Big data, AI i kyberbezpečnost, litevský fintech láká i zahraniční firmy

Litva přitahuje stále více fintechových společností, startupů i zahraničních investorů a vytváří dynamický ekosystém technologií v sektorech, jako jsou informace a komunikace, administrativní a servisní činnosti a finanční či pojišťovací služby. Poptávka roste mimo jiné po umělé inteligenci, cloudových službách, technologiích pro bankovnictví nebo nástrojích pro zamezení kybernetických útoků.

Ilustrační foto iStock

V Litvě je registrováno přibližně 280 fintech společností, které zaměstnávají přes 7 tisíc lidí a svým zaměstnancům vyplácí jednu z nejvyšších průměrných mezd v zemi. Fintech společnosti působící v Litvě obsluhují přibližně 30 milionů zákazníky v Evropě, v zemi působí světoznámé společnosti jako Revolut, Binance, DriveWealth a sektor nadále roste. Za 10 let se přidaná hodnota vytvořená těmito společnostmi v Litvě zvýšila o 356 %, zatímco relativní změna zaznamenaná ve Švédsku činila 24 %, v Německu 19 %, v Lotyšsku 74 % a v Polsku 143 %.

Nejdůležitější oblastí finančních technologií je umělá inteligence, jejíž aplikace může zlepšit jak zákaznickou zkušenost, tak optimalizovat různé interní obchodní procesy. Fintech společnosti po celém světě jsou obzvláště aktivní v aplikaci řešení umělé inteligence k poskytování personalizovaných finančních služeb, modelování prognóz, zlepšování systémů prevence podvodů a praní špinavých peněz a podobně.

Poptávka rozhýbala ekosystém

Rostoucí konkurence ve finančním sektoru rozhýbala v Litvě celý ekosystém – byly modernizovány mobilní aplikace, zajištěn vzdálený zákaznický servis, zjednodušeny převody a usnadněny bezhotovostní platby. Podle průzkumu, který provedla společnost Spinter Research na zakázku asociace Fintech Hub LT, využíval na konci roku 2024 fintech služeb každý třetí obyvatel Litvy. Průzkum ukázal, že pro spotřebitele jsou nejrelevantnější platební a digitální bankovní služby.

43% firem, které se zabývají finančními technologiemi v Litvě, má zahraniční kapitál. Strategický akční plán na léta 2023-2028 stanoví, že je pravidelně aktualizován seznam společností, které státní instituce hodlají do Litvy přilákat. Cílem je, aby seznam zahrnoval jak technologické společnosti, tak i licencované firmy s vysokým potenciálem tvorby přidané hodnoty, které nabízejí inovativní produkty, služby, anebo obchodní modely finančních služeb pro fyzické i právnické spotřebitele Evropské unie, včetně Litvy.

Seznam těchto společností je ovlivněn globálními trendy ve fintechovém sektoru. Z technologického hlediska jsou obzvláště populární oblasti decentralizované finance, často spojené s jinými službami (embedded finance), cloud computing, internetu věcí, velkých dat a umělé inteligence, virtuální, anebo rozšířené reality, třetí generace webu (Web3), technologie distribuované účetní knihy (DLT), nových typů cenných papírů a také různá řešení v oblasti compliance a kybernetické bezpečnosti. Kromě toho se plánuje přivést do Litvy vysoce kvalitní společnosti poskytující finanční služby, jejichž služby mají největší potenciál pro rozvoj. Stát má také v úmyslu podniknout kroky k přilákání fintechových společností do méně rozvinutých segmentů v zemi.

Státní agentura Invest in Lithuania

Možnosti nových obchodních modelů určených k digitalizaci, anebo transformaci tradičního finančního sektoru, jeho provozu a rozvoje v Litvě posuzuje veřejná instituce „Invest in Lithuania“. Ta poskytuje také konzultace firmám, které nabízejí inovativní řešení a vytvářejí vysokou přidanou hodnotu, přičemž každé společnosti je přidělen samostatný kurátor. Fintechové společnosti, které chtějí získat provozní licenci v Litvě, se mohou obrátit na Litevskou banku účastí prostřednictvím programu Newcomer, firmy možnost setkat se s vedoucími představiteli státních institucí, které utvářejí státní politiku. Invest Lithuania loni přilákala investice ve výši 67,9 mil. eur od různých společností ve finančním sektoru, přičemž se předpokládá, že globální tržby by do roku 2030 mohly vzrůst na 1,5 bilionu USD. Lze očekávat, že litevský sektor finančních technologií se bude dál dynamicky rozvíjet a vytvářet tak nové příležitosti pro zahraniční investory.

Karel Tesař, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR ve Vilniusu