hodnocené University of Malaya (58. místo na světě), Universiti Kebangsaan Malaysia (National University of Malaysia (126)), Universiti Sains Malaysia (134.) a shodně Universiti Putra Malaysia (134.).

Trendy v sektoru lze spatřovat například v podpoře státu v oblasti robotiky, automatizace a zvýšení efektivity výrobních procesů. Podpora inovací prostřednictvím digitálních zón volného obchodu (DFTZ) proběhne dle prohlášení ministra vědy, výzkumu a inovací Chang Lih Kanga díky strategické národní iniciativě vedené Malaysia Digital Economy Corporation (MDEC), jejímž cílem je zajistit bezproblémový přeshraniční obchod prostřednictvím digitalizace a usnadnit místním malým a středním podnikům přístup k rozsáhlým příležitostem na globálních trzích prostřednictvím elektronického obchodování. S tím souvisí i podpora státu, která bude směřovat do oblasti e-commerce, respektive do inovací v tomto dynamickém sektoru.

Malaysian Research Accelerator for Technology & Innovation (MRANTI) je zase příspěvková organizace Ministerstva vědy, technologií a inovací Malajsie, zaměřená na komercializaci výzkumu a inovací, která má akcelerovat uvádění technologií na trh. MRANTI je rovněž garantem programu EU-Mystartup Program, přičemž plánuje pro další podporu postavit i významný technologický park, otevřený i zájmům českých startupů či technologických firem, a to z pěti prioritních oblastí – pokročilá výroba, biotechnologie, agrotechnologie, smart city, greentech a klíčové umožňující technologie.

Podobný úkol má i státní agentura NanoMalaysia, která si klade za cíl podporovat komercionalizaci vstupem venture kapitálu v sektoru nanotechnologií, podobně jako soukromí investoři. Aktivní roli v inovační infrastruktuře hraje rovněž vládní agentura na podporu investic – MIDA, která prostřednictvím vládních pobídek cíleně rozvíjí sektor R&D.

Již zmíněné Ministerstvo vědy, technologií a inovací Malajsie je zodpovědné za rozvoj a správu kvartérního sektoru, a to prostřednictvím sady programů, jako je Národní strategie vědy, technologií a inovací, Malajsijského roku komercionalizace, Malajsijské velké výzvy (Malaysian Grand Challenge) a dalších. Pro R&D firmy z oblasti kyberbezpečnosti je důležitým akcelerátorem Národní agentura pro kybernetickou bezpečnost – NACSA.

Na místě je rovněž doplnit, že Malajsie patří mezi významné producenty elektronických obvodů. Dle údajů Světové Banky (2021) byla Malajsie 5. největším exportérem na světě, a to po Hong Kongu, Taiwanu, Číně, Singapuru a Korejské republice. Ostatně položky týkající se čipů a elektronických obvodů vévodí i obchodní výměně s Českou republikou. Společné projekty na úrovni univerzit či soukromých inovátorů se tak jeví jako nejlepší cesta k transferu znalostí.

Malajsie se nadále potýká s výzvou v podobě nízkých investic do vědy a výzkumu (VaV) v poměru k HDP. I v rozpočtu na rok 2026 zůstávají tyto výdaje (pohybující se mírně nad 1 % HDP) výrazně pod průměrem zemí OECD (cca 2,7 %) a citelně zaostávají za asijskými technologickými lídry, jako jsou Jižní Korea, Japonsko, Tchaj-wan či Singapur, kteří běžně investují přes 3 % HDP. Slabým článkem zůstává také inovační ekosystém, kde podíl technologických start-upů na celkovém počtu firem stále nedosahuje 5 %.

Malajsie, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2026/2027, souhrnná teritoriální informace

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí