Možnost implementace v ČNB - ČNB dospěla k závěru, že bitcoin lze považovat obecně za aktivum

5.1 Compliance s legislativou

Obchody s bitcoinem lze provádět na základě zákonného zmocnění v § 32 ZoČNB

Operace s bitcoinem lze provádět na základě § 32 zákona o ČNB, který stanoví, že:

Česká národní banka je oprávněna k plnění svých úkolů provádět obchody na finančním trhu, zejména:

a) vést účty bank, poboček zahraničních bank, spořitelních a úvěrních družstev a přijímat jejich vklady,

b) obchodovat s investičními nástroji a dalšími cennými papíry, devizovými hodnotami, drahými kovy, pohledávkami a dalšími aktivy formou nákupů a prodejů, repo obchodů, vkladů, výpůjček, zápůjček nebo termínovaných obchodů,

c) provádět úvěrové operace.

ČNB dospěla k závěru, že bitcoin lze považovat obecně za aktivum ve smyslu písmene b). Nicméně za klíčové se považuje posouzení splnění další podmínky uvedené v úvodní větě ustanovení, a sice že toto aktivum je obchodováno na finančním trhu. Pojem „finanční trh“ sice není v českém právním řádu výslovně definován, podle názoru ČNBse však jedná o nejširší definici trhu, která v sobě zahrnuje všechny podkategorie trhů a o tom, že se digitální aktiva obchodují na „finančním trhu“ nemůže být pochyb.

Dalším relevantním ustanovením zákona o ČNB, které je třeba uvést, je § 35, který upravuje pravomoci a činnosti ČNB v devizovém hospodářství a v písm. d) stanoví, že ČNB nakládá s devizovými rezervami ve zlatě a devizových hodnotách. Otázkou je, zda lze bitcoin považovat za devizovou hodnotu. Pojem devizová hodnota není v českém právním řádu definován. Jeho definici obsahoval dnes již zrušený devizový zákon, podle kterého jsou devizovými hodnotami peněžní prostředky v cizí měně, zahraniční cenné papíry a dále penězi ocenitelná práva a závazky od nich odvozené (dále jen „finanční deriváty“). Podle názoru ČNB bitcoin není cizí měnou (neodpovídá ani definici v – byť již zrušeném – devizovém zákoně, ani obecnému významu slova „deviza“ jako měna cizího státu). Ačkoliv současný právní řád pojem „devizová hodnota“ nedefinuje, neznamená to, že pod tento pojem lze podřadit jakékoliv aktivum.

Pro získání praktických zkušeností s bitcoinem/blockchainem lze postupovat i podle § 40 ZoČNB

Další, byť omezenou možnost poskytuje § 40, který v prvním odstavci stanoví, že:

Česká národní banka je oprávněna provádět investiční a obchodní činnost v rozsahu nezbytném pro zajištění svých činností.

Podle názoru ČNB je toto ustanovení možné použít v případě, že by ČNB chtěla v malém objemu prakticky otestovat technologie (blockchain apod.) a postupy spojené s investováním do bitcoinu, a získat tak znalosti a zkušenosti se spojenými technologiemi (blockchain apod.). Bitcoin lze tedy ve smyslu §40 kvalifikovat jako aktivitu sloužící k plnění zákonných úkolů.

Případné operace s bitcoinem lze v případě ČNB považovat za konformní se Statutem ESCB a ECB

ECB není oprávněna vydat závaznou instrukci týkající se provádění obchodů na volném trhu podle § 32 odst. 1 zákona o ČNB. Problematika obchodů na volném trhu, správy devizových rezerv, resp. dělení kompetencí mezi ECB a NCB v této oblasti, je upravena ve Statutu ESCB a ECB. Postavení centrální banky mimo eurozónu je v tomto ohledu zásadně odlišné od centrální banky v eurozóně. Pro ČNB sice platí cíle uvedené v čl. 2 Statutu, tj. primárně udržovat cenovou stabilitu, na druhou stranu čl. 3 Statutu, který stanoví úkoly ESCB, mj. úkol vymezovat a provádět měnovou politiku a úkol držet a spravovat devizové rezervy, se na ČNB nevztahuje. Statut ESCB obsahuje také pravidlo obdobné § 40 zákona o ČNB.

Přímé nákupy bitcoinu jsou tedy v souladu se zákonem o ČNB i Statutem ESCB a ECB.

Nepřímé investice: zcela v souladu

Naprosto jednoznačná je pak situace v případě nepřímých investic, např. prostřednictvím ETF fondů – zde z hlediska zákonných omezení neexistuje rozdíl, mezi již dnes obchodovanými instrumenty ETF navázanými na indexy MBS trhu či akciové indexy a těmi, jejichž ceny jsou navázány na bitcoin.

5.2 Možnosti technického řešení self-custody

Pro zajištění bezpečného držení bitcoinů v self-custody existuje celá řada řešení:

- softwarové „peněženky“ - obecně vnímáno jako postačující řešení v případě malých objemů držených bitcoinů,

- jednoduchá zařízení typu USB token (Ledger, Coldcard, Trezor), která mají různými technikami zabránit exportu privátního klíče¹⁷,

- hardwarové security moduly (HSM), tedy dedikovaná zařízení či počítačové karty používané k obdobným účelům jako USB tokeny, tedy k bezpečnému uchování privátního klíče bez možnosti jeho exportu apod.

V oborovém žargonu se používá řada pojmů, které nejsou vždy uplatňovány zcela korektně, a proto často vznikají nejasnosti. Typicky se rozlišuje mezi tzv. cold storage (zařízení nebo peněženky zcela odpojené od počítačových sítí, případně připojované jen výjimečně) a hot wallets (peněženky běžně připojené k internetu). Kromě toho se hovoří o offline řešeních, což je obecnější pojem, který zahrnuje i cold storage, a v praxi bývá někdy používán zaměnitelně. V jádru však nejde o názvosloví, ale o řešení tří základních problémů: (1) jak bezpečně privátní klíč vytvořit, (2) jak jej uchovat a (3) jak zabránit jeho zneužití.

MPC + HSM: dnes v oboru považováno za „best practice“

Za příklad velmi bezpečného zařízení se dnes udává kombinace multisignature (tzv. multisig) či MPC (Multi-Party Comptutation) a hardwarového zařízení HSM. Jedná se o technicky náročné, ale velmi účinné řešení, které je dnes považováno za „best practice“. Jeho jádrem je obvykle několik HSM modulů (certifikovaných na FIPS 140-2 Level 3) a MPC, které je obvykle doplněné o orchestrátor řídící podpisové operace, a dále o auditní a logovací vrstvy. Generování privátního klíče neprobíhá v celku, ale po částech pomocí distribuovaného protokolu (tzv. DKG, Distributed Key Generation), vytvořeny jsou jednotlivé parciální klíče

(tzv. shards), a tyto jednotlivé části jsou použity v různých HSM modulech. MPC orchestrace pak řídí podpisové operace¹⁸, vyžaduje se určitý počet parciálních podpisů (threshold), které se zkombinují do jednoho výsledného podpisu, aniž by kdy vznikl celý klíč v jedné instanci. Toto řešení je v současnosti považováno za velmi bezpečné.

„Air-gapped“ řešení

Pokud není vyžadována vysoká frekvence obchodních příkazů, lze uvažovat o úplné izolaci tohoto řešení od počítačové sítě, nepodepsané transakce (partially signed bitcoin transaction, PSBT) jsou pak na přenosných médiích (či jiným tzv. „air-gapped“ způsobem) dopraveny do systému zcela odpojeného od sítě, kde jsou PSBT podepsány, a výsledné podepsané transakce přeneseny do on-line světa a sítě blockchain ke zpracování.

Self-custody jen s patřičným zabezpečením, transakce jsou nevratné

Nevýhodou takto navrženého robustního systému je značná finanční náročnost na pořízení celé řady specializovaných hardwarových zařízení. V tomto bodě je však důležité zopakovat kontext, ve kterém by se ČNB při nakládání s bitcoinem pohybovala – jedná se zejména o riziko zneužití privátních klíčů ČNB v prostředí nevratného charakteru operací prováděných na blockchainu. V tomto se podvodné transakce na blockchainu výrazně liší od ostatních transakcí prováděných na finančních trzích - jejich zneužití je nevratné. Prvotřídní zabezpečení transakcí je tedy naprostou prioritou.

Multisig jako jednodušší alternativa?

Přímo obchodované bitcoiny lze převádět k držbě i na externí custodiany. Těch existuje celá řada:

- BNY Mellon

(v říjnu 2022 spustil custody platformu pro bitcoin a ethereum, slouží především institucionálním klientům v USA, spojuje tradiční úschovu cenných papírů s úschovou digitálních aktiv),

- Fidelity Digital Assets

(Divize Fidelity Investments, poskytuje custody a obchodování pro BTC již od roku 2018, silně orientovaná na institucionální investory, hedge fondy a tzv. family offices),

- State Street Digital

(partnerství s firmou Copper, technologie pro úschovu digitálních aktiv),

- Nomura / Laser Digital

(japonská investiční banka expandovala do oblasti digitálních aktiv prostřednictvím vlastní divize „Laser Digital“, nabízí úschovu BTC a dalších digitálních aktiv pro instituce),

- Zürcher Kantonalbank (ZKB)

(od 2024 umožňuje úschovu a obchod s kryptoměnami včetně bitcoinu),

- DZ Bank

(od 2023 nabízí custody pro kryptoměny včetně bitcoinu v rámci platformy pro institucionální klientelu),

- Coinbase Custody

(dceřiná instituce burzy Coinbase, zaměřující se na správu digitálních aktiv).

Všechny tyto společnosti nabízejí custody služby institucionálním klientům s cílem umožnit držení BTC v souladu s regulačními a bezpečnostními požadavky obdobně, jako je tomu u tradičních finančních aktiv. Investoři se tak nemusí zabývat detailně bezpečností použitých technologií a možnostmi jejího zneužití.

Využití externích custody služeb zahrnuje celou řadu výhod, jedná se o regulované služby (pod dohledem SEC, FINMA apod.), procesy – včetně digitálních – jsou auditovány (ISAE 3000, 3402, SOC 1/2), lze snadno integrovat do stávajících systémů klientů, někteří custodiani jsou specificky proti ztrátě digitálních aktiv pojištěni (byť v omezeném rozsahu).

Bitcoiny držené v externí custody jsou bankruptcy remote

Pro klienty je důležitým elementem úvah o bezpečnosti aktiv držených prostřednictvím externího custody tzv. bankruptcy remoteness. Tedy fakt, že klientská aktiva se v případě úpadku custodiana nestávají součástí konkurzní podstaty. Zahraniční praxe ukazuje, že ochrana klienta je i v této oblasti možná – ale jen tehdy, pokud je majetek smluvně i technicky oddělen (např. unikátní blockchain adresa, zákaz nakládání bez souhlasu, trustová struktura). Pouhá smlouva nestačí, pokud ji neprovází reálné nastavení, které potvrzuje, že digitální aktiva jsou držená „pro klienta“ a nikoli jako součást majetku custodiana¹⁹.

Důležité je také rozlišovat, zda jsou zůstatky drženy na custody účtu, či u brokera, burzy atd. Za tzv. bankruptcy remote se považují výhradně aktiva na custody účtech. O tom se přesvědčili klienti Mt. Gox (náhrada v řádu desítek procent původně držených objemů²⁰) či burzy FTX, kdy se prostředky držené na zákaznických účtech staly součástí konkurzní podstaty. Klienti se přihlašovali do insolvenčního řízení a z velké části je zachránilo to, že tyto pohledávky byly vyčíslovány v USD a že cena bitcoinů od momentu kolapsu burz výrazně vzrostla. Buď jak buď – kdyby dnes teoreticky zkolabovala nějaká z velkých burz s navázaným custody byznysem, zůstatků klientů na custody účtech by se krach burzy, na rozdíl od situace v Mt. Gox či FTX, neměl nijak dotknout.

Možnost kombinace externí custody a interního MPC řešení

Při použití některých poskytovatelů externích custody služeb (např. BNY atd.), kteří typicky využívají externí tzv. MPC orchestrační platformu pro správu klíčů (Fireblocks aj.) by pro ČNB zcela neodpadla nutnost spravovat privátní klíč či privátní klíče. Transakce jsou sice iniciovány a následně také schváleny přímo na platformě custodiana (ať už přes webové rozhraní, či např. z interního systému klienta přes veřejné API), před provedením vlastní transakce na blockchainu je však nutné spolupodepsat transakci v MPC, kdy jsou použity fragmenty (shards) klíče uložené u custodiana, ale také u klienta.

Coinbase custody zcela zbavuje klienty nutnosti řešit zabezpečení klíčů

Jiní custodiani (např. Coinbase Custody) mají nad privátním klíče klienta úplnou kontrolu, MPC technologii využívají interně, avšak všechny fragmenty privátního klíče jsou plně v jeho rukou. Takový přístup má hlavní výhodu v operační jednoduchosti, klienti nejsou nuceni k budování paralelních struktur infrastruktury podobné té, jež provozují samotní custodiani. Konkrétně Coinbase Custody je dominantním hráčem na poli služeb pro ETF fondy (uvádí se, že až 81 % ETF fondů používá právě tuto společnost), jeho služby využívá i společnost Strategy (dříve MicroStrategy) atd. Tento způsob držení bitcoinů je však někdy kritizován, právě pro absenci kontroly klíčů – to je tak možné spatřovat z určité perspektivy jako výhodu (jednoduché řešení), z jiného jako nevýhodu (ztráta kontroly).

Model co-custody

Co-custody složitější, ale velmi bezpečné řešení

V předchozím textu byla popsána možnost využití externího custodiana v kombinaci se spolupodpisem ČNB prostřednictvím technologie MPC (např. Fireblocks) – model někdy označovaný jako co-custody. Nutnost spolupodepisovat transakce pomocí MPC z tohoto řešení činí technologicky složitější proces, který je v určitém smyslu obdobný požadavkům na selfcustody. Obecně jej lze považovat za velmi bezpečné řešení.