Bangladéš - Zemědělství a potravinářství, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2026/2027

Zemědělství se v současnosti podílí na tvorbě HDP Bangladéše zhruba 11 %, přičemž přírodní a klimatické podmínky země vytvářejí dobré předpoklady pro další růst zemědělské produkce. Ačkoli Bangladéš i nadále zůstává závislý na dovozu základních zemědělských komodit , jako jsou pšenice, sója či luštěniny, otevírají se zde zajímavé příležitosti v oblasti specializovaných zemědělských a potravinářských produktů s vyšší přidanou hodnotou . Tyto výrobky nacházejí uplatnění především mezi lépe situovanými spotřebiteli ve velkých městských aglomeracích, zejména v Dháce a Chittagongu. Trvale vysoká je rovněž poptávka po dováženém čerstvém ovoci, ořechách a mléčných produktech, stejně jako po kvalitních průmyslově zpracovaných potravinách. Nadále perspektivní oblastí zůstává také dovoz drůbežího masa.

Dlouhodobým problémem v zemi zůstává omezená dostupnost moderních technologií, které by umožnily efektivní a kvalitní zpracování zemědělských surovin. Trvale vysoká je poptávka po zařízeních a technologiích pro potravinářský průmysl , zejména v segmentech zpracování ovoce a zeleniny, mléka a konzervovaných potravin. Rostoucí zájem Bangladéš projevuje rovněž o technologie určené ke zpracování nápojů .

V oblasti potravinářství se pro české dodavatele technologií a zařízení jako mimořádně perspektivní jeví zejména sektor chladírenských a mrazírenských řešení . Omezená rozloha zemědělské půdy a tlak na přírodní zdroje zvyšují potřebu inovací v zemědělství, včetně zavádění nových technologií a osiv odolných vůči vysokým teplotám, které mohou podpořit růst výnosů a uspokojení budoucí poptávky. S ohledem na zajištění bezpečného zásobování potravinami s krátkou trvanlivostí nabývají v Bangladéši na významu technologie související s chladicím a mrazicím řetězcem, jejichž využití se postupně rozšiřuje.

Odvětví zpracovaných potravin se v Bangladéši podílí přibližně 6–7 % na celkové průmyslové výrobě a zaměstnává zhruba 2 % pracovní síly země. Sektor je charakteristický převahou malých a středních podniků, které jsou úzce provázány s domácí zemědělskou produkcí. K exportně orientovaným podnikům patří zejména výrobci pekařských a cukrářských výrobků, zpracovaného ovoce a zeleniny, cereálních produktů, mléčných výrobků, ovocných šťáv a dalších potravin a nápojů.

České firmy mohou nalézt uplatnění především v dodávkách zemědělské techniky, zemědělských vstupů včetně krmiv, osiv a hnojiv, dále v oblasti zařízení pro zpracování mléka a ryb, konzervárenských technologiích, poradenských službách a komplexních řešení zemědělské infrastruktury. Zvláštní potenciál představují projekty zaměřené na budování skladovacích kapacit, sil a chladírenských řetězců a zařízení.

Vstup českých firem do zemědělských a potravinářských projektů v Bangladéši je možný především prostřednictvím programů EU které kombinují rozvojové cíle s byznysovými příležitostmi. Základním rámcem je NDICI – Global Europe , z něhož EU financuje projekty v oblasti potravinové bezpečnosti, klimaticky odolného zemědělství, zpracování potravin a rozvoje venkova, často ve formě grantů doplněných o úvěry nebo záruky, což snižuje rizika v teritoriu.

Významným instrumentem je rovněž strategie Global Gateway , která se v Bangladéši zaměřuje na konkrétní investiční projekty s jistým financováním a vytváří prostor pro zapojení evropských technologických dodavatelů. Dále mohou zemědělské firmy spolu s výzkumnými institucemi zvážit realizaci placených pilotních a demonstračních projektů v programu Horizon Europe v oblasti agrotechnologií, digitalizace zemědělství či snižování potravinových ztrát, často ve spolupráci s místními partnery.

Zajímavým instrumentem pro české firmy jsou také Projekty Evropské unie (EU) realizované prostřednictvím Organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO) , které poptávají konkrétní technologie, zařízení a know-how pro terénní realizace. Společně tyto programy mohou umožnit českým firmám vstoupit na bangladéšský trh postupně, s nižším finančním a institucionálním rizikem a s důrazem na kvalitu a dlouhodobá partnerství.

Účelně lze využít pro spolupráci mezi českými a bangladéšskými firmami v zemědělství a potravinářství národní programy Malé lokální projekty (MLP) Ministerstva zahraničních věcí (MZV), respektive Aid for Trade (AfT) Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Tyto programy fungují velmi dobře jako startovací a propojovací mechanismus, protože umožňují navázat institucionální kontakty, pilotně ověřit spolupráci, realizovat menší demonstrační aktivity, školení, přenos know-how či adaptaci českých řešení na místní podmínky. V praxi mohou sloužit k přípravě půdy pro větší projekty financované z EU programů , například formou pilotních zemědělských postupů, testování post-harvest technologií, zavádění základních inovačních metod, školení výzkumníků a techniků. S relativně malým rozpočtem snižují vstupní riziko, budují důvěru a vytvářejí konkrétní výsledky a reference, na které lze následně navázat další inovační nebo komerční projekty v oblasti zemědělství.