Koruna i euro na úvod týdne silnější (Komentář)

Do nového týdne jsme vstoupili se silnějším eurem, které se proti dolaru během prvních hodin evropské seance vyšplhalo k 1,158 USD/EUR. Obchodní aktivita ale byla spíše nižší, globální ekonomický kalendář toho příliš nepřinesl. Mzdové náklady v eurozóně postupně oslabují, jak ukázala meziroční dynamika za Q1. Odpolední americká důvěra ve zpracovatelském průmyslu z okolí New Yorku (Empire Manufacturing) za červen přinesla zklamání, když index spadl na nejnižší hodnotu za poslední čtyři měsíce. Celkově se tak euro vůči dolaru drží v blízkosti nejsilnějších hodnot a poslední více než čtyři roky.

Silné euro na globálním trhu znamená i silnou korunu. Proti euru se její kurz dnes držel těsně pod hladinou 24,80. Naše měna tak atakovala roční maximum. Z logiky věci byla ještě úspěšnější vůči slabému dolaru. Kurz koruny vůči dolaru se dnes spadl k 21,40. Dolar tak byl pro našince nejlevnější za poslední dva roky.

Bez odezvy trhu skončilo ranní zveřejnění tuzemských cen v primárních okruzích za květen. Překvapením byl zejména výrazný pokles cen průmyslových výrobců. Ty se v květnu meziměsíčně snížily o 0,6 % m/m a navázaly tak na předchozí tříměsíční sérii meziměsíčních poklesů. Oproti loňskému květnu byly nižší o 0,8 %, zatímco tržní konsensus očekával mírnější pokles o 0,6 %. Výrazně se na tom opět podílely ceny energií, respektive ropy, které meziměsíčně zlevnily o 2,5 %.

Bez energií ceny průmyslových výrobců v květnu jinak nepatrně rostly o 0,2 % a v meziročním vyjádření byly vyšší o 1,4 %. Vzhledem k eskalaci konfliktu na Blízkém východě a ohrožení ropné produkce v regionu cena ropy Brent výrazně vzrostla. Oproti minulému týdnu je o 13 % dražší, když se aktuálně nachází na zhruba 75 USD/barel. Ceny energií tudíž pravděpodobně již nenabídnou takový dezinflační impuls jako v předchozích měsících, naopak inflační tlaky mohou zesílit.

Celkově tak ceny z primárních okruhů přinesly smíšené signály. Stále indikují, že cenové tlaky napříč zpracovatelským průmyslem zůstávají relativně utlumené. To by mělo dále nahrávat nižší inflaci v cenách zboží, která by měla částečně kompenzovat jen pomalu klesající inflaci ve službách. Cenové tlaky v potravinářském výrobním řetězci a ve stavebnictví ale naopak zase přispívají k přetrvávajícím tlakům na růst cen potravin, respektive imputovaného nájemného v rámci spotřebitelské inflace. Podrobněji k těmto datům zde https://bit.ly/4jTNPRc.