Cenový výměr MF 2/2026, kterým se reguluje cena benzínu a nafty od 1. května 2026 - Cenový věstník 24/2026

CENOVÝ VĚSTNÍK MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY

Částka 24 V Praze dne 29. dubna 2026 Ročník LIV.

V Praze dne 28. dubna 2026

Č. j. MF-22424/2026/2601-2

Cenový výměr Ministerstva financí č. 2/2026

Ministerstvo financí jako příslušný cenový orgán dle § 18b zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o cenách“), a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, vydává formou opatření obecné povahy cenový výměr, kterým dle § 3 odst. 2 písm. b) zákona o cenách v souladu s § 5 odst. 1 písm. a) zákona o cenách stanovuje maximální ceny zboží vymezeného v předmětu regulace.

Článek 1 Předmět regulace

(1) Tímto výměrem se reguluje cena:

a) benzínu, kterým je pro účely tohoto výměru

i) automobilový benzín 95 oktanů s max. 10 % biosložky označený také jako E10 nebo

E5 bez přidaných speciálních aditiv (ČSN EN 228 pro auto benziny) a ii) nejlevnější automobilový benzín 95 oktanů s max. 10 % biosložky označený také jako E10 nebo E5 s přidanými speciálními aditivy prodávaný na dané veřejně přístupné čerpací stanici podle zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s příslušnými prováděcími předpisy (dále jen „zákon o pohonných hmotách“), neprodává-li prodávající na této veřejně přístupné čerpací stanici obvykle automobilový benzín podle bodu i),

b) nafty, kterou je pro účely tohoto výměru

i) motorová nafta s max. 7 % biosložky označená také jako B7 bez přidaných speciálních aditiv (ČSN EN 590 pro motorovou naftu) a ii) nejlevnější motorová nafta s max. 7 % biosložky označenou také jako B7 s přidanými speciálními aditivy prodávaná na dané veřejně přístupné čerpací stanici podle zákona o pohonných hmotách, neprodává-li prodávající na této veřejně přístupné čerpací stanici obvykle motorovou naftu podle bodu i).

(2) Pro účely tohoto výměru se PHM rozumí zboží podle písm. a) nebo písm. b).

(3) Za stav, kdy prodávající obvykle prodává automobilový benzín podle čl. 1 odst. 1 písm. a) bodu i) nebo motorovou naftu podle čl. 1 odst. 1 písm. b) bodu i), se považuje takový stav, kdy toto zboží dlouhodobě tvoří standardní položku nabídky dané čerpací stanice, je pravidelně a soustavně nabízeno k prodeji (typicky s vyvěšenou cenou a označením u výdejního stojanu) a jeho prodej není pouze nahodilý, jednorázový či zanedbatelný.

Článek 2 Způsob regulace cen PHM při prodeji na veřejně přístupné čerpací stanici

(1) Ceny PHM při prodeji na veřejně přístupných čerpacích stanicích podle zákona o pohonných hmotách se regulují maximální cenou podle § 5 odst. 1 písm. a) zákona o cenách.

(2) Maximální cena daného druhu PHM na litr se pro následující den stanoví jako

C PHM = (I OPHM + RM PHM ) + 21 % z (I OPHM + RM PHM )

Kde

C PHM	je maximální cena tohoto druhu PHM na litr,
I OPHM	je aritmetický průměr těchto cen: a) aritmetický průměr nabídkových cen tohoto druhu PHM se spotřební daní bez DPH největších velkoobchodních dodavatelů veřejně přístupným čerpacím stanicím pro aktuální a dva předcházející pracovní dny (Unipetrol Index Czech, MOLIN (Mol cenový index), ZÁKLADNÍ CENY ČEPRO) a

b) aritmetický průměr ceny kalkulované na bázi denní kotace Platts Barges FOB Rotterdam High za předcházející tři pracovní dny navýšený o přirážku 92 USD/t pro benzín nebo aritmetický průměr ceny kalkulované na bázi denní kotace Platts Barges CIF NWE High za předcházející tři pracovní dny navýšený o přirážku 90 USD/t pro naftu,

RM_PHM je regulovaná marže, která činí 3 Kč na litr u benzínu a 3 Kč na litr u nafty.

Cenové indexy v sobě zahrnují sazbu spotřební daně účinnou pro den, pro který se maximální ceny regulovaných pohonných hmot stanovují. Regulovaná marže se uplatní pro den, pro který se maximální cena regulovaných pohonných hmot stanovuje. Při přepočtu Indexu Platts jsou použity devizové kurzy ČNB pro USD a EUR účinné ke dni kotace, pokud ČNB pro daný den devizový kurz nevyhlašuje, uplatní se kurz z předcházejícího pracovního dne.

(3) Ministerstvo financí každý pracovní den zveřejní C_PHM a I_OPHM v Cenovém věstníku pro následující den.

(4) V případě, že následující den podle odstavců 2 a 3 není dnem pracovním, použije se C_PHM pro tento den také pro všechny dny následující po tomto dni až do nejblíže následujícího pracovního dne.

(5) C_PHM se zaokrouhluje na celé haléře dolů.

(6) Není-li známa některá vstupní hodnota použitá při výpočtu I_OPHM, použije se poslední publikovaná hodnota.

Článek 3

Účinnost

(1) Tento výměr nabývá účinnosti dnem 1. května 2026.

(2) Tento výměr pozbývá účinnosti dnem 31. května 2026.

ODŮVODNĚNÍ

Působnost k cenové regulaci

Podle § 18b zákona o cenách Ministerstvo financí reguluje ceny u veškerého zboží, s výjimkou regulace cen zboží, k jehož regulaci je příslušný jiný cenový orgán. S ohledem na skutečnost, že k cenové regulaci regulovaného zboží není příslušný jiný cenový orgán, je tedy příslušným orgánem k regulaci Ministerstvo financí.

Podle § 3 odst. 3 zákona o cenách příslušný cenový orgán stanoví cenovým výměrem ve formě opatření obecné povahy zboží podléhající regulaci cen, uplatněný způsob a podmínky regulace cen, úředně stanovené ceny, pravidla a postupy pro stanovení těchto cen a jejich změn.

Regulované zboží a popis trhu

Zákon o cenách v § 3 odst. 2 stanoví podmínky, za nichž mohou příslušné cenové orgány regulovat ceny vybraného zboží. Pro uplatnění cenové regulace postačuje splnění alespoň jedné z těchto podmínek. V daném případě je cenová regulace odůvodněna splněním podmínky podle § 3 odst. 2 písm. b) zákona o cenách, tedy existencí mimořádné tržní situace.

Mimořádná tržní situace vznikla v souvislosti s krizí v Hormuzském průlivu, která započala dne 28. 2. 2026. Írán deklaroval jeho uzavření a současně došlo k útokům na tankery a obchodní lodě. Hormuzský průliv, jímž prochází přibližně pětina světové spotřeby ropy, byl z velké části uzavřen, což vedlo k významnému narušení globálních dodávek ropy a k prudkému růstu jejích cen na světových trzích.

Na komoditních trzích následně došlo k výraznému růstu cen pohonných hmot, a to v důsledku kombinace omezení dodávek, očekávání budoucího vývoje a spekulativních tlaků. Tento vývoj se rychle promítl do cen na velkoobchodních trzích a následně i do cen na čerpacích stanicích, které na vývoj na burzách bezprostředně reagují. Situace na velkoobchodním i maloobchodním trhu tak byla prokazatelně nestandardní a mimořádná a v tomto stavu zůstává k dnešnímu dni.

Vzhledem ke skutečnosti, že je česká ekonomika v kontextu obchodu s ropnými produkty cenovým příjemcem, je tuzemský trh značně zranitelný vůči vnějším nabídkovým a cenovým šokům. Provázanost mezi světovou cenou ropy a maloobchodním prodejem pohonných hmot v České republice lze pozorovat na současných cenách paliv v důsledku geopolitického napětí v Hormuzském průlivu. Vizualizace časových řad cen pohonných hmot za část kalendářního roku 2026 názorně ilustruje strmý nárůst globálních cen ropy, který je s odstupem jednoho týdne téměř identicky kopírován českými maloobchodními cenami.

SHAPE \* MERGEFORMAT

Zdroj: Data pro průměrnou týdenní cenu PHM v CZK/l pro ČR získána z šetření ČSÚ

(https://csu.gov.cz/produkty/setreni-prumernych-cen-vybranych-vyrobku-pohonne-hmoty-a-topne-oleje-casoverady); denní cena ropy Brent, která byla později upravena na týdenní průměrnou cenu v USD/bbl získána z databáze Federal Reserve Bank of St. Louis (https://fred.stlouisfed.org/series/DCOILBRENTEU) .

Stejně tak hodnoty vypočtené korelace přesahující 0,98 ukazují velmi silnou závislost mezi maloobchodními cenami a cenou ropy Brent zpožděnou o pouhý jeden týden. Z toho vyplývá, že mezinárodní cenové výkyvy se do českých cen propisují prakticky okamžitě.

Růst cen ropy a ropných produktů se postupně promítá do celé ekonomiky, a to jak přímo (například v zemědělství), tak nepřímo prostřednictvím zvýšených nákladů na dopravu. Nepředvídatelný a náhlý růst PHM má jednoznačně negativní dopady jak na podnikatelské subjekty, tak na domácnosti. Při delším trvání by tak šlo o významný nákladový šok s dopady napříč ekonomickými sektory, s hrozícím rizikem vzniku sekundárních inflačních tlaků a omezení výroby v některých sektorech ekonomiky. Sekundární dopady lze sledovat zejména u nafty, která je jedním ze základních vstupů pro většinu činností v zemědělství a v průmyslu a propisuje se tak do cenové úrovně takřka v celé ekonomice.

V případě mimořádné tržní situace se nelze plně spolehnout pouze na působení tržních mechanismů. V době náhlých a nepředvídatelných cenových šoků jsou základní ekonomické funkce ceny výrazně omezeny, a to zejména funkce informační a signalizační. V důsledku toho je na straně poptávky velmi snížena možnost orientace v cenové oblasti a strana nabídky tak může snadněji realizovat vyšší než přiměřený zisk na úkor méně informovaných subjektů na straně poptávky. Bez zásahu státu by pak hrozila nejen individuální realizace nepřiměřeného zisku, ale také další zvyšování nákladů napříč většinou odvětví.

Ministerstvo financí proto nejprve přistoupilo ke kontrole cen pohonných hmot prostřednictvím denního reportingu cen na čerpacích stanicích. Toto opatření se však ukázalo jako nedostatečné, zjištěné indikativní marže vykazovaly individuální extrémní hodnoty a svou podstatou tak v některých případech působily zcela proti snaze na stabilizaci cen pohonných hmot. Zmiňované opatření v podobě reportingu v důsledku stále trvající krize na trhu pohonných hmot může být postupně degradováno vlivem výše zmíněné oslabené informační funkce ceny a některé subjekty tak mohou začít využívat dlouhotrvající nepřehledné cenové situace k postupnému navyšování svých marží, hlavně v oblastech, kde mohou zneužít své výhodné lokace (např. hlavní dálniční a silniční tahy, příhraniční oblasti se zahraniční klientelou). Tento negativní individuální jev se může postupně přelévat i na další subjekty na straně nabídky a pozdější zastropování marží by tak muselo působit znatelně razantnější měrou než současně navrhované nastavení regulace. Předcházení nekontrolovatelnému cenovému nárůstu za cenu nižších celospolečenských nákladů v počátku této krize se tak jeví jako vhodnější alternativa a v souvislosti s dalšími zaváděnými opatřeními (snížení spotřební daně) se stává i nutností pro efektivní promítnutí do finálních cen (riziko toho, že některé subjekty by mohly případné snížení spotřební daně promítnout do zvýšení svých marží). I z tohoto důvodu Ministerstvo financí přistoupilo na přesnější monitoring reálných marží prodejců PHM.

Ministerstvo financí jako příslušný regulační cenový orgán následně vydalo dne 2. dubna 2026 cenový výměr č. 1/2026, kterým se reguluje cena pohonných hmot. Ministerstvo financí v tomto případě přistoupilo k cenové regulaci formou stanovení maximální ceny. Nastavení dostatečné výše regulované marže bylo odůvodněno tím, že má přitom i nadále umožnit fungování tržních mechanismů pod úrovní maximální ceny a dosahování obvyklého zisku. Cenová regulace pouze zamezuje vzniku nepřiměřeného zisku a cenovým extrémům. Z těchto důvodu se předpokládá minimální negativní dopad na tržní prostředí.

S ohledem na přetrvávající mimořádnou tržní situaci na trhu s PHM považuje Ministerstvo financí za nezbytné pokračovat v jejich cenové regulaci. Tento cenový výměr navazuje na již vydaný cenový výměr Ministerstva financí č. 1/2026 ze dne 2. dubna 2026.

Ministerstvo financí jako cenový orgán shledalo, že jsou i nadále naplněny podmínky pro vydání cenového výměru podle § 3 odst. 2 písm. b) zákona o cenách, neboť mimořádná tržní situace nadále trvá a nedošlo ke změně, která by odůvodňovala ukončení cenové regulace.

Cílem tohoto opatření je zajistit kontinuitu cenové regulace zahájené dne 8. dubna 2026. Účinnost tohoto cenového výměru je omezena do 31. května 2026.

V navrhované formě, nastavení a dopadu na tržní prostřední je cenová regulace adekvátní opatření s ohledem na možné negativní dopady mimořádné cenové situace. Mimořádnost situace odpovídá rovněž výkladu uvedenému v důvodové zprávě k zákonu o cenách, která uvádí výkyvy na trhu s pohonnými hmotami jako jeden z příkladů okolností odůvodňujících cenovou regulaci.

K čl. 1 – předmět regulace

V čl. 1 je jednoznačně vymezen předmět regulace, a to s využitím českých technických norem, které zajišťují jeho přesnou identifikaci. Cenová regulace cílí na všechny veřejně přístupné čerpací stanice, ať už prodávají pohonné hmoty bez speciálních aditiv (v takovém případě dopadne cenová regulace pouze na ně, bez ohledu na to, zda prodávají PHM i se speciálními aditivy) nebo pouze se speciálními aditivy (v takovém případě dopadne na nejlevnější z nich prodávané na této čerpací stanici). Pokud veřejně přístupná čerpací stanice obvykle prodává obě varianty PHM současně a PHM bez aditiv dojde, tak nebude muset od tohoto okamžiku regulovat PHM s aditivy.

Za stav, kdy prodávající „obvykle“ prodává PHM bez přidaných speciálních aditiv, se považuje takový stav, kdy tento výrobek dlouhodobě a obvykle tvoří standardní položku nabídky dané čerpací stanice, je pravidelně a soustavně nabízen k prodeji (typicky s vyvěšenou cenou a označením u výdejního stojanu) a jeho prodej není pouze nahodilý, jednorázový či zanedbatelný.

Tato cenová regulace se vztahuje například i na věrnostní programy nebo palivové karty a podobně.

S ohledem na § 7 odst. 2 zákona o cenách se cenová regulace vztahuje i na smlouvy, které byly uzavřeny před nabytím účinnosti této cenové regulace. Je-li u takové smlouvy sjednaná cena PHM vyšší, než stanovuje tento cenový výměr, považuje se za sjednanou cenu ta, která je podle tohoto cenového výměru nejvýše přípustná.

K čl. 2 – způsob regulace cen PHM při prodeji na veřejně přístupné čerpací stanici

S ohledem na aktuální situaci na trhu dochází k jejímu individuálnímu zneužití a existuje riziko zneužití této situace k dosažení nepřiměřeného majetkového prospěchu. Subjekty na straně nabídky by mohly využít překotného cenového vývoje a nejistoty ohledně dalšího vývoje k uplatnění vyšších než dlouhodobě obvyklých ziskových marží.

Z tohoto důvodu se zavádí jednoduchá cenová regulace formou maximální ceny, která omezuje prostor pro takové jednání. Tato regulace je přímo navázána na velkoobchodní ceny, které představují hlavní nákladovou složku při prodeji pohonných hmot. Je tak v souladu se zákonem o cenách, neboť i nadále umožňuje podnikání v odvětví a zachovává cenovou konkurenci.

Maximální cena je stanovena jako součet průměrných velkoobchodních cen daného druhu PHM a maximální marže ve výši 3 Kč na litr.

Průměrná velkoobchodní denní cena je v cenové regulaci účinné do 30.4. určena jako aritmetický průměr čtyř nabídkových velkoobchodních cen bez DPH. Jedná se o průměr cen tří největších velkoobchodních dodavatelů v České republice a kalkulovaných velkoobchodních cen na základě údajů z mezinárodní komoditní burzy.

V nové cenové regulaci od 1. 5. 2026 je maximální cena vypočtena z klouzavého průměru posledních tří dnů zveřejněných cen. Tato změna byla provedena na základě podnětů regulovaných subjektů, které preferují stabilnější vývoj regulace před dynamickým. Docílí se tím snížení denní volatility regulovaných cen a toto opatření tak přispěje k cenové stabilitě jak v krátkém horizontu, tak svou obecnou podstatou i v dlouhodobé perspektivě. Snížení volatility regulovaných cen je nejen jednou z hlavních snah Ministerstva financí, ale i jedním z požadavků jak spotřebitelů PHM, tak i subjektů na straně nabídky. Dopady regulace se touto změnou projevují s až o dva dny delším zpožděním, zároveň se však prodlužují tyto dopady o stejnou dobu.

Třemi největšími dodavateli, kteří dlouhodobě veřejně zveřejňují své cenové indexy, jsou PKN ORLEN (Unipetrol Index Czech), MOL (MOLIN) a Čepro (Základní ceny ČEPRO). Tyto indexy Ministerstvo financí pravidelně sleduje a vyhodnocuje, včetně stability jejich metodiky.

Čtvrtou složku tvoří kalkulovaná velkoobchodní cena, stanovená Ministerstvem financí na základě denní kotace Platts Barges FOB Rotterdam High, navýšené o veškeré náklady související s dovozem a skladováním vyjádřené přirážkou 92 USD/t pro benzín a na základě denní kotace Platts CIF NWE High, navýšené o veškeré náklady související s dovozem a skladováním – vyjádřené přirážkou 90 USD/t pro naftu. Tato cena slouží jako kontrolní prvek pro případné odchylky či nekalé jednání při zveřejňování cenových indexů. Tyto přirážky vycházejí z průměru a z porovnání roku 2025. Pro přepočet u benzínu z hmotnostních na objemové jednotky se použije hustota 755 kg/m³ a pro přepočet u nafty z hmotnostních na objemové jednotky se použije hustota 845 kg/m³.

Uvedené velkoobchodní ceny v sobě zahrnují cenu komodity včetně souvisejících nákladů (např., přirážek, biosložky, plnění legislativních cílů) a spotřební daně a jsou vyjádřeny bez DPH.

K takto stanovené průměrné velkoobchodní ceně je připočtena maximální marže (RM) ve výši 3 Kč na litr PHM.

Výše této marže vychází z reálně dosahovaných marží v roce 2022, které Ministerstvo financí analyzovalo v reakci na tehdejší cenový vývoj. V rámci tohoto šetření byly na denní bázi shromažďovány údaje od 759 provozovatelů a více než 2 500 čerpacích stanic. Takto získaná data o skutečné výši marže (tj. rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou) byla následně upravena o vývoj spotřebitelské inflace za roky 2022 až 2025 a očekávanou inflaci roku 2026. Důvodem pro zvýšení marže je skutečnost, že první regulace vztahující se k měsíci dubnu cílila na stabilizaci trhu v krátkodobém horizontu, ale prodloužením opatření se již jedná o střednědobou regulaci a výpočet pro maximální přípustnou cenu se tomu musí přizpůsobit. Zvýšení marže umožní při regulaci v delším časovém horizontu, aby trh, byť omezeně fungoval na základě běžných tržních mechanismů. Očekávaná inflace roku 2026 byla započtena, protože k dnešnímu dni nelze vyloučit, že mimořádná situace bude trvat celý rok, naopak z výpočtu bylo vypuštěno zohlednění individuálních slev, protože stanovená výše marže nejvíce dopadla na malé subjekty, které na uvedené slevy nedosáhnou.

Pro zajištění přehlednosti a srozumitelnosti regulace Ministerstvo financí v pracovní dny zveřejňuje maximální ceny pohonných hmot pro následující den, a to v Cenovém věstníku i na svých internetových stránkách. Takto stanovené ceny jsou v souladu s obvyklou praxí zaokrouhlovány na celé haléře směrem dolů.

Stanovené ceny jsou konečnými cenami pro zákazníky veřejných čerpacích stanic a u plátců daně z přidané hodnoty zahrnují i tuto daň. Cena se stanoví pro následující den. V mimopracovní dny se ceny nevyhlašují. Ve dny následující po nepracovním dni se použije poslední vyhlášená cena v posledním pracovním dni. Například:

- cena vyhlášená v úterý se použije pro středu,

- cena vyhlášená v pátek se použije pro sobotu, ale také na neděli a pondělí.

strana

K čl. 3 – účinnost

Tato cenová regulace je reakcí na okamžitý stav a při fungujícím trhu by měla rychle pominout. Proto se z důvodu ochrany výše uvedeného veřejného zájmu zavádí v souladu s § 10 odst. 3 větou druhou zákona o cenách s účinností dřívější než po 60 dnech ode dne zveřejnění cenového výměru, a to od 1. května 2026.

Regulace se zavádí na dobu určitou do 31. května 2026. Pokud situace nepomine, může být cenová regulace prodloužena nebo zpřísněna podle okolností. Naopak, pokud dojde k odeznění krize, tento výměr se změní podle aktuální situace či úplně zruší.

K shrnutí zhodnocení oprávněnosti cenové regulace

PHM představují vedle elektřiny a plynu jednu ze základních surovin pro chod ekonomiky. Jako takové jsou nezbytné pro podnikatelské prostředí. Cenově efektivní a rovný přístup k nim je nezbytný pro zajištění konkurenceschopnosti České republiky, udržitelnosti české ekonomiky a vyvážení postavení prodávajícího a kupujícího. Cílem cenové regulace je zajistit odpovídající cenu PHM bez možnosti jejího spekulativního navyšování nebo jiných negativních dopadů mimořádné tržní regulace.

S ohledem na skutečnost, že maximální cena není dána jako pevná částka, ale je stanovena formou vzorce, kdy se bude pro každý pracovní den lišit v návaznosti na aktuální aritmetický průměr nabídkových cen bez DPH největších velkoobchodních dodavatelů veřejně přístupným čerpacím stanicím, je zajištěno, že cenová regulace plně reflektuje možné výkyvy na komoditní burze tak, aby byla zajištěna přiměřenost tohoto opatření ve vztahu k regulovaným subjektům.

Vzhledem k mimořádné tržní situaci je nezbytné uplatnit cenovou regulaci, která zajistí transparentní a ekonomicky odůvodněné podmínky pro všechny účastníky na trhu. Regulace zajišťuje uplatňování ceny, která nebude zjevně vyšší, než odpovídá ekonomicky oprávněným nákladům a přiměřenému zisku.

Prodej PHM nyní podléhá mimořádné tržní situaci. Absence cenové regulace by mohla vést ke zneužívání mimořádné tržní situace a ke vzniku nepřiměřeného zisku na straně některých prodávajících.

POUČENÍ

Proti tomuto cenovému výměru nelze podle § 173 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat opravný prostředek.

JUDr. Alena Schillerová, Ph.D., v. r. ministryně financí

Vydává: Ministerstvo financí ČR, Letenská 15, 118 10 Praha 1 – Redakce: Johana Brandejská, telefon +420 257 043 073, e-mail: Johana.Brandejska@mf.gov.cz

Cenové věstníky MF ČR