Proč nelze říkat, že české domácnosti přicházejí o 10 400 Kč ročně kvůli tomu, že ČR s korunou čelí vyšším úrokům? Neboť vyšší úroky v porovnání s těmi v eurozóně mají i čeští střadatelé

Ne, nelze tvrdit, že české domácnosti přicházejí o 10 400 Kč ročně, protože s korunou namísto eura stát čelí vyšším úrokovým sazbám na svém dluhu. Tato proklamace některých politiků (viz níže) nemá oporu v datech.

Vyšší úrokové sazby totiž znamenají také to, že Češi mají úspory lépe úročeny než lidé v eurozóně.

Například na Slovensku dnes nejlépe úročené spořící účty bez zásadnějších omezujících podmínek vykazují úrokové sazby v pásmu od 1,5 do 2 % ročně. V Česku je to od 3,5 do 4 % ročně.

Takže pokud má domácnost v Česku na spořících účtech dohromady 500 000 Kč, za rok svým spořením získá z této částky o 10 000 Kč více než slovenská domácnost, která si v přepočtu ten samý půl milion korun uloží na spořící účty ve slovenských bankách.

Průměrný počet členů na domácnost v Česku je 2,3, průměrný počet dospělých členů na domácnost (tedy vyjma dětí) pak 1,75.

Takže kvůli vyšším úrokům na veřejném dluhu připadá na dospělého Čecha průměrně o 5900 Kč ročně vyšší pomyslná platba "kvůli tomu, že Česko platí korunou". Tuto platbu bezprostředně nijak na své peněžence nepocítí.

Zároveň ale dospělý Čech, jenž má na spořícím účtu, třeba coby své celoživotní úspory, zhruba 286 000 Kč a více nečelí žádné, byť pomyslné, ztrátě z vyšších úroků na veřejném dluhu, neboť mu ji kompenzuje vyšší úročení jeho daného vkladu v bance. Toto úročení přitom na své peněžence, resp. na svém účtu samozřejmě již bezprostředně – příznivě – pociťuje. Nejde totiž o nic pomyslného.

Navíc, čím výrazněji úspory na spořícím účtu převyšují onu částku 286 000 Kč, tím atraktivnější je pro takové střadatele spoření v koruně namísto eura, a to i po zohlednění pomyslné platby za veřejný dluh.

Ukažme si to na příkladu. Předpokládejme, že má střadatel na svém spořícím účtu přesně dvojnásobek uvedené částky 286 000 Kč, tedy 572 000 Kč. Pak se za rok může dočkat v ČR, díky vyšším úrokovým sazbám na vkladech, zhodnocení na zhruba 593 500 Kč, tedy nárůstu úspor o 21 500 Kč. Pokud si ale oněch 572 000 Kč uloží na Slovensku, rozhojní je během jednoho roku pouze o zhruba 10 000 Kč, tj. na 582 000 Kč.

Takže pokud náš střadatel uloží peníze v Česku, i při započtení pomyslné platby za vyšší úrok na veřejném dluhu, disponuje po roce zhodnocením 21 500 - 5900 = 15 600 Kč. Má tedy o 5600 Kč více, než pokud by své peníze uložil v bance na Slovensku.

Ale to není vše. Ve skutečnosti není rozdíl mezi úročením veřejného dluhu v Česku a na Slovensku takový, že by to mělo odpovídat 10 400 Kč ročně na domácnosti, jak tvrdí uvedení politici. Náklady českého veřejného dluhu loni dle Eurostatu činily 3,1 %, zatímco v případě Slovenska šlo o 2,6 % (viz graf níže). Pokud by tedy český dluh (výše uvedení politici pracují s částkou zhruba 4000 miliard Kč) byl nyní úročen "slovenskou sazbou", tedy jestliže by Česko teď platilo eurem, budou jeho absolutní nominální náklady dluhu pouze o přibližně 20 miliard korun, než jsou nyní.

To ale v rozpočtení na počet domácností nepředstavuje částku 10 400 Kč, s níž pracují zmínění politici, ale pouze nějakých 4200 Kč na domácnost. Na dospělého Čecha jde tedy o 2400 Kč ročně. Takovou – pomyslnou – ztrátu je díky vyššímu úročení spořících účtů v Česku v porovnání se Slovenskem s to kompenzovat každý Čech s úsporami alespoň 120 000 Kč.

Tedy každý Čech, jehož úspory na spořícím účtu odpovídají alespoň dvoj- až trojnásobku průměrné hrubé mzdy v ČR, se díky vyššímu korunovému úročení vkladů dočká přímo ve své peněžence pokrytí pomyslné ztráty z vyššího korunového úročení veřejného dluhu.

Naprostá většina dospělých Čechů má úspory, které přesahují 120 000 Kč, takže je pro ně nyní koruna výhodnější než euro i při započtení pomyslné platby za vyšší úroky na veřejném dluhu.

Teprve ti Češi, jejichž úspory jsou nižší než 120 000 korun, se kvůli koruně mohou ocitnout v nevýhodě. Jde však jen o zřetelně menší část populace, která navíc zhusta těží z různých sociálních dávek typu příspěvku na bydlení, takže se jim vyšší pomyslná platba na veřejný dluh vrací v podobě hmatatelné sociální dávky, často z onoho dluhu financované.

Tudíž vskutku nelze tvrdit, že české domácnosti přicházejí o 10 400 Kč ročně. Přicházejí "jen" o 4200 Kč ročně, alespoň v porovnání se Slovenskem, kterážto částka je ale navíc naprosté většině Čechů více než kompenzována vyšším úročením vkladů. A té menšině Čechu, kterým kompenzována není, tj. Čechům s úsporami nižšími než 120 000 Kč, ji zase zhusta kompenzuje sám (v koruně hospodařící) stát, v podobě sociálních dávek.

Bouře ve sklenici vody. Matení veřejnosti.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank