Meziroční míra inflace v Evropské unii v říjnu dle nedávno zveřejněných dat od Eurostatu mírně zpomalila. S tím, že v Česku naopak zrychlila. V eurozóně se tempo růstu spotřebitelských cen snížilo na 2,1 %, přičemž z meziměsíčního srovnání ceny v celé EU, a i eurozóně stouply o 0,2 %. Nejnižší inflaci zaznamenal Kypr a Francie, nejvyšší inflaci naopak Rumunsko. Česká národní banka mezitím spustila testovací projekt digitálních aktiv v hodnotě jednoho milionu dolarů, aby prověřila fungování technologií založených na blockchainu. Současně otevřela inovační hub ČNB Lab, který má sledovat trendy ovlivňující budoucí finanční trh.
Meziroční tempo růstu hodnoty inflace v Evropské unii dle nedávno zveřejněných údajů Eurostatu v říjnu mírně zpomalilo, a to z 2,6 % na 2,5 % Naopak v Česku se ale situace vyvíjela prakticky obráceně, jelikož zde se dle zveřejněných dat od Eurostatu míra inflace zvýšila z hodnoty 2 % na úroveň 2,3 %. Eurostat současně potvrdil i předběžný odhad ohledně spotřebitelských cen v eurozóně. Dle tohoto odhadu pak spotřebitelské ceny v eurozóně z meziročního srovnání v říjnu vzrostly o 2,1 %. To je potom o 0,1 p.b. méně, než jak tomu bylo v září.
Kde byla v říjnu hodnota inflace v EU nejvyšší a kde naopak nejnižší?
Meziměsíčně se ceny v EU i eurozóně zvýšily o 0,2 %, zatímco v Česku vzrostly o 0,5 %. Nejnižší meziroční inflaci v říjnu Eurostat zaznamenal na Kypru, to 0,2 % následovaný Francií. Zde byla hodnota inflace za celý měsíc říjen naměřena na úrovni 0,8 %. Francie je pak na tom ohledně míry inflace již dlouhodoběji ze všech jednotlivých velkých ekonomik unie nejlépe. Naproti tomu nejvyšší míra inflace v rámci všech států EU byla v říjnu Eurostatem zaznamenána v Rumunsku. Zde totiž spotřebitelské ceny z meziročního srovnání vzrostly o výrazných 8,4 %.
K nárůstu míry inflace v eurozóně čili ve dvaceti zemích platících eurem přispěly zejména služby. Následované cenami potravin a nealkoholických nápojů. Zároveň v EU výrazněji zdražil i alkohol a tabák. Naproti tomu jako silný protiinflační faktor v EU naopak zapůsobily především ceny energií včetně cen PHM, které obdobně jako tomu bylo v posledních měsících v Česku, celkovou hodnotu inflace z meziročního srovnání významně tlačily ke kýženému dvouprocentnímu inflačnímu cíli.
Proč ČNB nedávno nakoupila zmíněná digitální aktiva?
Česká národní banka nedávno vytvořila zkušební portfolio digitálních aktiv v hodnotě jednoho milionu dolarů. Tento krok ČNB proběhl mimo devizové rezervy a má centrální bance umožnit vyzkoušet si prakticky práci s technologiemi založenými na blockchainu. V tomto malém portfoliu jsou tedy zahrnuty jak bitcoin a stablecoiny, tak i tokenizovaná depozita, aby ČNB mohla porovnat rozdíly mezi těmito jednotlivými typy digitálních aktiv.
Hlavní cílem tohoto zajímavého kroku ČNB je primárně otestovat všechny procesy. Tedy zejména od správy privátních klíčů, bezpečnostních opatření, tak až po účetní a právní postupy. Objem této investice se tedy již nebude dále navyšovat. Zároveň výkyvy této investice neovlivní měnovou politiku ČNB. Dle guvernéra A. Michla chce totiž ČNB získat vlastní zkušenosti s technologiemi, které mohou v příštích letech ovlivnit platební i finanční systém. Centrální banka ale tímto nákupem digitálních aktiv nezařadí bitcoin či stablecoiny mezi své devizové rezervy. Jedná se tak o velice malý zlomek a z tohoto pohledu prakticky o zanedbatelnou část finančních prostředků centrální banky.
Současně byl spuštěn ČNB Lab čili jakási laboratoř neboli inovační hub, který se má věnovat především testování nových technologií, a to od blockchainu přes AI až po modernizaci plateb. Cílem tohoto kroku je ze strany ČNB udržet odbornou připravenost a lepší porozumění přicházejícím novým trendům. Tyto trendy totiž mohou následně utvářet budoucnost financí, na kterých by ČNB mohla, podle toho, jak tento přeneseně řečeno menší investiční pokus dopadne, eventuálně participovat.
Petr Špirit
Aktuálním vývojem nejen na finančních trzích se zabývá více než devět let. V rámci analytické činnosti se ve společnosti Bidli specializuje především na nemovitostní a hypoteční trh, energetiku a investice. Rovněž se věnuje i akciovým a komoditním trhům a monetární politice. Pravidelně k těmto tématům a odvětvím píše články a zpracovává analýzy, které jsou následně publikovány.
Několik delších let pak působil u jedné ze známých velkých brokerských společností. Zároveň byl u zrodu vícera ekonomických pořadů a zpravodajství.
Bidli je česká společnost, která nabízí komplexní služby v oblasti realit, financování bydlení, výstavby rodinných domů a energetických řešení, včetně fotovoltaiky a tepelných čerpadel. Díky vlastní síti specialistů dokáže klientům zajistit celý proces – od hledání nemovitosti až po její vybavení a pojištění.
Vizí společnosti je zjednodušit cestu k modernímu a udržitelnému bydlení. Klienti mají přístup k poradenství v oblasti hypoték, investic i energií, a to vše pod jednou střechou. Bidli staví na transparentnosti, dostupnosti a inovacích, které lidem pomáhají žít lépe.
Více na www.bidli.cz/