Trumpova cla na auta – kdo tu vlastně vyhrává? Efekt bude zřejmě přesně opačný proti původním záměrům

Donald Trump opět tasí obchodní zbraň nejtěžšího kalibru: cla. Tentokrát cílí na automobilový průmysl – 25% trvalé clo na dovoz aut a autodílů. Oficiálně se tím prý chrání americká národní bezpečnost, ale pod povrchem jde o ekonomický krok, který se míjí s realitou dnešního globalizovaného světa. Cato Institute ukazuje, že, navíc přinese chaos v dodavatelských řetězcích, vyšší ceny pro spotřebitele a méně pracovních míst – tedy přesný opak toho, co Trump slibuje.

Dnešní automobilový průmysl v Severní Americe je hyperpropojený. Výroba komponent – třeba převodovky – často znamená, že se daný díl přepraví mezi USA, Kanadou a Mexikem i sedmkrát, než je smontován do auta. Pokud se při každém přejezdu aplikuje clo, náklady nerostou lineárně, ale exponenciálně. Jednoduchý kondenzátor pro sedačky může díky těmto celnicím několikanásobně zdražit – a stejně tak celé auto.


Navíc i „Made in USA“ auta nejsou tak úplně domácí. Průměrně obsahují 30 až 91 % dílů z ciziny – a to nejen z Asie, ale i od nejbližších sousedů. Například Tesla nebo Ford spoléhají na importované díly skoro stejně jako na domácí výrobu. Cla tak dopadnou nejen na zahraniční vozy, ale i na ty, které se montují v Michiganu nebo Georgii.

A to není jen problém výrobců. Spotřebitelé si připlatí. Odhady říkají, že nové tarify zvednou ceny aut z Evropy, Japonska a Koreje v průměru o 6 500 dolarů. Auta vyráběná v Mexiku zdraží o cca 4 500 dolarů. A to nepočítáme zdražení domácích aut kvůli dražším komponentům. Pro běžného Američana to znamená jednoduše tohle: za stejný peníz méně muziky, horší výbava a menší výběr.

A kdo zapláče nejvíc? Nižší a střední třída. Ti, kteří nejčastěji kupují levnější, často importované modely, které kvůli clům možná zmizí z trhu. Připomeňme si třeba „chicken tax“ – 25% clo na pick-upy z 60. let – které de facto eliminovalo levné evropské a asijské modely z amerického trhu.

A co zaměstnanost? I tady Trumpova logika kulhá. Studie i historická data ukazují, že otevřený obchod pomáhá americkému průmyslu. Po uzavření NAFTA v 90. letech výroba aut i počet pracovních míst v USA rostl – v kontrastu s 80. lety, kdy dominovala protekcionistická opatření.

Import není opakem domácí výroby. Naopak – obojí jde ruku v ruce. Když klesne import, klesá i export, protože klesá efektivita, investice i konkurenceschopnost. Snížení konkurence pak navíc umožňuje domácím firmám zvedat ceny, což nakonec odskáče spotřebitel.

Zajímavé je, že i samotné automobilky (včetně Tesly) upozorňují, že nová cla jsou problém. A to včetně těch, které v USA vyrábí – protože globalizovaný řetězec jim zdraží výrobu. A s ní přijdou o konkurenceschopnost.

David Navrátil