Česká ekonomika nabírá na síle: Ministerstvo financí očekává v letech 2025 i 2026 růst přes 2 %

Listopadová makroekonomická predikce Ministerstva financí opět potvrzuje pozitivní vývoj české ekonomiky. Hrubý domácí produkt by měl letos vzrůst o 2,4 % a v příštím roce o dalších 2,2 %. Tahounem růstu zůstává domácí poptávka, zejména spotřeba domácností, kterou podporuje růst reálných příjmů.

Dnes se česká ekonomika řadí mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky EU, rostou reálné mzdy, daří se realizovat investiční projekty do infrastruktury, nezaměstnanost je dlouhodobě jedna z nejnižších v EU a inflace je jen mírně nad 2 %.

„Když se ohlédneme za čtyřmi roky vládnutí našeho kabinetu, česká ekonomika prošla neskutečným obratem. V roce 2021, když jsme vládu přebírali, byly covidové uzavírky, veřejné finance byly zatíženy nezřízenou plošnou státní podporou od předchozí vlády, která společně s nárůstem cen energií vyústila ve dvoucifernou inflaci v následujícím roce. Dnes se česká ekonomika řadí mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky EU, rostou reálné mzdy, daří se realizovat investiční projekty do infrastruktury, nezaměstnanost je dlouhodobě jedna z nejnižších v EU a inflace je jen mírně nad 2 %. Konsolidačním balíčkem se podařilo vrátit veřejné finance do zdravé kondice, deficit veřejných financí klesl z 5 % HDP pod 2 % a Česká republika patří v této oblasti mezi premianty Evropy,“ shrnul ministr financí Zbyněk Stanjura.

Domácí ekonomika letos těží z rostoucí spotřeby domácností díky nárůstu reálných příjmů. Pozitivně k růstu přispívá i akumulace zásob a veřejných výdajů. Veřejné investice, včetně prostředků z evropských fondů, podporují investiční aktivitu, naopak soukromé investice zůstávají i nadále utlumené. Zahraniční obchod bude mít na celoroční růst HDP negativní vliv, a to v souvislosti s vyšší domácí poptávkou a očekávaným navyšováním zásob. V roce 2026 očekáváme pokračování růstu, taženého domácí poptávkou a oživením firemních investic. Nárůst domácí poptávky současně podpoří dovoz, zatímco vývoz bude nadále limitován obchodními bariérami, což bude mít negativní dopad na celkové saldo zahraničního obchodu.

Pozitivní impulz pro růst ekonomiky v příštím roce přinese také německý fiskální a daňový balíček, který by měl podpořit růst i v dalších zemích EU včetně Česka. Očekáváme, že tento impuls přispěje do růstu českého HDP rozsahem 0,2 procentního bodu.

Inflace se drží mírně nad 2 %. Zatímco růst cen služeb zůstává zvýšený, ceny zboží klesají díky levnějším energiím a pohonným hmotám. Měnová politika, posilující koruna a pokles cen ropy působí protiinflačně. Naopak tlak na růst cen vytvářejí rostoucí mzdy a náklady na služby včetně cen nemovitostí. Průměrná inflace by měla letos dosáhnout 2,4 % a v roce 2026 mírně klesnout na 2,3 %.

Trh práce zůstává napjatý, ČR se díky tomu dlouhodobě drží v trojici zemí EU s nejnižší mírou nezaměstnanosti. Navzdory mírnému ochlazení je poptávka po pracovní síle ve službách a stavebnictví stále silná. Míra nezaměstnanosti by se měla letos pohybovat kolem 2,7 % a v roce 2026 mírně vzrůst na 2,8 % vlivem zpožděného dopadu vývoje v průmyslu a celní politiky USA. Růst mezd zůstává nadprůměrný, což přispívá k růstu reálných výdělků v letošním roce o 4,3 %. V roce 2026 očekáváme růst reálných mezd o 3,4 %.

Veřejné finance se postupně konsolidují. Schodek veřejných rozpočtů by měl v roce 2025 klesnout na 1,9 % HDP. Strukturální saldo zůstává letos i příští rok pod 2 % HDP navzdory vyšším výdajům na vzdělávání, obranu a dopravní infrastrukturu. Veřejný dluh by se měl letos udržet pod 44 % HDP a v roce 2026 vzrůst na 45,3 %.

Mezi hlavní rizika a nejistoty predikce patří geopolitické napětí, obchodní bariéry, možné problémy v dodavatelských řetězcích a volatilita cen energií. Významný vliv na budoucí ekonomický vývoj může mít také vývoj hospodářských politik v EU, a to zejména v oblasti obrany a fiskálních stimulů.

Tabulka: Hlavní makroekonomické indikátory
		2020	2021	2022	2023	2024	2025	2026	2025	2026
							Aktuální predikce		Minulá predikce
Nominální hrubý domácí produkt	mld. Kč, b.c.	5 828	6 308	7 050	7 660	8 057	8 510	8 940	8 454	8 832
	růst v %, b.c.	-1,0	8,2	11,8	8,6	5,2	5,6	5,1	4,9	4,5
Reálný hrubý domácí produkt	růst v %, s.c.	-5,3	4,0	2,8	0,0	1,2	2,4	2,2	2,1	2,0
Spotřeba domácností	růst v %, s.c.	-6,4	4,2	0,5	-2,6	2,4	3,1	3,0	3,0	2,9
Spotřeba vládních institucí	růst v %, s.c.	4,1	1,5	0,4	3,2	3,2	2,1	1,6	1,9	1,4
Tvorba hrubého fixního kapitálu	růst v %, s.c.	-4,8	6,7	6,3	4,2	-2,8	0,2	3,0	0,1	2,9
Příspěvek čistých vývozů k růstu HDP	p.b., s.c.	-0,6	-2,8	-0,3	2,6	0,7	-0,4	-0,3	-0,4	-0,5
Příspěvek změny zásob k růstu HDP	p.b., s.c.	-1,2	2,8	1,2	-3,0	-0,5	0,9	0,0	0,7	0,1
Deflátor HDP	růst v %	4,5	4,0	8,7	8,6	3,9	3,1	2,8	2,8	2,5
Míra inflace spotřebitelských cen	průměr v %	3,2	3,8	15,1	10,7	2,4	2,4	2,3	2,4	2,3
Zaměstnanost (národní účty)	růst v %	-2,3	1,0	1,0	1,6	0,6	0,9	0,1	1,0	0,1
Míra nezaměstnanosti (VŠPS)	průměr v %	2,6	2,8	2,2	2,6	2,6	2,7	2,8	2,6	2,7
Objem mezd a platů (dom. koncept)	růst v %, b.c.	0,4	7,2	9,1	8,8	6,8	7,1	5,9	6,6	5,4
Saldo běžného účtu	% HDP	1,8	-2,1	-4,7	-0,1	1,7	0,8	0,3	1,2	0,5
Saldo sektoru vládních institucí	% HDP	-5,6	-5,0	-3,1	-3,7	-2,0	-1,9	-1,9	-1,9	.
Dluh sektoru vládních institucí	% HDP	36,9	40,7	42,5	42,2	43,3	43,9	45,3	44,2	.
Předpoklady:
Měnový kurz CZK/EUR		26,4	25,6	24,6	24,0	25,1	24,7	24,3	24,8	24,4
Dlouhodobé úrokové sazby	% p.a.	1,1	1,9	4,3	4,4	4,0	4,3	4,3	4,2	4,1
Ropa Brent	USD/barel	42	71	101	82	81	70	66	70	67
HDP eurozóny	růst v %, s.c.	-6,2	6,4	3,7	0,6	0,8	1,4	1,4	1,2	1,3

Pozn.: Srovnání s Makroekonomickou predikcí České republiky MF ČR ze srpna 2025, u fiskální predikce z rozpočtové dokumentace návrhu Státního rozpočtu ČR pro rok 2026.
Zdroj: ČNB, ČSÚ, Eurostat, U. S. Energy Information Administration. Výpočty a predikce MF ČR