Hlasování v Bundestagu rozhodne, jakou podporu německá ekonomika dostane (Ranní zpráva z finančního trhu)

Pozornost finančních trhů bude dnes směřovat do Berlína, kde se ještě ve starém složení sejde tamní Bundestag. Ten bude jednat o zvýšení výdajů na obranu a zřízení zvláštního fondu ve výši 500 mld. EUR, který by měl být určen na investice do infrastruktury. Podle informací z minulého týdne došlo ke shodě mezi stranou pravděpodobného budoucího kancléře Merze CDU/CSU a SPD společně se Zelenými. To by mělo zaručovat dvoutřetinovou většinu hlasů pro schválení s tím souvisejících ústavních změn. Pokud ke schválení potřebných zákonů dojde, objem výdajů do německé ekonomiky by měl výrazně narůst a pomoci Německu z hospodářských problémů. V centru pozornosti zůstane také dění kolem války na Ukrajině. K jednání by dnes mělo dojít mezi americkým prezidentem Trumpem a jeho ruským protějškem Putinem.

Výrazný finanční stimul by Německu pomohl

Dnešní datový kalendář toho příliš nenabídne. V Evropě bude zveřejněn v podstatě pouze německý ZEW index za březen. Ten by měl v souladu s vyhlídkami na zlepšení situace v německé ekonomice po schválení výše uvedeného finančního stimulu ukázat na zlepšení jak ve složce hodnocení současné hospodářské situace, tak i z hlediska očekávání do budoucna. V USA pak bude zveřejněna průmyslová produkce za únor. Po sezonním očištění očekáváme, že její meziměsíční růst zpomalil z 0,5 % na 0,3 %. Na americký průmysl teď bude směřována větší pozornost. Ten totiž může být lakmusovým papírkem míry negativních dopadů plynoucí ze zaváděných cel.

Poptávka amerických spotřebitelů slábne

Tuzemské ceny průmyslových výrobců v únoru meziměsíčně i meziročně klesly o 0,1 %. To bylo mírně pod naší prognózou i tržním konsensem, jež shodně očekávaly meziměsíční a meziroční nárůst o 0,1 %. Oproti lednu jde o další zvolnění dynamiky průmyslových cen, když ty na začátku letošního roku meziměsíčně rostly o 0,2 % a meziročně o 0,5 %. K meziměsíčnímu poklesu cen v únoru došlo v energetickém průmyslu (-0,3 % m/m) a v odvětví těžby a dobývání (-0,1 %). Ve zpracovatelském průmyslu ceny meziměsíčně stagnovaly po lednovém nárůstu o 0,8 %. To společně s vyšší srovnávací základnou přispělo k významnému zvolnění meziročního růstu z 1,3 % na 0,4 %. Slabá pozice průmyslu by měla tuzemskou inflaci nadále brzdit. Zatímco růst cen služeb setrvává nad dvouprocentním cílem centrální banky, ceny zboží by měly tento nepříznivý vliv na inflaci do velké míry kompenzovat. Více jsme únorová data o vývoji výrobních cen analyzovali zde: https://bit.ly/PPI_Feb25.

Únorové maloobchodní tržby v USA na agregátní úrovni zklamaly a ukázaly na chladnoucí spotřebitelskou poptávku. Celkové tržby v nominálním vyjádření meziměsíčně vzrostly o 0,2 %, zatímco byl očekáván nárůst o 0,6 %. Zklamání pramenilo především ze slabších prodejů aut a pohonných hmot. Po vyloučení celého motoristického segmentu byly tržby meziměsíčně vyšší o 0,5 % a dokonce tak mírně překonaly tržní konsensus ve výši +0,4 %. Výrazně nad konsensem se pak pohyboval růst tzv. kontrolní skupiny, která je směrodatná pro vývoj soukromých výdajů v rámci HDP. Ten dosáhl +1,0 % m/m oproti očekávaným +0,4 %. Na druhou stranu šlo ale pouze o kompenzaci lednového poklesu o 1,0 % (revize z původně udávaných -0,8 %), který z části souvisel s dopady nepříznivého počasí, ať už šlo o kalifornské požáry či velmi chladné počasí v jiných částech USA. Na zvolnění dynamiky spotřebitelských výdajů ukazuje také vývoj spotřebitelského sentimentu. Ten sice těsně po zvolení Donalda Trumpa prezidentem vzrostl, poté však započal jeho setrvalý pokles v důsledku obav o dopady celní politiky na výkon americké ekonomiky. Část vysvětlení současné slabší dynamiky maloobchodních tržeb v USA může spočívat i v tom, že někteří spotřebitelé se před nástupem Donalda Trumpa do úřadu předzásobili. To by bylo v souladu i s rychle rostoucí spotřebou domácností v posledním loňském čtvrtletí.

Americký dolar včera mírně slábl. Vůči společné evropské měně ztratil 0,3-0,4 %. Šlo pravděpodobně o vliv určitého uklidnění na finančních trzích, když poslední dny z hlediska nových informací týkajících se celních opatření či války na Ukrajině patřily spíše k těm klidnějším. Navíc poslední předstihové indikátory z USA sice ukazují na zpomalení tamní ekonomiky, na černé scénáře ohledně nástupu recese to ale zatím nevypadá. I to může být pro trhy pozitivním signálem. V souladu s tím došlo rovněž k obratu na akciových trzích, které v průběhu včerejší evropské seance mírně rostly. Pozitivním signálem pro globální ekonomiku je pak i rozhodnutí čínské vlády o zvýšení podpory tamnímu spotřebitelskému sektoru. Česká koruna navzdory mírnému ústupu rizikové averze na trzích včera nepatrně ztrácela. Oproti euru oslabila o zhruba 0,1 % a její kurz se nadále pohyboval mírně nad hranicí 25 CZK/EUR. Přispět k tomu mohla slabší dynamika cen v tuzemském průmyslu za únor.

Přečtěte si také