J. Kubíček: repo už je asi na dně

První z obou, Jan Kubíček, sdělil, že vnímá u nejbližší další změny repo sazby jako pravděpodobnější směr nahoru, ale neupřesnil, kdy by k takové změně mohlo dojít. Nicméně změna v tomto směru v horizontu zhruba jednoho roku, jejíž očekávání plyne z tržních sazeb, se mu zdá trochu předčasná.


(Naše prognóza čeká první změnu repo sazby až v roce 2027, tedy taktéž až po více než roce, ale my čekáme, že to bude naopak snížení. K možnosti snížení repo sazby Honza sdělil, že to nechce vyloučit, ale že by k tomu byl nutný silný impulz ze zahraničí; z české ekonomiky takový impulz nečeká.)

Zatímco růst cen zboží je podle Honzy tlumen silnějším kurzem koruny, přetrvává problém zvýšené inflace cen služeb tažené (a) rychlým zvyšováním cen nemovitostí (jsou součástí výpočtu části spotřebního koše zvané imputované nájemné) a (b) přesunem zájmu českých spotřebitelů ke službám. Přesun pracovní síly z průmyslu do služeb by ale měl mzdové tlaky na ceny v tomto segmentu postupně utlumit.

Případné rozhodnutí nastupující vlády platbu poplatku na OZE přesunout z regulované části maloobchodní ceny elektřiny na bedra státního rozpočtu by vedlo jen k jednorázovému snížení ceny elektřiny. Honza předpokládá, že v modelové prognóze může tento efekt vést k nižší prognóze úrokových sazeb, ale Honza by v takovém případě jednorázového propadu inflace nepokládal snížení sazeb za vhodné.

Druhý člen bankovní rady ČNB, jehož aktuální pohled na měnovou politiku byl zveřejněn, je Jakub Seidler: „Nejpravděpodobnější scénář je dle mého názoru ten, že měnověpolitické sazby ještě po určitou dobu zůstanou na současných úrovních. Zároveň však (...) považuji za nutné zůstat flexibilní a být připraven pružně reagovat na vývoj v ČR i v zahraničí. Osobně si dovedu představit scénář, v němž úrokové sazby ještě snížíme – např. pokud by hospodářský růst našich hlavních obchodních partnerů zaostával za prognózou. (...) Stejně tak je možné, že příštím krokem bude zvýšení sazeb z důvodu silnějších proinflačních sil, například silnějšího a dlouhodobějšího mzdového růstu. (...) Na ponechání sazeb na 3,5 % na posledních měnových jednáních byla v ČNB poměrně široká shoda, nejen napříč bankovní radou, ale také expertním aparátem. Trajektorie sazeb modelu je jedna věc, ale ta nemůže plně reflektovat veškerá rizika a nejistoty, proto se expertní aparát a jeho měnové doporučení pro bankovní radu může od modelové trajektorie sazeb také odlišovat.“

Michal Skořepa