ČNB ponechala úrokové sazby beze změny. Inflace pak v říjnu dle předběžného odhadu vzrostla na 2,5 %

Bankovní rada ČNB na svém předposledním měnově-politickém zasedání v letošním roce ponechala úrokové sazby beze změny na stávajících úrovních – 2T repo sazbu na 3,5 %, diskontní sazbu na 2,5 % a lombardní sazbu na 4,5 %. Všech sedm členů rady se rozhodlo jednomyslně, a to hlavně kvůli přetrvávajícím vysokým cenám služeb, rostoucím cenám nemovitostí, nájmů a reálných mezd. ČNB proto zatím neplánuje snižování sazeb a naopak se připouští možná debata ohledně jejich mírného zvýšení na dalších měnově-politických zasedáních. Tento stav je velmi dobře patrný u hypoték, u kterých se pokles sazeb pozastavil. Předběžný odhad říjnové inflace pak podle ČSÚ ukazuje nárůst na hodnotu 2,5 %, což je o 0,2 procentního bodu více než v září. Vyšší inflaci ovlivnily zejména ceny potravin, nápojů a tabáku, zatímco ceny energií a pohonných hmot naopak růst inflace opět spíše zpomalovaly. Více se dozvíte v následujících odstavcích.

Proč se bankovní rada ČNB už počtvrté v řadě rozhodla pro ponechání sazeb beze změny?

Bankovní rada ČNB se ve čtvrtek na svém sedmém a zároveň předposledním měnově-politickém zasedání v letošním roce rozhodla stejně jako na předchozích třech zasedáních pro ponechání úrokových sazeb beze změny na stávajících úrovních. 2T repo sazba tak setrvala na 3,5 %, diskontní sazba tudíž zůstala na 2,5 % a lombardní sazba setrvala na 4,5 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo opětovně všech sedm členů bankovní rady, kteří se pro tento krok rozhodly zejména z důvodu stále přetrvávajících, a i vůči aktuálním sazbám rezistentních vysokých cen služeb - především v pohostinství a ubytovacích službách. Argumentem pro ponechání stávajících úrovní byly i silně se zvyšující ceny nemovitostí, vyšší ceny nájemného z bytu a svižně rostoucí reálné mzdy. Ty totiž zvyšují celkovou spotřebu a mohou vést k opětovnému navyšování spotřebitelských cen. Na dalších zasedáních bankovní rady ČNB čili v prosinci a únoru příštího roku se tedy dokonce nevylučuje ani možnost debaty ohledně mírného zvýšení úrokových sazeb.  

Pokud by k tomuto scénáři skutečně došlo, tak by ČNB úrokové sazby snížila nejspíš jen o 25 baz. bodů. Byť se úrokové sazby již počtvrté v řadě nesnížily, tak i přes to banky a spořitelny mohou nadále snižovat, ač mírněji, výkonnost úročení na spořicích a termínovaných účtech. Naproti tomu doposud poměrně svižný pokles u hypotečních sazeb se v posledních týdnech ale naopak pozastavil. Není pak ani vyloučeno, že v dohledných měsících se sazby u hypoték mohou, díky vzrůstajícím úrokovým swapům s delší splatností neboli tzv. zdrojům peněz pro banky a spořitelny, naopak mírně zvyšovat. České úrokové swapy s delší splatností konkrétně tří a pětileté, ze kterých vychází i průměrné sazby u hypoték, totiž svůj dosavadní, byť mírný pokles korigovaly směrem nahoru. Jinými slovy se tak aktuálně nepředpokládá, že by v horizontu dohledných let měly úrokové sazby v ČR výrazněji poklesnout pod dnešní hodnotu čtrnáctidenní repo sazby čili pod úroveň 3,5 %. Nově stanovené úrokové sazby začaly být platné od pátku 7. listopadu. Osmé a zároveň poslední měnově-politické zasedání bankovní rady ČNB v letošním roce proběhne 18. prosince.

O kolik desetin P.B. tedy dle předběžného odhadu vzrostla říjnová inflace?

Velice důležitou zprávou posledních dní rovněž je, že předběžný odhad ČSÚ ohledně hodnoty říjnové inflace poukazuje na míru inflace ve výši 2,5 %. Hodnota inflace se tím pádem oproti předchozí zářiové míře inflace z meziročního srovnání zvýšila, a to o 0,2 procentního bodu. Z meziměsíčního srovnání pak míra inflace stoupla o 0,5 procentního bodu. Pokud se toto zvýšení inflace skutečně potvrdí, což je velice pravděpodobné, tak by toto zvýšení bylo v porovnání s předběžnými odhady poměrně překvapivé. Trh, ale i velká část ekonomů totiž předpokládala, že by se míra říjnové inflace mohla udržet na stejné či dokonce nižší hodnotě, než jakou jsme zaznamenali v září. Tedy na maximální hodnotě 2,3 % nebo i nižší. Vedle již už dlouhodobých proinflačních činitelů, jako jsou rostoucí ceny nemovitostí, stále vysoké ceny služeb a vyšší ceny nájemného, se tak spíše proinflačně v průběhu října zachovaly jak ceny potravin a nealkoholických nápojů, tak i ceny alkoholických nápojů a tabáku. Ty totiž v říjnu vzrostly z meziročního srovnání o 3,9 %. 

Naopak protiinflačně se jako jedna z mála položek spotřebitelských cen v ČR opětovně zachovaly ceny pohonných hmot a ceny energií. Především ceny plynu a elektřiny. Ty své tempo růstu z meziročního srovnání v říjnu zpomalily na 3,3 %. Poměrově pak k mírnému navýšení říjnové míry inflace poměrně nečekaně napomohly spíše ceny zboží, které oproti září z meziročního srovnání vzrostly z 0,8 % na 1,3 % (navýšení o 0,5 %). Naproti tomu již delší měsíce vysoké ceny služeb ze svého tempa růstu naopak mírně zvolnily, a to ze zářiových 4,7 % na 4,6 % v říjnu. Současně ale na nižších hodnotách drží inflaci i silnější koruna, která dopomáhá snižovat dovozovou neboli nákladovou část celkové inflace. Tento jev se pak mimo jiné projevuje právě i na nižších cenách dovážených energetických komodit. Zpřesněná data ohledně říjnové hodnoty inflace se potom od ČSÚ dozvíme již příští týden v úterý 11. listopadu.