Budíček v Bruselu aneb dočkáme se mírnějších penalizací pro automotiv v roce 2025? - Rozbřesk

Evropská komise se podle posledních zpráv probouzí a snaží se učinit směrem ke klopýtajícímu automotivu vstřícný krok. Možná pět minut po dvanácté. Evropské automobilky čelí slabé domácí poptávce (v roce 2024 víceméně stagnovala a něco podobného se očekává i letos), sílící zahraniční konkurenci (zejména z Číny a USA), riziku protekcionismu a postupné ztráty některých klíčových zahraničních trhů. Výsledkem jsou málo využité výrobní kapacity, odkládané investice a nutnost propouštění. A nad to vše evropské automobilky mohou být terčem výrazných pokut, pokud se jim nepodaří prodat evropským spotřebitelům větší podíl bez-emisních automobilů.

V roce 2024 se podíl elektromobilů (včetně plugin hybridů) na prodejích pohyboval okolo 20 %. Aby byl splněn přísnější limit 93,6 g/km pro nově prodané automobily (oproti 115 g/km), musely by automobilky v průměru v roce 2025 prodat (podle analýz Deutche Bank) zhruba 34 % elektrických automobilů. Cíle pro jednotlivé automobilky se sice liší (například v závislosti na hmotnosti), a stejně tak jejich výchozí pozice – a proto pro některé může být splnění cílů o poznání složitější (VW) než pro jiné (Volvo). Celkově je to však pro evropský automotiv jako celek další velká hrozba, která může skončit pokutami v řádech okolo 10 miliard eur (které pak budou chybět na potřebných investicích). Pokud se na stávajících pravidlech nic nezmění, mohou být šéfové řady evropských automobilek tlačeni před Sofiinu volbu – budˇ nadbytečné automobily se spalovacím motorem jednoduše klientům neprodat, nebo do jejich cen promítnout vysoké pokuty anebo si koupit “odpustky” od automobilek prodávajících vyšší podíl elektromobilů – zaplatí za “pooling” prodejů buď americké Tesle nebo čínským výrobcům. V každém z těchto scénářů pod sebou evropský automotiv bude jenom dál podřezávat větev.

Zdá se, že v Evropské komisi postupně začínají chápat vážnost situace. Viceprezidentka Evropské komise Teresa Ribera (zodpovědná za zelenou politiku) v Davosu připustila, že nemá problém bavit se s automotivem o úpravě cílů pro jednotlivé roky za předpokladu, že se celkový cíl pro rok 2035 (nulové emise) nebude měnit a nebudou tak znevýhodněni ti, co jsou aktuálně v čele pelotonu. Připustila rovněž možnost zavedení celoevropského podpůrného schématu na nákup elektromobilů (bohatší země do této chvíle měly často štědřejší schémata) a přísnější podmínky pro zahraniční automobilky investující v EU (nucené partnerství s lokálními výrobci). Řada návrhů zní sice slibně, problém je, že přichází relativně pozdě a stávající úroveň regulatorní nepřehlednosti jen přispívá k všeobecné nejistotě. A ta brzdí tolik potřebné strategické investice, bez kterých zůstane evropský automotive přešlapovat na místě.

*** TRHY ***

Koruna

Měnový pár se drží v blízkosti 25,10 EUR/CZK a vyčkává na výraznější impulsy. Nižší globální výnosy a relativně stabilní akciové trhy koruně pomáhají držet se v kondici. Tento týden je na domácí události chudší a více pozornosti přitáhne až páteční výsledek HDP (lehce pod odhadem ČNB). Do té doby bude koruna ve vleku globálních trhů sledujících výsledky zasedání ECB a Fedu.

Eurodolar

Donalda Trumpa musí trhy sledovat i o víkendu. Tentokrát se zaměřil na Kolumbii, která odmítla akceptovat migranty, jež letecky vyslaly USA zpět. Výsledkem byla hrozba 25% cly na kolumbijské zboží a následná totální kapitulace Kolumbie akceptující podmínky, za kterých bude přijímat deportované uprchlíky. Precedens, který možná trhy budou muset vzít v potaz, neboť na konci týdne a měsíce hrozí 25% cly Mexiku a Kanadě. Z toho může být eurodolar nervózní.

Ještě předtím však proběhne mnoho dalších důležitých událostí. Vedle dnešní (zřejmě lepší – viz páteční PMI) německé podnikatelské nálady Ifo to budou především zasedání Fedu i ECB, výsledky HDP za první kvartál, a nakonec i inflace (HICP za leden v EMU, resp. PCE za prosinec v USA).