Chile - Voda a životní prostředí, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2026/2027

Většina chilských regionů se dlouhodobě potýká jak se suchem, tak s nedostatkem vody. Pozornost se soustřeďuje především na rostoucí povodňová rizika, neefektivní využívání vody v městských a venkovských oblastech, úniky a neoprávněnou spotřebu vody, nedostatečný sběr dat či zefektivnění administrativních postupů. Příležitosti pro české firmy jsou zejména v oblastech vodního hospodářství, závlahových systémů, nakládání s odpady nebo dodávek technologií pro čištění odpadních vod.

Vláda představila plán „Plan contra la Sequía“ (Plán proti suchu), jehož cílem je najít nové způsoby nakládání s vodou a zlepšení přístupu k vodním zdrojům nejen pro obyvatele Chile, ale především pro zemědělský průmysl v zemi. Vytvořená strategie má za hlavní úkol propagaci odsolování mořské vody, která se může stát velkým přínosem v chilském boji se suchem v budoucnu.

Další možnosti, kterým se strategie věnuje, jsou modernizace zavlažování, investice do pitné a užitkové vody a také správné rozdělování a užívání vodních zdrojů v městských zástavbách po celé zemi. Odsolování vody je určeno především pro region Coquimbo a Valparaíso, které jsou nejvíce zasaženy dlouhodobým velkým suchem.

Společně s tím se počítá s velkými investicemi do odsolovacích zařízení, pro získávání užitkové vody pro těžební průmysl. Proto se vláda rozhodla pro nové projekty v odsolování, které se aktuálně plánují v regionech Tarapacá, Antofagasta, Atacama a Coquimbo. Kromě toho se počítá se stavbou nových vodních nádrží pro užívání vody v městských aglomeracích. Bude vytvořen speciální fond pro projekty na získávání pitné vody a také spolupráci s obyvatelstvem pro rozvoj povědomí o suchu, které v zemi panuje.

V Chile se také rozvíjejí nekonvenční způsoby získávání vody, například sběr vody z mlhy, který představuje doplňkové řešení zejména pro suché a odlehlé oblasti postižené dlouhodobým nedostatkem vodních zdrojů.

Třídění a likvidace odpadu

Chile je jedničkou v Jižní Americe ve tvorbě odpadu. Každý občan denně v průměru vygeneruje 1,27 kg odpadu. Ročně se tak v zemi vyprodukuje téměř 20 milionů tun odpadu, přičemž recyklace se týká pouze 21 % odpadů. Z tohoto množství jsou 3 % nebezpečného odpadu. Plastový odpad se recykluje pouze z 8 %. Chile se zároveň řadí mezi největší producenty plastového odpadu na obyvatele na světě. Začátkem roku 2026 Chile dále zpřísnilo regulaci jednorázových plastů přijetím nového prováděcího nařízení, které omezuje jejich používání zejména v gastronomii a podporuje přechod na recyklovatelné či kompostovatelné alternativy. Opatření mají za cíl snížit množství plastového odpadu a podpořit rozvoj cirkulární ekonomiky.

Vláda se snaží účinně prosazovat programy na recyklaci a uvažuje se o výstavbě první spalovny „Waste to Energy“ pro Santiago de Chile (probíhají studie). Jsou instalovány kontejnery na tříděný odpad, bohužel lidé se třídění odpadu zatím učí (jen 10 % obyvatelstva pravidelně třídí odpad). Fungují sběrné dvory, kde odebírají použité elektrospotřebiče, kovy, plasty, papír a nebezpečný odpad.

V zemi funguje 38 oficiálních skládek. Ve střednědobém strategickém plánu se počítá s recyklací 2x většího množství odpadu. Uvádí se, že je Chile nejméně 20 let pozadu v oblasti infrastruktury, sběru a provádění plánů nakládání s odpady.

Recyklační kapacity mimo tradiční frakce (papír, sklo, plast) jsou omezené, což vytváří prostor pro technologické inovace, které jsou doménou mnoha českých firem. Příležitosti zahrnují technologie pro recyklaci plastů, elektroniky, pneumatik, baterií a solárních panelů, pokročilé třídící linky a materiálově-recyklační zařízení, digitalizace sběru a třídění odpadu (např. mobilní aplikace, IoT senzory) či řešení pro logistiku zpětného sběru a sledování původu.

Od roku 2016 prochází odvětví odpadového hospodářství postupnou transformací z dvoustupňového (sběr odpadu, likvidace odpadu) na víceúrovňový hodnotový řetězec, včetně poradenských služeb, sběru, třídění, zpracování a likvidace. Chile je první jihoamerickou zemí, která provádí regulaci tohoto typu, ale země v Evropě ji používají již od 90. let. 20. století.

Chile nedávno zahrnulo také textilní odpad do zákona EPR, což znamená, že odvětví rychlé módy bude čelit novým povinnostem v oblasti reportingu, recyklace, opravy a opětovného využití. To vytváří příležitosti pro firmy nabízející technologie „ upcyklace“ oděvů, systémy pro sběr a zpětný odběr textilu nebo digitální platformy pro sdílení a opětovné použití výrobků.

Přeměna odpadu na energii a kogenerace

SEA, Chilská společnost hodnotící životní prostředí, schválila projekt zaměřený na přeměnu odpadu na energii ve výši 16 milionů USD. Projekt předpokládá přeměnu stávajícího malého recyklačního závodu na zařízení pro nakládání s odpady, které je schopné vyrábět pevná i kapalná alternativní paliva s použitím nebezpečného i jiného odpadu.

Zajímavý je také projekt zaměřený na modernizaci tří čistíren odpadních vod v Santiagu na „bio továrny“, které přeměňují odpadní vody a splaškové kaly, vedlejší produkt čištění odpadních vod, na čistou energii. Projekt byl zahájen v roce 2017 s cílem propagovat inovativní řešení cirkulace odpadních vod v Santiagu a posouvat hranice standardů ochrany lidského zdraví a životního prostředí v tomto odvětví.

Kogenerace je plně podporována přímo Ministerstvem energetiky a jeho Agenturou pro energetickou udržitelnost, která rozvíjí programy a vypisuje tendry. Důležitost kogenerace bude narůstat také s programem dekarbonizace v energetice. Očekává se, že podepsání smlouvy s Argentinou o dodávkách zemního plynu a participace chilské společnosti ENAP na těžbě zemního plynu ve Vaca Muerta povedou k výstavbě kogeneračních zdrojů.

Dodávky plynu v části území Patagonie jsou subvencovány, což pozitivně působí na další rozvoj kogenerace. Narůstá i zájem o kogeneraci v rámci produkce bioplynu z ČOV, BPS a skládek bioodpadu.

Chile, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2026/2027, souhrnná teritoriální informace

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí