Ženy na jižní Moravě si vydělaly o pětinu méně než muži

Podle výsledků strukturálního šetření mezd zaměstnanců činila v roce 2025 průměrná mzda pracovníka v Jihomoravském kraji celkem 52 080 Kč, medián mezd dosáhl 44 819 Kč. Zatímco průměrná mzda řídících pracovníků v kraji přesáhla částku 105 tis. Kč, mzda pomocných a nekvalifikovaných pracovníků nedosáhla ani 31 tis. Kč. Mzdy meziročně vzrostly téměř ve všech kategoriích zaměstnání.

Podívejte se také: mzdy a platy na jižní Moravě podrobně dle vzdělání, věku a oboru. 

Český statistický úřad ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí publikuje již řadu let výsledky strukturální statistiky mezd zaměstnanců. Toto výběrové šetření se odlišuje od ostatních mzdových zjišťování, neboť jsou přímo sledovány mzdy jednotlivých zaměstnanců a nikoli celkové objemy mzdových prostředků na úrovni podniků či organizací. To je jedním z důvodů, proč se průměrná mzda z různých mzdových zjišťování od sebe liší . Od roku 2011 byli do šetření zahrnuti i dříve nesledovaní zaměstnanci z podniků s méně než 10 zaměstnanci a také zaměstnanci neziskových institucí a podnikatelů – fyzických osob.

Šetřením jsou podrobně zjišťovány všechny složky hrubého výdělku a také personální údaje o zaměstnanci (např. pohlaví, vzdělání, věk). Získává se tak detailní statistika, která slouží podrobným analýzám trhu práce a jeho vývoje zejména na úrovni celého Česka. Výsledky za kraje se publikují v jednodušším třídění.

Průměrná hrubá měsíční mzda v Jihomoravském kraji v roce 2025 dosáhla podle výsledků strukturálního šetření částky 52 080 Kč (57 711 Kč u mužů a 46 183 Kč u žen), ve srovnání s ostatními kraji byla 3. nejvyšší (po Praze a Středočeském kraji). Proti roku 2024 se průměrná měsíční mzda zvýšila o 4 157 Kč (5 433 Kč u mužů a o 3 503 Kč u žen). Mzdy mužů v kraji jsou dlouhodobě vyšší než mzdy žen a rozdíl mezi nimi se meziročně ještě zvýšil (v roce 2024 byla průměrná mzda žen v Jihomoravském kraji nižší o 9 598 Kč, v roce 2025 již byl rozdíl 11 528 Kč).

Graf 1 Průměrná hrubá měsíční mzda a medián mezd podle krajů v roce 2025 (Kč)

Výsledkem strukturálního šetření mezd není jen průměrná mzda, na kterou zpravidla nedosáhnou dvě třetiny zaměstnanců, ale také medián mezd. U kazuje mzdu zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení (právě stejný počet mezd je vyšších i nižších než medián) a vypovídá tak mnohem lépe o skutečné mzdové úrovni.

Medián mezd v Jihomoravském kraji v roce 2025 dosáhl částky 44 819 Kč (48 291 Kč u mužů a 41 865 Kč u žen). Rozdíl výše průměrné mzdy a mediánu mezd činil 7 261 Kč. Mezikrajské srovnání úrovně průměrné mzdy a mediánu mezd je obsahem grafu 1, pro zdůraznění rozdílu výše průměrné mzdy a mediánu mezd zde bylo ponecháno stejné měřítko osy x. Medián mezd v Jihomoravském kraji byl mezi kraji 5. nejvyšší (po Praze, Středočeském, Královéhradeckém a Plzeňském kraji).

Graf 2 Průměrná hrubá měsíční mzda a medián mezd v Jihomoravském kraji (Kč)  

Důležitým výsledkem strukturálního šetření je třídění výše mezd podle zaměstnání. K tomu je používána Klasifikace zaměstnání ČSÚ, vypracovaná na podkladě mezinárodního standardu. V roce 2011 došlo k implementaci nové verze klasifikace zaměstnání ISCO-08 (v Česku rozšířená pětimístná verze CZ-ISCO).

Tab. 1 Průměrná hrubá měsíční mzda podle kategorií zaměstnání v krajích v roce 2025 (Kč)  

Údaje za Jihomoravský kraj ve srovnání s ostatními kraji za rok 2025 jsou obsahem tabulky 1 a grafu 3. V tabulce jsou barevně zvýrazněny kraje s nejvyšší a nejnižší mzdou v jednotlivých kategoriích zaměstnání, čísla v kroužku v grafu 3 znamenají pořadí výše krajské mzdy mezi ostatními kraji. V pomyslném krajském žebříčku jsou nejlépe umístěni specialisté (vysoce kvalifikovaní nemanuální pracovníci). Naopak k těm horším výsledkům srovnání patří 13. místo ve výši mezd řemeslníků a opravářů.

Nejvýraznější mzdová diference mezi kraji Česka v rámci jedné kategorie zaměstnání byla v roce 2025 u mezd řídících pracovníků. Zaměstnanci zařazení do této třídy v hl. m. Praze pobírali měsíčně hrubou mzdu 148 435 Kč, zaměstnanci v Karlovarském kraji „pouze“ 85 600 Kč, tedy téměř o 63 tisíc Kč méně. Z barevného odlišení v tabulce 1 je patrné, že v hl. m. Praze byly u 4 kategorií zaměstnání průměrné mzdy v čele pořadí krajů, naopak kraj Karlovarský byl u 4 kategorií zaměstnání na konci pořadí krajů.

Graf 3 Průměrná hrubá měsíční mzda podle kategorií zaměstnání v roce 2025 (Kč)

Stejně jako v ostatních krajích Česka pobírali i v Jihomoravském kraji nejvyšší mzdy pracovníci v manažerských pozicích. Jejich průměrná mzda dosáhla 105 054 Kč a meziročně vzrostla o 6 318 Kč, tedy o 6,4 %. V absolutním vyjádření šlo o nejvyšší nárůst mezd, v relativním vyjádření o třetí nejvyšší růst. Nejnižší relativní růst průměrné mzdy byl zjištěn u technických a odborných pracovníků, a to o 3,7 %. Nejnižší absolutní nárůst mezd vykázali pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, jejichž průměrná mzda v roce 2025 činila 30 504 Kč a meziročně vzrostla o 1 741 Kč. U kvalifikovaných pracovníků v zemědělství, lesnictví a rybářství naopak došlo k meziročnímu poklesu průměrné mzdy o 8 016 Kč, tedy o 20,3 %.

Rozdíl výše mezd v kraji mezi nejlépe a nejhůře odměňovanými kategoriemi zaměstnání (řídící pracovníci vs. pomocní a nekvalifikovaní pracovníci) se zvýšil. V roce 2020 byla mzda řídících pracovníků vyšší o 52,8 tis. Kč, v roce 2025 byla oproti mzdě pomocných pracovníků vyšší téměř o 74,6 tis. Kč.

Tab. 2 Průměrná hrubá měsíční mzda podle kategorií zaměstnání v Jihomoravském kraji

Struktura průměrné měsíční mzdy podle složek se mezi kraji výrazně nelišila. V Jihomoravském kraji činila průměrná měsíční mzda 52 080 Kč, z čehož 67,8 % tvořila základní složka mzdy. Prémie a odměny tvořily 13,6 %, náhrady mzdy 11,6 % a zbylých 7,0 % připadlo na příplatky za přesčas, pohotovost či ostatní příplatky. Ve srovnání s rokem 2024 se podíl základní složky snížil o 1,1 procentního bodu a podíl prémií a odměn o 0,7 procentního bodu.

Poznámka

Do hrubých mezd se ve strukturální statistice počítají všechny mzdy za práci včetně prémií, odměn a dalších platů, dále náhrady mzdy za neodpracovanou dobu (dovolenou, svátky, překážky v práci apod.) a odměny za pracovní pohotovost. Průměrná mzda zaměstnance je vypočtena poměřením s jeho placenou dobou, tedy počtem měsíců, za které mzdu či náhradu mzdy skutečně pobíral, odečtena je doba nemocí a dalších neplacených nepřítomností v práci za daný rok. Vypočtená průměrná hrubá měsíční mzda tak vypovídá o srovnatelných mzdových úrovních v různých zaměstnáních (pracovních místech) při zjištěném objemu placené doby.

Kontakt:

Ing. Marcela Vetešková
Krajská správa ČSÚ v Brně
T: 542 528 200
E: marcela.veteskova@csu.gov.cz