Pokud Írán zaminuje Hormuz, vrátí se mu to jako bumerang. Z blokády by těžilo Rusko přes růst cen ropy a plynu

Íránský režim čelí po včerejší smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chámenejího existenciálnímu ohrožení. A za takové situace, když už nemá tolik, co ztratit, stoupá pravděpodobnost, že se pokusí podniknout extrémní kroky, jichž by se jinak ještě vystříhal. Patří mezi ně položení tisíců námořních min v Hormuzském průlivu, které představuje nejúčinnější formu jeho blokády. Odminování by mohlo trvat týdny až měsíce a vyvolalo by prudký růst cen ropy na světových trzích a razantní nárůst cen pohonných hmot i u českých čerpacích stanic. Rusku by přihrálo více peněz na válku na Ukrajině.   

I když by například americká pátá flotila se základnou v Bahrajnu měla mít dostatečnou vojenskou sílu, aby takové íránské akci zabránila a námořní provoz průlivem rychle obnovila, krajní scénář trvalejší blokády je třeba brát v potaz více než kdy jindy, právě kvůli fatálnímu ohrožení stávajícího teheránského režimu. 

Hormuzský průliv představuje nejdůležitější „úzké hrdlo“ světové energetiky. Přepravuje se jím více než čtvrtina veškeré celosvětově námořně obchodované ropy, což odpovídá přibližně pětině celkové globální spotřeby ropy. Navíc, průlivem prochází takřka čtvrtina světově obchodovaného zkapalněného zemního plynu. 

Podle společnosti Rystad Energy, která poskytuje konzultace a analýzy v oblasti mezinárodní energetiky, zdraží ropa Brent zítra po otevření burz o dvacet dolarů na barel, tedy na zhruba 93 dolarů za barel, kvůli připočítání markantně navýšené rizikové přirážky. To by byla nejvyšší cena Brentu od října 2023. Pokud by však došlo na faktickou blokádu Hormuzského průlivu, cena ropy podle Rystad Energy zamíří nad 100 dolarů za barel, poprvé od srpna 2022. 

Trvalejší blokáda Hormuzského průlivu by tedy výrazně zdražila pohonné hmoty a další ropné produkty také v Česku, stejně jako by zapříčinila vzestup velkoobchodních cen zemního plynu. Na vývozu katarského zemního plynu, jehož většina putuje do Asie, je sice Evropa závislá méně, ale zase v této části roku čelí poměrně nízkému stavu zásob plynu v zásobnících, což může přispět k výraznějšímu tlaku na růst cen plynu. Na straně Evropy tak nyní stojí poměrně teplé počasí, jež poptávku po plynu a nutnost čerpání ze zásobníků logicky omezuje.   

Pokud by se však Teheránu vskutku podařilo trvaleji Hormuzský průliv zablokovat, vyvolá nepochybně „ropný šok“ na světových trzích, nicméně ten se mu vrátí jako bumerang. Protože průlivem sám své energetické suroviny vyváží, zejména pak ropu do Číny. Teherán by se tak připravil o prostředky z prodeje ropy, která – byť pod sankcemi, tedy ve slevě – představuje klíčový zdroj jeho příjmu. Navíc by riskoval zhoršení vztahu s Čínou. 

Každopádně růst ceny ropy na úroveň nad 90 dolary za barel, který vyhlíží Rystad Energy už pro zítřek, i bez blokády, by výrazněji zdražil pohonné hmoty v Česku, pokud by byl trvalejšího rázu. Lze totiž současně počítat s oslabením koruny, což by znamenalo vzestup korunové ceny barelu ropy Brent z páteční uzavírací hodnoty necelých 1500 korun minimálně do okolí cenové úrovně 2000 Kč. Když se kolem této úrovně ropa naposledy obchodovala, v dubnu 2024, stál benzín v Česku až 40,40 Kč/l a nafta pak až 39,30 Kč/l, plyne z dat společnosti CCS. Pohonné hmoty v Česku tak během několika dní mohou i bez blokády Hormuzského průlivu zdražit z nynější úrovně 33,60 Kč/l za benzín a rovných 33 Kč/l za naftu o nějakých šest až sedm korun na litr. Pokud na blokádu dojde, zamíří rychle výrazněji nad 40 Kč/l, potenciálně, při déle trvající blokádě, až k úrovni 50 Kč/l. 

Z blokády, a z dražší ropy a zemního plynu, by těžilo například Rusko, které by náhle registrovalo vyšší přísun peněz využitelných i na svoji válku na Ukrajině. 

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank