Chile - Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2026/2027

Podle Globálního inovačního indexu 2025 (Global Innovation Index 2025) je Chile nejpokrokovější zemí v oblasti inovací v Latinské Americe a Karibiku. Celkově pak zaujímá 51. místo na světě (pro srovnání ČR je na 32. místě). Ačkoliv se investice do VV&I v Chile v posledních letech pohybují pouze kolem 0,35 % HDP (z veřejných prostředků plyne do VV&I 0,20 % HDP), existuje velký zájem jak ze strany státu, tak i soukromého sektoru o jejich navýšení a rozvoj domácí základny pro VV&I v klíčových sektorech jako těžba, zemědělství, energetika, klimatické změny, vesmír, antarktický výzkum a další.

Státní podpora pro VV&I se řídí Národní politikou pro vědu, technologie, znalosti a inovace a z ní vycházejícím Akčním plánem. Podpora je poskytována přes řadu programů především pod patronací Ministerstva pro vědu, technologie, znalosti a inovace, Národní agentury pro výzkum a vývoj (ANID) nebo státní společnosti CORFO s širokým záběrem od programů pro start-upy přes sdílení informací po výzkumné granty. Aktuálně přispívá k podpoře česko-chilské vědecké spolupráce vzájemná dohoda mezi Akademií věd ČR a chilskou agenturou ANID a také bilaterální meziuniverzitní dohody.

Od roku 2025 funguje v Chile platforma Espacio Ciencia, společná iniciativa ANID, univerzit a dalších institucí, která sjednocuje vědeckou produkci chilských univerzit a veřejných repozitářů do jednoho otevřeného digitálního portálu, aby byla dostupnější, transparentnější a lépe využitelná pro výzkumníky, instituce, firmy i širokou veřejnost. Díky napojení na síť LA Referencia, propojující Latinskou Ameriku a Španělsko, zároveň rozšiřuje mezinárodní viditelnost chilského výzkumu a usnadňuje přeshraniční vědeckou spolupráci, sdílení dat a přístup k odborným výstupům.

Zelené technologie

Chile bylo identifikováno v řadě studií (mj. McKinsey & Company) jako země s největším potenciálem pro výrobu zeleného vodíku (GH2) s nejnižšími náklady díky ideálním podmínkám pro získávání energie z obnovitelných zdrojů, tj. především solární a větrné). Na severu Chile se nachází zóna s nejvyšší mírou slunečního záření na planetě Zemi (region Antofagasta), na jihu (region Magallanes) zase panují ideální podmínky pro velkokapacitní větrné turbíny, a i v centrální oblasti v okolí hlavního města Santiaga je výroba elektřiny v solárních parcích levnější než fosilní paliva. Celkem má Chile potenciál pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů ve výši 1.800 GW, což odpovídá 70-tinásobku současné míry spotřeby celé země. A proto je zde i obrovský potenciál pro výrobu, využívání a vývoz GH2 do celého světa.

Odklon od fosilních paliv a přechod na obnovitelné zdroje (vč. GH2) patří k prioritám chilského státu, což potvrzuje aktualizovaná Národní strategie pro zelený vodík 2026–2030. Ta klade důraz na postupný a realistický rozvoj sektoru, podporu pilotních projektů, rozšiřování infrastruktury, vytváření domácí poptávky a lepší institucionální koordinaci. Aktualizace strategie zároveň ale reaguje na pomalejší než původně očekávaný rozvoj odvětví v předchozích letech, způsobený vysokými investičními náklady, regulatorní nejistotou, omezenou infrastrukturou a složitější situací na globálním trhu. I tak je do tohoto odvětví směřováno velké množství finančních prostředků a pobídek k přilákání investorů a nejmodernějších technologií, ať už ze strany Chile (CORFO), mezinárodních institucí (vč. Evropské unie, BID, ad.) či jednotlivých zemí (např. Německo). Zájem má Chile nyní především o nejmodernější technologie pro solární a větrné elektrárny; modernizaci přenosové soustavy; výrobu, přepravu a skladování H2; přestavbu dopravních prostředků na H2 pohon a další související obory.

Chile má také jedny z největších známých světových zásob lithia, tzv. kovu budoucnosti zejména pro oblast elektromobility. Těžba lithia v Chile na rozdíl od ostatních zemí probíhá povrchově, nikoliv hlubině, což znamená především značné finanční úspory. Očekává se, že v budoucnu bude těžba lithia společně s těžbou mědi tvořit páteř chilské ekonomiky. Současně však roste důraz na udržitelnější způsoby těžby, protože tradiční evaporační metoda je spojena s vysokou spotřebou vody, zásahem do citlivých ekosystémů salarů a dopady na místní komunity. Proto Chile stále více podporuje nové technologie, zejména přímou extrakci lithia (DLE), které by mohly snížit spotřebu vody a omezit environmentální zátěž.

Antarktický výzkum

Chilský antarktický institut INACH buduje ve městě Punta Arenas mezinárodní výzkumné a laboratorní centrum CAI – Centro Antártico Internacional, které by v budoucnu mělo vytvořit zázemí pro vědecké pracovníky z celého světa, kteří se věnují antarktickému výzkumu. CAI by mělo začít fungovat v roce 2028, což také představuje příležitosti pro ČR.

Centrum bude zahrnovat vědeckou oblast s laboratořemi vybavenými nejmodernějšími technologiemi, které umožní analýzy v různých specializacích. Plánuje se také umístění zařízení pro národní i mezinárodní vědce. Interaktivní oblast bude nabízet akvária s rostlinnými a živočišnými druhy z antarktických a subantarktických vod a také interaktivní moduly určené k výzkumu prostřednictvím experimentování s klíčovými koncepty antarktické vědy. Tato oblast bude obsahovat prostory pro stálé a dočasné výstavy. Součástí bude i logistická oblast určená pro příjem, skladování a dodávání materiálů a zásob nezbytných pro provoz vědeckých expedic a samotného centra.

V roce 2024 bylo Chile hostitelem největší světové vědecké antarktické konference SCAR (Scientific Committee On Antarctic Reasearch), která se uskutečnila v srpnu 2024 v chilském Pucónu (v roce 2022 pořádala virtuální konferenci Indie; v roce 2026 se koná v Norsku).

Astronomie a výzkum vesmíru

Chile je ve světě známé jako země s nejlepšími podmínkami pro pozorování vesmíru a existuje zde řada výzkumných center a laboratoří na světové úrovni, včetně observatoří Paranal a výstavby ELT.

Například radioteleskop ALMA je světovým unikátem. Jedná se o jedinečný příklad úspěšné mezinárodní spolupráce skupiny států, zejména zemí sdružených v ESO (včetně ČR), USA (National Science Foundation), Kanady (National Research Council of Canada), Japonska (National Institute of Natural Sciences), Koreje, Tchaj-wanu a samozřejmě Chile. Radioteleskop slouží ke studiu záření z nejchladnějších objektů ve vesmíru. ALMA pracuje jako jeden teleskop v revolučním designu, skládá se z 66 vysoce přesných antén umístěných na vzdálenost přes 16 km na náhorní plošině Chajnantor s nadmořskou výškou přes 5 tisíc metrů nad mořem. Systém je schopen zkoumat vesmír na milimetrových a submilimetrových vlnových délkách s nesrovnatelnou citlivostí a rozlišením. Je to největší existující pozemní astronomický projekt realizovaný v celosvětové spolupráci, zároveň jedna z nejvýše položených astronomických observatoří na světě. ALMA je nejvýkonnější dalekohled pro pozorování chladného vesmíru, především molekulárního plynu a prachu, na světě. ALMA se zaměřuje na zkoumání stavebního materiálu hvězd, planetárních systémů, galaxií a života. Díky tomu, že vědcům poskytuje detailní snímky hvězd a planet rodících se v oblacích plynu, nebo detekcí vzdálených galaxií tvořících se na okraji pozorovatelného vesmíru, které pozorujeme tak, jak vypadaly před deseti miliardami let, umožňuje astronomům zodpovídat nejvýznamnější otázky našeho kosmického původu.

Chile, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2026/2027, souhrnná teritoriální informace

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí