ČNB ponechala úrokové sazby beze změny, inflace se bude letos pohybovat pod 2 % a v příštím roce v těsné blízkosti cíle (6.2.2026)

• Bankovní rada ponechala na únorovém zasedání úrokové sazby beze změny, 2T repo sazba zůstává na 3,5 %. Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako vyrovnaná.
• Inflace se bude letos nacházet pod 2 %, v příštím roce pak v těsné blízkosti 2% cíle.
• Letos i příští rok ekonomika poroste 3% tempem. Ekonomickou aktivitu potáhne především domácí poptávka v čele se spotřebními výdaji domácností.
• S prognózou je konzistentní přibližná stabilita krátkodobých tržních úrokových sazeb v první polovině letošního roku následovaná jejich mírným zvýšením. Měnová politika zůstává lehce restriktivní.

Inflace se v uplynulých dvou letech pohybovala v blízkosti 2% cíle, domácí i zahraniční inflační tlaky úspěšně vyvažovala restriktivní měnová politika (viz Box 3). Růst cenové hladiny na konci loňského roku zpomalil na 2,1 %. Příznivě se projevuje silnější kurz koruny, který přispívá k poklesu cen pohonných hmot i zpomalení růstu cen potravin a nápojů. Naopak jádrovou inflaci na zvýšených hodnotách lehce pod 3 % drží pokračující zdražování ve službách. To je spojené nejen se svižnou mzdovou dynamikou v důsledku přetrvávajícího napětí na trhu práce, ale také se zvýšeným příspěvkem imputovaného nájemného. V něm se promítá vysoký růst cen nových rezidenčních nemovitostí, který je podporován lepšící se příjmovou situací domácností a silnou úvěrovou aktivitou. Vzhledem k cenám ropy a zemědělských komodit na světových trzích by příznivý vývoj pohonných hmot a cen potravin měl pokračovat i letos. Inflace zkraje letošního roku zvolní především v důsledku převedení poplatku za podporované zdroje energie na státní rozpočet. S odezněním tohoto jednorázového vlivu se v roce 2027 inflace mírně zvýší. S přispěním přísné měnové politiky se však udrží v těsné blízkosti 2% cíle.

Česká ekonomika pokračuje ve vzestupné fázi hospodářského cyklu. V tomto a příštím roce by se již měla nacházet nad svým potenciálem a působit tedy proinflačně. Podobné vyznění cyklických ekonomických ukazatelů naznačuje i inovovaný Scoreboard. Ze strukturálního hlediska budou českou ekonomiku pravděpodobně provázet pokračující výzvy a příležitosti v podobě postupného snižování podílu průmyslu (viz Box 1) a implementace nástrojů umělé inteligence napříč odvětvími, která má potenciál zvýšit produktivitu práce ve středním horizontu (viz Box 2). Ke svižnému ekonomickému růstu v následujících čtvrtletích přispěje především spotřeba domácností tažená citelným nárůstem reálných mezd a uvolněním fiskální politiky. Míra úspor domácností se zřejmě i nadále bude nacházet poblíž současných hodnot. Meziroční růst investiční aktivity bude v nejbližších čtvrtletích tažen především fixními investicemi vládních institucí podpořenými čerpáním evropských fondů. Ve druhé polovině letošního roku by hlavní příspěvek měly převzít soukromé investice v důsledku oživení zahraničních ekonomik. I přes složitou geopolitickou situaci a jen pozvolné oživení v zemích nejdůležitějších obchodních partnerů je exportní výkonnost domácí ekonomiky robustní. Letos vývoz podpoří zrychlení zahraniční poptávky podpořené očekávanou fiskální expanzí v Německu. Růst dovozně náročných investic a vývozu povede také k růstu dovozu, ve výsledku tak zahraniční obchod přispěje v letošním i příštím roce k růstu HDP přibližně neutrálně.

Měnový kurz se od začátku letošního roku pohyboval poblíž 24,3 CZK/EUR. Vzhledem k relativně vyššímu růstu nákladů v domácí ekonomice oproti zahraničí kurz podle prognózy mírně oslabí a poté setrvá v blízkosti 24,5 CZK/EUR. S prognózou je konzistentní přibližná stabilita krátkodobých tržních úrokových sazeb v první polovině letošního roku, kdy doznívá vliv předchozího posílení kurzu. Následuje jejich mírné zvýšení. Důvodem je potřeba udržet inflaci u cíle i v příštím roce, kdy bude ekonomika nad úrovní svého potenciálu, obnoví se růst dovozních cen a dynamiky mezd i cen nemovitostí zůstanou nadprůměrné.

Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako vyrovnaná. Rizikem ve směru vyšší inflace je případné zrychlení růstu množství peněz v ekonomice vyvolané úvěrováním domácností a vládních institucí. Případný dodatečný růst celkových výdajů veřejného sektoru by vedl k riziku ještě většího inflačního působení fiskální politiky. Proinflačním rizikem je rovněž pokračující rychlý růst mezd související s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Dále zůstává riziko setrvačnosti zvýšeného růstu cen služeb, včetně imputovaného nájemného. Protiinflačně může naopak působit silnější kurz koruny. Zvyšování bariér pro mezinárodní obchod představuje riziko pro zpomalení globální hospodářské aktivity. Protiinflačním rizikem je slabý výkon některých ekonomik eurozóny. Stejně tak je jím případná globální korekce cen aktiv v prostředí vysoké zadluženosti vlád některých vyspělých zemí. Nejistotu nadále představuje vývoj válečného konfliktu na Ukrajině.

Graf – Inflace se bude v letošním roce pohybovat pod 2 %, na počátku roku 2027 se vrátí do těsné blízkosti cíle
celková inflace, meziročně v %, barevně intervaly spolehlivosti

Tabulka – Růst domácí ekonomické aktivity se bude v letošním a příštím roce pohybovat okolo 3 %
v závorkách změny oproti minulé prognóze

	2025	2026	2027
Celková inflace	2,5	1,6	2,1
v %, změny v p. b.	(0,0)	(-0,6)	(-0,4)
HDP	2,6	2,9	2,9
meziročně v %, změny v p. b.	(0,2)	(0,5)	(0,1)
Průměrná nominální mzda	7,1	6,1	5,0
meziročně v %, změny v p. b.	(0,1)	(0,4)	(0,1)
Úroková sazba 3M PRIBOR	3,6	3,6	4,0
v %, změny v p. b.	(0,1)	(0,1)	(0,2)
Měnový kurz	24,7	24,4	24,5
CZK/EUR	(0,0)	(-0,2)	(-0,1)