Pokud by Babišova vláda splnila všechny své sliby během prvního roku vládnutí, z výpočtu Národní rozpočtové rady plyne, že se schodek veřejných financí i tak vejde pod 3 % HDP; třeba německá vláda by v takovém případě měla stále o 20 % vyšší deficit

Pokud by Babišova vláda naplnila všechny své sliby během prvního roku vládnutí, z výpočtu Národní rozpočtové rady plyne, že se český schodek veřejných financí stále vejde pod 3 % HDP; německá vláda by v takovém případě měla o 20 % vyšší deficit než ta česká, rakouská o 38 %, a polská dokonce o 124 %. Ani inflace by neměla být v ČR problémem. 

Podle Národní rozpočtové rady by celé, plné a okamžité plnění programového prohlášení vznikající vlády v podobě dodatečných výdajů a ztráty v příjmech vyšlo na 80 až 100 miliard korun ročně. Kdyby jej tedy vláda stihla naplnit už v příštím roce, což je dost odvážná úvaha, stoupne deficit veřejných financí z nyní plánovaných 1,9 % HDP na 2,9 % HDP, vyjdeme-li z dnes vydané prognózy ministerstva financí. Česko by tedy stále plnilo příslušné maastrichtské kritérium pro přijetí eura.

Pro srovnání, Rakousko bude mít podle konsensu analytiků oslovených Bloombergem v příštím roce deficit veřejných financí 4,0 % HDP, Německo 3,5 % HDP, Polsko dokonce 6,5 % HDP, Maďarsko 4,5 % HDP a Slovensko 4,3 % HDP.

Pokud má v Česku udeřit rozpočtový armageddon, pak už je všude okolo, včetně Německa a Rakouska, a mnohem silnější... Německo má mít v příštím roce o 20 % vyšší deficit než Česko plnící všechny body programového prohlášení hned v prvním roce, Rakousko o 38 %, a Polsko dokonce o 124 %...

Jsou-li okolní země vodítkem, netřeba se ani obávat výraznějšího inflačního dopadu, jež by plynul z vyššího deficitu ČR. Vždyť Německo má mít dle Bloombergu příští rok inflaci 2,0 % a Rakousko 2,1 %, přestože obě země tedy mají vykazovat o desítky procent vyšší deficit než ČR.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank