Bankovní účty jsou běžnou součástí dědictví, ale to ještě neznamená, že se k nim pozůstalí vždy dostanou. V některých případech o nich totiž vůbec nevědí. A když o nich neví, není co dědit.
Kolik peněz zůstává v bankách? Nikdo neví. Ale není jich málo
Přesný objem nevyzvednutých vkladů kvůli tomu, že se o nich dědicové nikdy nedozvěděli, není znám. Ale že se to děje často, je zřejmé. Například Česká spořitelna v roce 2016 uvedla, že jí na starých vkladních knížkách zůstaly nevyzvednuté vklady v objemu 1,78 miliardy korun, tedy zhruba 2 % všech zůstatků.
Notáři neoslovují všechny banky. Systém zatím neexistuje
Dědictví zpracovává notář, který je pověřen soudem. Ale ten při zjišťování majetku obvykle neprověřuje automaticky všechny bankovní instituce. Je odkázán na informace, které mu dodají pozůstalí – a pokud o nějakém účtu neví nikdo, účet zůstane bez povšimnutí.
Na začátku roku 2023 se sice objevila pozitivní zpráva: Notářská komora spolu s Českou bankovní asociací připravuje jednotnou platformu, která by umožnila notáři zjistit informace o účtech napříč více bankami jedním dotazem. Jenže platforma do dnešního dne nefunguje.
Česká bankovní asociace na zaslaný dotaz bohužel neodpověděla. Petra Vlčková, mluvčí České národní banky (ČNB), však potvrdila, že k žádné změně nedošlo a notáři přístup ke všem účtům nemají: „ČNB přístupy do Centrálního registru účtů neuděluje. Tento systém provozuje pro stát na základě Zákona o centrální evidenci účtů, a to s hlavním cílem odhalování trestné činnosti a stíhání pachatelů trestných činů a zajištění významných hospodářských a finančních zájmů a bezpečnosti České republiky. Okruh uživatelů je stanoven Zákonem o centrální evidenci účtů, přičemž jejich seznam centrální bance sdělují zákonem určené orgány státu.“
Nicméně kdyby avizovaný systém fungoval, jeho efekt by byl omezený, protože zapojení bank bylo plánováno jako dobrovolné. Podobný pokus proběhl u životního pojištění. Česká asociace pojišťoven spustila v říjnu 2023 nástroj, který umožnil ověřit existenci pojistky u zapojených pojišťoven. Jenže zapojilo se jen 9 z 17 pojišťoven. Právě kvůli tomu od letošního roku platí novela, která zavedla pojišťovnám povinnost aktivně informovat příbuzné, pokud mají jejich kontakt.
Nejde jen o české banky, ale i o kampeličky a pobočky zahraničních bank
Dnešní realita je ještě složitější. Lidé běžně drží peníze na více spořicích účtech v různých bankách. A to nejen v českých. Pozůstalí tak mohou mít vklady i v družstevních záložnách (kampeličkách) nebo například v českých pobočkách zahraničních bank.
Například česká pobočka jedné slovenské banky v minulých letech často nabízela nejvyšší úrok na spořicím účtu. Jenže bez znalosti existence účtu se notář o existenci účtu nemusí dovědět.
Smrt majitele účet neblokuje. Platby mohou dál odcházet
Po smrti majitele běžného účtu české banky nedochází automaticky k jeho zablokování. Banka účet nepozastaví okamžitě – a některé trvalé příkazy, inkasa a převody mohou dál fungovat.
To může vést k absurdní situaci, kdy z účtu zesnulého dál odchází platby za:
- nájem,
- energie a telefon,
- spoření nebo investice.
Z právního hlediska přitom účet spadá do dědictví a dědic se k němu dostane až po skončení dědického řízení. Nikoli ihned po úmrtí.
Jak lze zajistit, aby se peníze neztratily nebo nezmizely?
Existuje několik praktických kroků, které může člověk (nebo jeho blízcí) udělat ještě za života nebo krátce po úmrtí, aby předešel problémům:
1. Majitel účtu může předem určit, co se má stát po jeho smrti
Například může písemně určit, které transakce se mají po jeho smrti zrušit – trvalé příkazy, inkasa, převody. Některé banky takové „pokyny pro případ smrti“ umožňují.
2. Stanovení disponenta s trváním pravomocí i po smrti
Majitel účtu může určit disponenta – osobu, která má oprávnění nakládat s účtem. Ale pozor: u některých bank disponentská práva zanikají smrtí vlastníka, jinde mohou pokračovat, pokud je to výslovně povoleno. Disponent samozřejmě nesmí jednat v rozporu se zájmy dědiců.
3. Žádost o jmenování správcem dědictví
Dědic může požádat notáře, aby ho jmenoval správcem dědictví. K tomu je potřeba souhlas všech ostatních dědiců. Pokud k tomu notář přistoupí, může banka této osobě udělit přístup k účtu.
Závěť jako prevence sporů, přehled dokumentů jako prevence chaosu
Odpovědní lidé by také měli myslet na to, že pořízením závěti mohou předejít sporům mezi dědici. Závěť má v českém právu přednost před děděním ze zákona.
Důležité je mít také všechny smlouvy a dokumenty uspořádané a uložené na bezpečném místě, ke kterému mají přístup nejbližší osoby. Může jít o:
- smlouvy o účtech, pojištění, investicích a penzijních produktech,
- přístupové údaje (např. uložené v šifrované aplikaci),
- stručný přehled aktiv a závazků.
Takový přehled usnadní orientaci v případě nečekaného úmrtí a může blízkým ušetřit zbytečné ztráty i psychickou zátěž.
RSS
Přebírání zpráv
