Německo v limbu

Německý statistický úřad potvrdil vrávorání tamní ekonomiky. V posledním loňském čtvrtletí poklesla mezičtvrtletně o 0,1 % (v tomto případě jde ovšem o zcela první, velmi předběžný odhad).

Ve třetím čtvrtletí ale Němci změřili droboučký mezičtvrtletní nárůst (o 1 desetinku), takže dál – už tři roky – unikají nejčastější jednoduché definici recese, tedy dvěma mezičtvrtletním poklesům po sobě.

Na úrovni celých roků ovšem v recesi (dva roky po sobě s meziročním poklesem) jsou, byť jde o recesi velmi mělkou – vzhledem k nejistotám měření je lepší mluvit o přibližné stagnaci. 

Kde je problém? Šéfka německého statistického úřadu mluví v tiskové zprávě o cyklických a strukturálních tlacích (které už jsme v Ranních restartech taky zmiňovali), jako je konkurence německým vývozům, vysoká cena energií, vysoká úroková sazba a nejistý ekonomický výhled.

V souladu s tímto seznamem potíží jsou i data ohledně toho, jak se dosud (poslední detailní data jsou za 3q24) vyvíjela nákupní chuť jednotlivých „klientů“ německé ekonomiky (tamní domácnosti, tamní vláda, tamní firmy, zbytek světa skrze vývoz). 

Na rozdíl od českých domácností ty německé sice utrácejí už aspoň tolik, co utrácely před covidem, ale německé investice jsou hluboko pod předcovidovým stavem (zatímco české už jsou krásných 10 % nad ním). A také exportní úspěšnost je u českých firem větší (10 % nad rokem 2019) než u německých.

Toto porovnání nám pomáhá vysvětlit, proč se od německé ekonomiky letos všeobecně čeká meziroční růst výrazně nižší (kolem poloviny procenta) než od české (kolem 2 %). 

Michal Skořepa, analytik České spořitelny