Trump vyhrožuje 25% clem zemím nakupujícím venezuelskou ropu

Prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že Spojené státy uvalí 25% clo na všechny země, které nakupují ropu nebo plyn z Venezuely, čímž vystupňoval napětí s touto jihoamerickou zemí a vnesl novou nejistotu na globální energetické trhy.
Cílem tohoto kroku je podkopat klíčový zdroj příjmů režimu prezidenta Nicoláse Madura v Caracasu a zároveň zvýšit tlak na Čínu - hlavního odběratele venezuelské ropy, který se již stal terčem Trumpovy širší celní strategie. Ropu z Venezuely dovážejí také samotné Spojené státy a významným operátorem v zemi zůstává společnost Chevron Corp. se sídlem v Texasu.
Trump uvedl, že nová cla vstoupí v platnost 2. dubna, což se bude shodovat s oznámením širšího souboru obchodních omezení v rámci akce, kterou nazval „Den osvobození“. Očekává se, že plány jeho administrativy na představení nové vlny cel budou mít dopad na několik zemí a prohloubí stávající globální obchodní napětí.
Po Trumpově oznámení futures kontrakty na americkou ropu vyskočily až o 1,5 %, než zisky snížily a do brzkého odpoledne se v New Yorku obchodovaly o 1,1 % výše na úrovni 69,02 USD za barel. Mezitím venezuelské státní dluhopisy klesly napříč křivkou. Účastníci trhu byli v posledních týdnech opatrní kvůli obavám z nadměrné nabídky a známkám ochlazování americké ekonomiky.
Trump nová opatření označil za „sekundární cla“, což evokuje model podobný sekundárním sankcím používaným k postihování subjektů obchodujících se sankcionovanými režimy. Jeho přístup znamená návrat k agresivní obchodní taktice od nástupu do úřadu a ruší několik uvolňujících kroků zavedených za prezidenta Joea Bidena.
V příspěvku na stránkách Truth Social Trump prohlásil: „Každá země, která nakupuje ropu a/nebo plyn od Venezuely, bude nucena platit Spojeným státům 25% clo na jakýkoli obchod, který s naší zemí uskuteční.“ Dodal, že nová pravidla budou formalizována a vstoupí v platnost 2. dubna, přičemž tento den nazval „Dnem osvobození v Americe“. Obvinil Venezuelu z nepřátelství vůči americkým hodnotám a z tajného vysílání násilných zločinců, včetně členů gangu Tren de Aragua, do USA.
Načasování je příznačné: v únoru dosáhl venezuelský vývoz ropy pětiletého maxima. O několik dní později Trumpova administrativa nařídila společnosti Chevron, aby začala ukončovat své tamní operace. Americké ministerstvo financí však právě prodloužilo společnosti Chevron lhůtu pro odchod ze země z původního 3. dubna na 27. května. Společnost Chevron se k tomu odmítla vyjádřit.
Venezuelská těžká ropa je základní surovinou pro americké rafinerie, jako jsou Valero Energy, Phillips 66, PBF Energy a rafinerie Pascagoula společnosti Chevron v Mississippi. Mezi další významné odběratele venezuelské ropy patří Čína, Kuba a společnosti v Evropě a Indii. Trump neupřesnil, zda se nová cla budou vztahovat na americké společnosti, což naznačuje, že domácí dovoz může zůstat z velké části nedotčen.
Analytici poznamenávají, že omezení dovozu venezuelské ropy by mohlo podpořit ceny, zejména při klesajících tocích z Kanady a Mexika. Přesto jsou geopolitické důsledky významné.
Obnovený tlak na Venezuelu také následuje po krátkém pozastavení a následném obnovení deportačních letů. Trump obvinil Venezuelu z úmyslného vysílání zločinců do USA a usiloval o deportace na základě zřídka používaného zákona z 18. století. Federální soudce v pondělí rozhodl, že postižení migranti musí mít možnost napadnout své vyhoštění u soudu.
Navzdory tomu, že Venezuela drží největší prokázané zásoby ropy na světě - v roce 2023 se odhadují na přibližně 303 miliard barelů -, její produkce se snižuje. V roce 2024 činila produkce v průměru jen 875 000 barelů denně, což podle OPEC představuje asi 0,9 % světové produkce ropy.
Cílem tohoto kroku je podkopat klíčový zdroj příjmů režimu prezidenta Nicoláse Madura v Caracasu a zároveň zvýšit tlak na Čínu - hlavního odběratele venezuelské ropy, který se již stal terčem Trumpovy širší celní strategie. Ropu z Venezuely dovážejí také samotné Spojené státy a významným operátorem v zemi zůstává společnost Chevron Corp. se sídlem v Texasu.
Trump uvedl, že nová cla vstoupí v platnost 2. dubna, což se bude shodovat s oznámením širšího souboru obchodních omezení v rámci akce, kterou nazval „Den osvobození“. Očekává se, že plány jeho administrativy na představení nové vlny cel budou mít dopad na několik zemí a prohloubí stávající globální obchodní napětí.
Po Trumpově oznámení futures kontrakty na americkou ropu vyskočily až o 1,5 %, než zisky snížily a do brzkého odpoledne se v New Yorku obchodovaly o 1,1 % výše na úrovni 69,02 USD za barel. Mezitím venezuelské státní dluhopisy klesly napříč křivkou. Účastníci trhu byli v posledních týdnech opatrní kvůli obavám z nadměrné nabídky a známkám ochlazování americké ekonomiky.
Trump nová opatření označil za „sekundární cla“, což evokuje model podobný sekundárním sankcím používaným k postihování subjektů obchodujících se sankcionovanými režimy. Jeho přístup znamená návrat k agresivní obchodní taktice od nástupu do úřadu a ruší několik uvolňujících kroků zavedených za prezidenta Joea Bidena.
V příspěvku na stránkách Truth Social Trump prohlásil: „Každá země, která nakupuje ropu a/nebo plyn od Venezuely, bude nucena platit Spojeným státům 25% clo na jakýkoli obchod, který s naší zemí uskuteční.“ Dodal, že nová pravidla budou formalizována a vstoupí v platnost 2. dubna, přičemž tento den nazval „Dnem osvobození v Americe“. Obvinil Venezuelu z nepřátelství vůči americkým hodnotám a z tajného vysílání násilných zločinců, včetně členů gangu Tren de Aragua, do USA.
Načasování je příznačné: v únoru dosáhl venezuelský vývoz ropy pětiletého maxima. O několik dní později Trumpova administrativa nařídila společnosti Chevron, aby začala ukončovat své tamní operace. Americké ministerstvo financí však právě prodloužilo společnosti Chevron lhůtu pro odchod ze země z původního 3. dubna na 27. května. Společnost Chevron se k tomu odmítla vyjádřit.
Venezuelská těžká ropa je základní surovinou pro americké rafinerie, jako jsou Valero Energy, Phillips 66, PBF Energy a rafinerie Pascagoula společnosti Chevron v Mississippi. Mezi další významné odběratele venezuelské ropy patří Čína, Kuba a společnosti v Evropě a Indii. Trump neupřesnil, zda se nová cla budou vztahovat na americké společnosti, což naznačuje, že domácí dovoz může zůstat z velké části nedotčen.
Analytici poznamenávají, že omezení dovozu venezuelské ropy by mohlo podpořit ceny, zejména při klesajících tocích z Kanady a Mexika. Přesto jsou geopolitické důsledky významné.
Obnovený tlak na Venezuelu také následuje po krátkém pozastavení a následném obnovení deportačních letů. Trump obvinil Venezuelu z úmyslného vysílání zločinců do USA a usiloval o deportace na základě zřídka používaného zákona z 18. století. Federální soudce v pondělí rozhodl, že postižení migranti musí mít možnost napadnout své vyhoštění u soudu.
Navzdory tomu, že Venezuela drží největší prokázané zásoby ropy na světě - v roce 2023 se odhadují na přibližně 303 miliard barelů -, její produkce se snižuje. V roce 2024 činila produkce v průměru jen 875 000 barelů denně, což podle OPEC představuje asi 0,9 % světové produkce ropy.