Každý desátý zaměstnaný byl důchodce

Datum vydání: 16. 01. 2025
Kód: 171008-25

Podle výsledků Sčítání 2021 byly v Česku zaměstnány dvě třetiny mužů a polovina žen. Mezi důchodci byl zaměstnaný každý pátý, přičemž podíl zaměstnaných důchodců na všech pracujících lehce přesahoval 10 procent. Míra nezaměstnanosti byla nejvyšší v Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji.

Pracovní síla čítala celkem 5,5 milionu obyvatel, přičemž mužů bylo o půl milionu více než žen. Míra ekonomické aktivity vyjadřující podíl obyvatel zařazených mezi pracovní sílu vzrostla z 60,8 % v roce 2011 na 63,9 % v roce 2021. Většinu pracovní síly tvořili zaměstnaní, jejichž počet dosáhl ve Sčítání 2021 téměř 5,3 milionu osob. Nezaměstnaní zaujímali 4,9 % pracovní síly, přitom ještě ve Sčítání 2011 přestavovali vysokých 9,8 %. Při zohlednění věku byla míra nezaměstnanosti nejvyšší u mladých lidí do 30 let a nezaměstnaní měli převážně nižší stupně vzdělání.

Regiony vykazovaly značné rozdíly v ekonomické aktivitě svých obyvatel. V Praze představovalo pracovní sílu sedm z deseti osob v Praze, v Moravskoslezském kraji to bylo šest z deseti osob. Míra nezaměstnanosti byla nejvyšší v Karlovarském kraji, kde dosáhla 8,2 %, a dále v Ústeckém a Moravskoslezském kraji.

Důchodci (starobní a invalidní dohromady) byli ekonomicky poměrně aktivní. Pracující důchodci tvořili v roce 2021 lehce přes 10 % všech pracujících a pětinu všech důchodců. Z důchodců mužů pracovala necelá čtvrtina, z důchodkyň žen necelá šestina. Jednoznačně nejvyšší podíl pracujících důchodců mezi všemi důchodci byl v Praze a poté v sousedních správních obvodech obcí s rozšířenou působností. Mezi odvětví ekonomické činnosti, v nichž byli zaměstnáni nejvíce, patřily administrativní a podpůrné činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí.

Výsledky Sčítání 2021 ukázaly i výrazné rozdíly v ekonomické aktivitě obyvatel s cizími státními občanstvími. Devět z deseti Ukrajinců tvořilo pracovní sílu, zatímco v případě Poláků jen šest z deseti. Ukrajinci měli rovněž nízkou míru nezaměstnanosti, zatímco Slováci spíše vyšší na úrovni 5,5 procent. Cizinci se také značně odlišovali odvětvími ekonomické činnosti, v nichž byli zaměstnáni. Vysoký podíl Poláků pracoval ve zpracovatelském průmyslu a vysoký byl i podíl Rusů v informačních a komunikačních činnostech. Více než polovina Vietnamců byla zaměstnána ve velkoobchodě, maloobchodě, opravě a údržbě motorových vozidel.

Podrobné údaje přináší nová analytická publikace Ekonomická aktivita obyvatelstva podle výsledků sčítání lidu, dostupná na webu ČSÚ a Sčítání 2021.

Kontakt:
Jan Cieslar
tiskový mluvčí ČSÚ
T 274 052 017 | M 604 149 190
E jan.cieslar@csu.gov.cz | X @statistickyurad