Ukrajinská uprchlická krize: aktuální situace v r. 2024

Ruská invaze na Ukrajinu, která začala 24. února 2022, jak uvádí na svých webových stránkách humanitární organizace Člověk v tísni, způsobila, mimo jiné, i největší nucenou migraci od konce druhé světové války. Podle autora analytického článku z konce října 2024, který hodnotí konkrétní situaci ukrajinských uprchlíků v Evropě, ale i v zámoří, se postupně dala do pohybu dala až třetina obyvatel Ukrajiny. Takže, více než dva a půl roku (koncem října 2024) od rozhoření konfliktu, zůstává mimo své domovy na deset milionů Ukrajinců. Přibližně třetina z nich zůstává vysídlena v rámci samotné Ukrajiny. Více než šest a půl milionu běženců našlo útočiště v zahraničí, a to nejen v Evropě, ale i v zámoří.

Migrační pohyby, které spustila invaze Ruska na Ukrajinu, již zdaleka nezahrnují jen útěk z Ukrajiny do první bezpečné země, ale stávají se čím dál komplexnějšími. Autor článku upozorňuje, že v posledních měsících dochází ke stěhování uprchlíků ze států, které s Ukrajinou přímo sousedí, a to dále na západ, hlavně do Německa, ale také například do Kanady, kde existuje silná ukrajinská diaspora. Mnozí Ukrajinci udržují kontakty s domovem díky krátkodobým přesunům tam a zpět, čímž navazují na již dříve existující vzorce sezónní pracovní migrace. Autor článku ale na druhé straně dodává, že miliony ukrajinských utečenců se do své vlasti vrátily natrvalo, přičemž zdaleka ne vždy do stejné oblasti, z níž pocházejí.

Situace v Evropě

V Evropě se, podle propočtů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), momentálně nachází přibližně 6 milionů ukrajinských uprchlíků.

Rozmístění běženců doznalo, oproti prvním měsícům krize, poměrně výrazných změn. Zatímco v roce 2022 evidovalo nejvíce nuceně vysídlených Polsko, v současnosti již jako hlavní destinace figuruje Německo. Podle čerstvě zrevidovaných statistik nyní na jeho území přebývá přes 1,1 milionu ukrajinských uprchlíků. Měsíční přírůstky kolísají, nicméně zůstávají významné. Od konce července do konce září 2024 například úřady evidovaly asi 20 tisíc nově příchozích.

Velmi výrazně se uprchlická situace proměnila v Polsku. Z více než 1,6 milionu běženců, kterým Polsko poskytlo dočasnou ochranu, jich nyní v zemi reálně zůstává již „jen“ zhruba 970 tisíc. Stovky tisíc Ukrajinců odešly ještě v roce 2022 zejména do Německa, ale v menší míře také do dalších západoevropských států.

V současnosti je počet držitelů dočasné ochrany v Polsku stabilní. Autor článku zároveň také připomíná i značnou mobilitu na polsko-ukrajinské hranici. Cirkulační pohyby oběma směry dosahují, podle údajů polské pohraniční stráže, desítek tisíc osob denně. Nejčastějším důvodem dočasných návratů na Ukrajinu je návštěva příbuzných.

Podle autora článku, ale v případě, že budeme-li počítat počet uprchlíků v přepočtu na obyvatele, na čele unijního žebříčku najdeme Českou republiku, kde na jeden tisíc obyvatel připadá asi 35 držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny. Větší podíl běženců v populaci hlásí v Evropě už jen mimounijní Moldavsko, kde tvoří uprchlíci zhruba dvacetinu populace.

Ze západoevropských států nevykazuje nejvyšší relativní počet uprchlíků Německo, ale pro mnohé možná trochu překvapivě Irsko. Od února 2022 do současnosti získalo dočasnou ochranu v Irsku asi 110 tisíc občanů Ukrajiny. Přičemž rapidní růst ustal teprve v souvislosti s drastickým omezením sociální podpory pro nově příchozí, které vstoupilo v platnost v dubnu 2024.

V této souvislosti autor článku připomíná, že nejen v irském, ale třeba i německém či rakouském případě, je ukrajinská uprchlická krize jen jednou z mnoha. Neboť k hromadnému příchodu Ukrajinců dochází ve stejné době, kdy do těchto zemí proudí rekordní množství žadatelů o azyl z mimoevropských zemí jako jsou Sýrie, Afghánistán, Súdán nebo Venezuela.

Kanada a USA

Nezanedbatelná část ukrajinských uprchlíků nachází útočiště v zámoří. Do Kanady a USA zamířilo od února 2022 dohromady přes půl milionu Ukrajinců. Oba tyto státy zavedly pro ukrajinské běžence speciální vízové režimy. Zájemci o pobyt v Kanadě jsou přijímáni skrze program CUAET (Canada-Ukraine Authorization for Emergency Travel), skrze který lze v zemi získat, mimo jiné, povolení k práci i ke studiu. Zájem o účast v programu je velký. Do dubna 2024 evidovaly kanadské úřady asi 1,2 milionu žádostí. Bezmála milion z nich byl již schválen, nicméně počet osob, které povolení ke vstupu využily, je výrazně nižší. Podle nejnovějších dat zamířilo do Kanady, v rámci programu CUAET, zhruba 300 tisíc občanů Ukrajiny.

Migrace v souvislostech

Podle autora článku většině, z přibližně 270 tisíc Ukrajinců, kteří utekli do USA, byl poskytnut buď status dočasné ochrany, nebo (v případě těch, kdo dorazili po 1. dubnu 2022) speciální humanitární vízum udělované v programu Uniting For Ukraine (U4U). Základním principem tohoto typu víza, jež je udělováno s platností na dva roky, je garance ze strany jednotlivců či rodin s legálním pobytem v USA. Tuto sponzorskou roli na sebe mohou vzít jak příbuzní nebo přátelé žadatelů, tak dobrovolníci z řad širší veřejnosti.

Relativně vysoký zájem Ukrajinců o nouzový přesun do Kanady a USA lze vysvětlit mimo jiné hlubokou a bohatou migrační historií. V obou severoamerických zemích existuje již od devatenáctého století silná ukrajinská diaspora.

Rusko

Autor článku se dále zaměřil na migraci do Ruska, načež konstatuje, že údaje o počtu uprchlíků mířících směrem na východ, tj. do Ruska, jsou velmi nejisté. Oficiální ruské zdroje z tzv. silových struktur hovoří rok po začátku „speciální vojenské operace“ o 5 a někdy dokonce více než 7 milionech běženců. Podle analýzy, kterou provedli experti ruské neziskové organizace "Občanská podpora", ale uvedená čísla odrážejí spíše počet překročení ruských hranic, a ve výsledku jsou drasticky nadhodnocena. Skutečný počet vysídlených odborníci odhadli na 1,2 milionu. Tomu odpovídají i nově zrevidované údaje UNHCR.

Autor článku dále podotýká, že o dalších osudech Ukrajinců, přesídlených do Ruska, není mnoho známo. Na základě již dříve přijatého vládního usnesení by mělo docházet k redistribuci příchozích napříč všemi 85 ruskými regiony počínaje Voroněžskou a Rostovskou oblastí, které s Ukrajinou sousedí, a konče sedm tisíc kilometrů vzdálenou Čukotkou.

Nejednoznačné jsou také informace týkající se právního postavení přesídlených. Namísto statusu uprchlíka, který je v Rusku prakticky nevyužíván, bylo příchozím z Ukrajiny v roce 2022 častěji poskytnuto tzv. „dočasné útočiště“, což pro ně v praxi znamenalo méně práv a povinnost pravidelné přeregistrace. Nejnovější data Ministerstva vnitra nicméně dokládají, že počet držitelů dočasného útočiště setrvale klesá. Aktuálně tímto statusem disponuje jen asi 11 tisíc Ukrajinců.

Článek dále uvádí, že podstatná část uprchlíků se již do své vlasti vrátila. UNHCR registroval k začátku dubna 2023 přes 11 milionů překročení hranic ve směru na Ukrajinu. Tento údaj ovšem zahrnuje i osoby, které se přes hranice pohybují opakovaně. Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) odhaduje reálný počet navrátilců na 4,5 milionu.

Plány uprchlíků, týkající se návratu, jsou dlouhodobě neměnné: z průzkumů veřejného mínění napříč Evropou vyplývá, že většina vysídlených se hodlá na Ukrajinu vrátit. Jak čelní ukrajinští představitelé, tak nezávislí odborníci se nicméně shodují, že hromadný návrat bude možný pouze při splnění tří základních podmínek, jimiž jsou práce, bydlení a bezpečnost.

Vnitřní uprchlíci

Podle autora článku často opomíjenou, ale nedílnou součástí ukrajinské uprchlické krize, je vnitřní vysídlení. Podle nejnovější zprávy IOM z října 2024, činil počet vnitřních uprchlíků (tzv. IDPs) zhruba 3,5 milionu. Ukrajinské úřady odhadují, že v součtu s lidmi, kteří byli vysídleni už před 24. únorem 2022, čítá populace IDPs celkem 4,9 milionu osob.

Téměř polovina IDPs pochází z Charkovské a Doněcké oblasti. Rozmístění vnitřních uprchlíků se v průběhu času výrazně změnilo: jestliže v prvních měsících války hledalo nejvíce lidí útočiště na západě země, v současnosti jich většina setrvává na válkou nejvíce postiženém východě. Jen v Dněpropetrovské a Charkovské oblasti nyní žije bezmála milion vnitřně vysídlených osob. Velmi vysoký počet IDPs, dohromady skoro 700 tisíc, evidují také Kyjev a Kyjevská oblast.

Autor článku v této souvislosti konstatuje, že socioekonomická situace vnitřních uprchlíků se s rostoucí dobou vysídlení zhoršuje. Podle nejnovějšího průzkumu IOM se jen zhruba polovině IDPs v ekonomicky aktivním věku podařilo najít legální zaměstnání. Většina domácností již vyčerpala veškeré úspory. Vnitřní uprchlíci tak stále více závisejí na pomoci státu. Právě ta byla ale od března 2024 podstatným způsobem omezena. Zatímco dříve na ni měli nárok všichni oficiálně registrovaní IDPs, po změně pravidel ji mohou čerpat už jen zvláště zranitelní, jako jsou senioři, lidé s uznanou invaliditou či sirotci.