Malajsie - Voda a životní prostředí, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2026/2027

Malajsie je země bohatá na vodní zdroje, přičemž přibližně 95 % zdrojů vody pochází z vnitrozemských říčních systémů. Zhruba 97 % dodávek vody pro domácí, průmyslové a zemědělské potřeby pochází právě z těchto povrchových vodních zdrojů, tedy řek. Malajsie má 189 povodí – 89 v poloostrovní Malajsii, 78 ve státě Sabah a 22 v Sarawaku. Dalším důležitým zdrojem vody jsou srážky, kde průměrný roční úhrn srážek činí přibližně 3 000 mm a dle odhadů se jedná až o roční zdroj vody přibližně ve výši zásob dosahující 900 mld. m3.

Navzdory rovníkovému klimatu s vydatnými srážkami se Malajsie potýká s nedostatky ve vodohospodářské infrastruktuře. To vede k nerovnoměrnému přístupu k pitné vodě, častým suchům i ničivým povodním. Aktuální modely klimatických rizik z let 2025 a 2026 potvrzují, že země čelí mnohem intenzivnějším vlnám horka a tropickým bouřím, než předpovídaly starší scénáře, což zvyšuje tlak na urychlenou modernizaci sektoru.

Dvanáctý transformační ekonomický plán Malajsie a jeho vize na roky 2021–2025 proto ještě více cílí na úsilí o zajištění přístupu k zásobování pitnou vodou a má za cíl pokrýt 98 % populace. K tomu mají pomoci nástroje jako program Ameniti Sosial, zaměřený na malé venkovské projekty s alokací cca 1,5 mld. Kč. V textu dvanácté pětiletky je rovněž ukotven cíl realizovat řadu projektů s náklady až 80 mld. Kč v oblastech jako zmírňování povodní, integrovaná správa povodí a pobřeží, ochrana proti erozi a také programy pro předpovědi povodní a systémy varování. Implementaci posledních z nich urychlily i stoleté povodně, které postihly Malajsii v prosinci 2021 či katastrofální sucha z roku 2016 způsobené fenoménem „El Niňo", kdy hladiny vody v mnoha přehradách a nádržích výrazně poklesly. Během stále častějších období sucha klesají hladiny hlavních přehrad pod únosnou míru a některé oblasti jsou nuceny po přechodnou dobu hospodařit pouze s určitým přídělem vody.

I přes to, že Malajsie disponuje určitou vodohospodářskou infrastrukturou, přetrvávají mnohé výzvy (především nedostatek vodních zdrojů, úprava a čištění vody, nedostatečná a zastaralá distribuční síť a také čištění odpadních vod), které mohou být právě obchodními příležitostmi pro české firmy.

Malajsie se potýká se nedostatečnou vodohospodářskou infrastrukturou, zastaralou vodovodní sítí, kontaminací a překvapivě také nedostatkem vodních zdrojů. Samostatnou kapitolou jsou pak ztráty a úniky před vodoměrem, které jsou vyčísleny na miliardy malajsijských ringitů ročně. Zatímco akceptovatelný poměr představuje 20 – 25 %, celonárodní průměr v Malajsii činí 37,2 %. Určité státy však výrazně zaostávají i za tímto číslem (Kelantan přes 50 % a Perlis dokonce 63 %). V rámci údržby a opravy vodovodní sítě již nyní vznikají několikadenní odstávky dodávek vody, a to často pro několika set tisícové oblasti. Tedy na hony vzdálené od veřejných služeb vysokopříjmových zemí, mezi které se chce i Malajsie brzy zařadit.

V současnosti činí spotřeba v Malajsii cca 245 – 270 l na obyvatele denně, tedy cca 170 m3 ročně na hlavu. Tato spotřeba je srovnatelná např. s mnohem rozvinutějším Dánskem. Zároveň však vysoký poměr - 45 % - směřuje do zemědělství. A to je v zemi s obrovským úhrnem srážek nelichotivý výsledek. (pro srovnání, Česká republika vykazuje spotřebu 90 l na obyvatele denně).

Malajsie nadále zaostává v oblasti sběru použité vody. Také kanalizační a čisticí systémy ve svém rozvoji zaostaly za rozvojem vodovodní sítě a především ostrovní část Malajsie (Sarawak, Sabah) bude muset v nadcházejících letech investovat značné prostředky do jejich vybudování. Hlavní hráč v oblasti čištění odpadních vod v současné době plánuje standardizaci a modernizaci kanalizační sítě tak, aby se omezily její environmentální vlivy (zápach, znečištění) a zároveň bylo možné zpracování většího množství vody. Vláda do roku 2035 plánuje postavit přes 50 čistíren odpadních vod s celkovou investicí do 2 mld. MYR (500 mil USD).

Nový rozpočet na rok 2026 vyčleňuje 2,2 miliardy MYR (cca 12,1 mld. Kč) na realizaci 43 prioritních projektů protipovodňové ochrany, čímž Malajsie reaguje na svou rostoucí zranitelnost vůči klimatickým změnám.

Malajsijský Sarawak v roce 2026 zahajuje pětiletou modernizaci vodovodní sítě v přepočtu za 5 miliard korun. Projekt, který nedávno představil premiér Sarawaku, Tan Sri Abang Johari Tun Openg, představuje svým rozsahem i rozpočtem výjimečnou příležitost pro dodavatele špičkových technologií a materiálů

Segment čištění odpadních vod v Malajsii obecně zaostává. Nedostatečný pokrok v odpadním průmyslu je důsledkem především vysokých nákladů na provoz a údržbu. Indah Water Konsortium Sdn. Bhd., je hlavním provozovatelem kanalizace v zemi. Pouze omezený počet obyvatel v Malajsii má přímý přístup k čistírnám odpadních vod. Značná část populace stále spoléhá na septické nádrže a neekologické splachovací systémy. Indah Water, jak bylo již zmíněno, je hlavním hráčem v oblasti čištění odpadních vod a má v gesci většinu vodního odpadového hospodářství. V současné době prochází standardizací a modernizací sítí tak, aby se omezily environmentální vlivy a zároveň bylo možné zpracování většího množství vody. Předpokládá se, že v nadcházejících letech budou předloženy novou vládou další projekty týkající se infrastruktury odpadních vod, a tudíž i příležitost pro české firmy se zúčastnit či zapojit do tendrů.

Malajsie v souladu s „Shared Prosperity Vision 2030“ a dalšími vládními strategiemi, usiluje také o redukci pevného odpadu, a to systémem „3R“ (Reduce, Reuse, Recycle). Více než 50 % pevného odpadu tvoří odpad organický (zejména nezužitkované potraviny). Další výzvou, se kterou se země potýká, je vysoká míra skládkování a nízká míra zpracování pevného odpadu – např. kogenerací, kompostováním a podobně. Cílem vlády je dosáhnout 30% míry recyklace odpadu domácností do roku 2030.

Perspektivními produkty v těchto odvětvích je například čištění odpadních vod, monitorovací vybavení, pumpy, provzdušňovače, filtry či průmyslové čističky, technologie nakládání s nebezpečným odpadem, recyklace a čištění v oblasti těžby a zpracování ropy a zemního plynu (minimalizace environmentálních dopadů, zvýšení energetické efektivity), průmyslové čištění vzduchu, analýza emisí, lapače prachu, monitorovací vybavení, a to i pro automobily, ale také environmentální poradenství, audity, hodnocení dopadu na životní prostředí, zejména v oblasti chemického průmyslu a těžby ropy a podobně.

Další poptávané produkty jsou nadzemní nádrže na vodu, služby spojené s rekultivací a sanací, dekontaminace během procesu zpracování palmového oleje, úprava vody či čištění vody od olejových skvrn. Samostatnou kapitolou by byl potenciál pro spolupráci ve výzkumu a vývoji v oblasti vodního a odpadového hospodářství nebo povodňových rizik. Malajsie nejde stranou ani v oblasti druhotného využití surovin a cirkulární ekonomiky. Stále více místních obyvatel si totiž uvědomuje společenskou odpovědnost a přizpůsobuje tomu své spotřebitelské chování a tlak na producenty. Můžeme se tak setkávat i s konceptem bezobalového obchodování a „zero-waste konceptu“. Napříč všemi oblastmi pro spolupráci pak lze uplatnit IT technologie, které jsou určeny pro zmíněné produkty.

Malajsie, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2026/2027, souhrnná teritoriální informace

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí

Další články pro zemi Malajsie