Minulý týden jsme oslavili Pizza Day - den, kdy se před 15 lety uskutečnila první zdokumentovaná platba bitcoiny za reálné zboží, konkrétně za pizzu s cenovkou 10 tisíc bitcoinů. A oslava to byla velkolepá, protože bitcoin dosáhl svých nových maxim a ATH (All Time High) stanovil na 112 tisíc dolarů. Náš korunový rekord v hodnotě 2,611 milionu zatím odolává kvůli tomu, že od začátku roku výrazně oslabil dolar vůči koruně. Pokoření korunového ATH tak očekáváme až někde u ceny 120 tisíc dolarů.

A díky růstu ceny se tak bitcoin stal už pátým největším aktivem světa, když se po nedávném přeskočení Googlu vyhoupl už i před Amazon. V žebříčku před ním tak zůstávají už jen Apple. Nvidia, Microsoft a zlato.

Důvodů pro růst ceny bitcoinu je více: americký Senát schválil v úterý návrh zákona známého jako GENIUS Act. Ten se týká stablecoinů a stanovuje, že každý stablecoin musí být krytý jedna ku jedné skutečnými rezervami, tedy například hotovostí nebo americkými státními dluhopisy. 

Texaská Sněmovna reprezentantů schválila návrh zákona o strategické bitcoinové rezervě a pokud ho guvernér Greg Abbott a podepíše, připojí se Texas k Arizoně a New Hampshire, které už podobnou legislativu mají. A jedna z největších investičních bank světa - JPMorgan, umožní klientům bitcoin nakupovat.

Švédská firma H100 Group jde ve stopách Saylora

Adam Back, známý bitcoinový cypherpunk a CEO společnosti Blockstream, vedl investiční kolo v hodnotě 21 milionů švédských korun (cca 2,2 milionu dolarů) pro švédskou zdravotně-technologickou firmu H100 Group AB. Hlavním účelem je umožnit firmě nakupovat bitcoin a začlenit jej do své pokladny jako strategické rezervní aktivum. Pokud vám to něco připomíná, tak máte pravdu, jde o další “kopii” Saylorovy Strategy (dříve MicroStrategy).

Získané prostředky umožní H100 nakoupit přibližně 20 bitcoinů, což zvýší jejich celkovou bitcoinovou rezervu na zhruba 24,4 bitcoinu. V porovnání se Saylorovými téměř šesti sty tisíci bitcoinů je to nic, ale i tyto “drobné” stačily, aby akcie H100 po oznámení nákupu bitcoinů vyskočily o 37 %.

H100 se tak stala první veřejně obchodovanou společností ve Švédsku a jednou z prvních v Evropě, která tuto strategii zavedla. Počet veřejně obchodovaných firem, které drží bitcoin jako firemní aktivum, celosvětově roste – podle BitcoinTreasuries.NET je jich aktuálně 112, z toho deset v Evropě.

Kde mají nejvíce bitcoinerů na počet obyvatel?

Kromě čím dál více firem nakupují bitcoin samozřejmě hlavně obyčejní lidé. A kde že ho mají nejraději? Největší podíl držitelů bitcoinu v přepočtu na obyvatele nemají Spojené státy, Velká Británie ani žádná evropská země, ale Spojené arabské emiráty. Konkrétně je to asi 27 % populace SAE, což představuje asi 2,9 milionu lidí z měst jako Dubaj, Abú Dhabí nebo Šardžá.

Na druhém místě je Vietnam, kde bitcoin vlastní přibližně 20,87 % obyvatel, což odpovídá asi 20,9 milionu lidí. Třetí jsou už Spojené státy, kde má bitcoin 15,4 % populace (asi 52,9 milionu lidí).

Žádná další západní země se v žebříčku podílu držitelů bitcoinu na obyvatele nedostala do první desítky. Vysoký podíl držitelů bitcoinu je typický spíše pro rychle se rozvíjející ekonomiky a země s příznivým regulačním prostředím nebo nestabilní státní měnou (například Vietnam, Brazílie, Filipíny).

Držitelé meme coinu TRUMP povečeřeli s prezidentem

Jak je procento držitelů meme coinu TRUMP nevíme, ale ti největší držitelé si užívali na galavečeru pořádaném Donaldem Trumpem. A dorazili i známé osobnosti, včetně bývalého basketbalisty Lamara Odoma či kryptopodnikatele Justina Suna. Akce se konala na Trumpově golfovém hřišti u Washingtonu D.C. a byla určena pro 220 největších držitelů jeho tokenu.

Trumpova angažovanost v kryptu a pořádání podobných akcí ale vyvolala ostrou kritiku některých zákonodárců. Demokraté v čele se senátorkou Elizabeth Warren a Richardem Blumenthalem obvinili Trumpa ze zaprodáíní Ameriky a ohrožení národní bezpečnosti tím, že umožňuje účast zahraničním subjektům.

Bílý dům se od akce distancoval s tím, že šlo o soukromou Trumpovu aktivitu, nikoliv oficiální prezidentskou událost.

Proč Tether odmítá splnit regulaci MiCA?

Stablecoin Tether (USDT) pomalu ale jistě mizí z evropských burz a směnáren, protože se odmítl podřídit regulaci MiCA. Co ho k tomu vedlo? Uvádí tři hlavní důvody.

Vydavatel USDT tvrdí, že povinnost držet většinu rezerv v evropských bankách může systém destabilizovat. Pokud by došlo k masivním výběrům a banky by neměly dost likvidity, mohlo by to způsobit krizi jak pro banky, tak pro stablecoiny. Tether proto preferuje americké státní dluhopisy, které považuje za likvidnější a bezpečnější. Kritizuje také směr, kterým se Evropa ubírá - zejména plánované digitální euro. Obává se ztráty soukromí a možnosti sledování nebo omezování transakcí ze strany centrální banky.

A konečně Tether uvádí, že se zaměřuje na trhy jako Turecko, Brazílie nebo Nigérie, kde lidé využívají USDT kvůli inflaci a nestabilním měnám. Investovat do splnění evropských regulací by podle Tetheru znamenalo zanedbat trhy, které jejich stablecoin skutečně potřebují.

Pro uživatele v EU se asi nic hrozného nestane, mají možnost využít jiné dolarové stablecoiny, hlavně  USDC, který MiCA splňuje. Zda se toto rozhodnutí Tetheru vyplatí, nebo bude časem litovat, ukáže až čas.