Tunisko - Zdravotnictví a farmacie, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2026/2027

Tunisko je lower-middle-income země s populací přibližně 12 milionů obyvatel , která čelí tlaku na veřejné finance, ale současně považuje zdravotnictví za strategickou prioritu. Zdravotní výdaje dosahují asi 7 % HDP a mají rostoucí trend. Přibližně 55 % zdravotnických výdajů připadá na veřejný sektor, přičemž významnou roli hraje také externí projektové financování . Nákupy jsou většinou řízeny centrálně prostřednictvím tendrů a rozhodování bývá administrativně pomalé. Soukromý zdravotnický sektor, soustředěný především do oblastí Tunis, Sousse a Sfax , rychle roste a zaměřuje se zejména na nové technologie, diagnostiku a prémiovou péči, například v kardiologii, radiologii, estetické či reprodukční medicíně.

Tuniské zdravotnictví a farmacie představují pro české exportní a investiční firmy atraktivní, byť institucionálně náročný trh, kde se kombinuje silná potřeba modernizace veřejného systému s rostoucí rolí soukromého segmentu a relativně rozvinutou domácí farmaceutickou výrobou. Tunisko má přibližně 12 mil. obyvatel a zdravotní systém je stále více zatěžován stárnutím populace a epidemiologickým přechodem k chronickým onemocněním; podíl obyvatel ve věku 65+ činí 10,8 % a neinfekční onemocnění způsobují zhruba 86 % úmrtí . Prevalence hypertenze a diabetu dosahuje přibližně 29 % a 16 % , přičemž jejich kontrola zůstává nízká, což zvyšuje tlak na diagnostiku, sledování pacientů, laboratorní služby, zobrazovací techniku, urgentní péči a dlouhodobý management chronicky nemocných. Výdaje na zdravotnictví se pohybují kolem 7 % HDP a sektor je v tuniských veřejných politikách chápán jako sociální priorita i jako oblast, kde mají pokračovat strukturální reformy a investice do kvality, dostupnosti a odolnosti systému.

Z hlediska trhu je klíčové rozlišovat mezi veřejným a soukromým segmentem. Veřejný sektor , reprezentovaný Ministerstvem zdravotnictví, veřejnými/regionálními nemocnicemi a základní zdravotnickou sítí, nadále dominuje infrastruktuře, základní péči a velkým nemocničním projektům. Je Však zatížen podfinancováním, zastaralou technikou, regionálními nerovnostmi a pomalejším administrativním rozhodováním. Naproti tomu soukromý sektor , soustředěný zejména v aglomeracích Tunis, Sousse a Sfax, rozhoduje a roste významně rychleji, pružněji zavádí nové technologie a je aktivní hlavně ve specializované diagnostice, zobrazování, kardiologii, reprodukční medicíně, estetické medicíně a dalších vysoce specializovaných službách s vyšší přidanou hodnotou. Pro české firmy z toho vyplývají dva rozdílné obchodní režimy: ve veřejném sektoru se uplatní především projektové dodávky financované mezinárodními institucemi, často přes tendry a s vysokým tlakem na cenu, zatímco v soukromém sektoru rozhodují více kvalita, servis, rychlost rozhodování a schopnost nabídnout technicky pokročilé řešení s lokální podporou. Prostor existuje i v medical tourismu a prémiové péči, byť tento segment zatím není hlavní osou trhu, ale spíše doplňkovou růstovou vrstvou.

Největší bezprostřední příležitosti pro české dodavatele se otevírají ve veřejných projektech modernizace zdravotního systému. Světová banka v květnu 2025 schválila projekt Tunisia Health System Strengthening Project v objemu 125,16 mil. USD , který poběží do roku 20302031 a jehož cílem je zlepšit přístup k odolným, kvalitním a responzivním zdravotním službám. Struktura projektu je pro české firmy velmi relevantní: přibližně 50 mil. USD směřuje do reorganizace preventivních a primárních služeb, 48 mil. USD do urgentní a nemocniční péče a další prostředky do laboratorní infrastruktury, epidemiologické připravenosti, digitalizace a řízení systému. Prakticky to znamená poptávku po vybavení urgentních příjmů a JIP, obnově regionálních nemocnic, sanitkách a dispečinku, laboratorních technologiích, nemocničních informačních systémech, elektronické zdravotní dokumentaci, telemedicíně a nástrojích pro triage, bed management či geolokační řízení zásahů. Klíčovými zadavateli budou Ministerstvo zdravotnictví, veřejné nemocnice, regionální zdravotní struktury, zastupované implementačními partnery typu UNOPS ( Tunisia | UNOPS , Procurement opportunities ) nebo dalšími donorem podporovanými agentury, což činí projektový vstup do veřejného sektoru pro nové firmy relativně bezpečnější než čistě bilaterální prodej.

Farmaceutický průmysl je v tuniském kontextu samostatně zajímavý tím, že na rozdíl od řady jiných afrických trhů má domácí výrobní základnu a exportní ambici. Oficiální statistiky uvádějí více než 80 výrobních jednotek , přes 40 podniků se zahraniční účastí , asi 13 500 přímých pracovních míst a vývoz léčiv do 35 zemí , přičemž zhruba 18 % produkce směřuje na export a přibližně tři čtvrtiny léčiv spotřebovaných na domácím trhu jsou vyráběny lokálně. Současně však zůstává trh citlivý na výpadky v zásobování. Vláda proto aktuálně přijala sérii opatření na posílení financování Pharmacie Centrale , pro vytvoření strategických zásob léčiv a digitalizaci sledování distribučních toků. Pro zahraniční firmy je důležité, že dovoz léčiv je v Tunisku kontrolován právě tímto subjektem a že farmaceutický sektor zůstává silně regulovaný; zároveň ale probíhá digitalizace registrace léčiv, včetně elektronického podávání registrací, což by mělo zkracovat schvalovací cykly. Pro české firmy to otevírá příležitosti zejména v technologiích pro výrobu generik a sterilních forem, v balení a kontrole kvality, laboratorním vybavení, digitalizaci regulatorních procesů, skladové a distribuční logistice, chlazeném řetězci a nemocniční farmacii. Zajímavé mohou být i partnerství s domácími výrobci při transferu technologií nebo společném vstupu na africké trhy, které Tunisko díky svým obchodním vazbám využívá jako přirozené exportní zázemí.

Z praktického obchodního hlediska je pro české firmy zásadní správně nastavit vstupní strategii. Veřejné tendry a regulační procesy bývají administrativně náročné, pomalejší a často vyžadují autorizované místní zastoupení, zatímco soukromé kliniky a diagnostická centra nakupují rychleji, ale očekávají servisní spolehlivost a přímou reakci. V tuniských podmínkách proto obvykle nejlépe funguje vstup přes prověřeného místního distributora nebo agenta, případně přes projektové konsorcium u donorově financovaných zakázek - zejména u zdravotnické techniky a farmacie je lokální partner prakticky důležitý pro registrace, navigaci v rozhodovacích procesech i komunikaci s nemocnicemi a úřady. Nejperspektivnějšími subsegmenty pro roky 2026–2029 se jeví urgentní a intenzivní péče, laboratorní a epidemiologická infrastruktura, zobrazovací technika, telemedicína a nemocniční IT, logistika léčiv, technologie pro farmaceutickou výrobu a specializované vybavení soukromých klinik. Tunisko v tomto sektoru nepředstavuje snadný trh pro čistě katalogový export, ale nabízí reálnou příležitost pro firmy, které umějí propojit technologii, servis, lokální partnerství a trpělivější projektový horizont.

Tunisko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2026/2027, souhrnná teritoriální informace

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí