Vláda se zabývala dopady dostavby Dukovan na region a schválila vyhlášení nové CHKO Soutok

Premiér Petr Fiala a ministři Zbyněk Stanjura, Mikuláš Bek a Petr Hladík na tiskové konferenci po jednání vlády, 15. ledna 2025.

Vláda projednala závěry socioekonomické studie Dukovany 2024, kterou nechalo nezávisle zpracovat Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s dotčenými kraji, aby podrobně zmapovalo dopady výstavby dvou nových bloků jaderné elektrárny Dukovany na území ovlivněné výstavbou.

Podle premiéra Petra Fialy je dostavba jaderné elektrárny Dukovany jedním z velkých úkolů, které před Českou republikou stojí. „Je to zásadní věc pro naši energetickou soběstačnost, bezpečnost, a pro to, abychom měli dostatek energie za přijatelné ceny. A je to také stavba, jaká tu v posledních desetiletích nebyla realizována,“ připomněl předseda vlády.

Kromě posílení energetické bezpečnosti Česka bude dostavba Dukovan také velkou příležitostí pro další rozvoj celého regionu. „Bude mít spoustu velmi pozitivních dopadů na Českou republiku, na dotčené regiony, ale bude to mít samozřejmě také některá rizika a dopady, které by mohly být negativní. A těm se snažíme předejít. Proto jsme také Kraji Vysočina a Jihomoravskému kraji a dotčeným obcím slíbili, že budeme od počátku co nejvíce omezovat případné negativní dopady stavby na obyvatele těchto obcí a regionů,“ konstatoval premiér Fiala.

Studie o sociálněekonomických dopadech tato rizika pojmenovává a zároveň poukazuje i na velmi pozitivní vliv dostavby Dukovan na budoucnost celého regionu. „Pozitivní dopad je vyčíslen například, pokud jde o podporu místní ekonomiky. Ta by se mohla v multiplikaci pohybovat až na úrovni 230 až 250 miliard korun za celou dobu dostavby. Pozitivní dopady na daňové příjmy obcí jsou očekávány ve výši 1,5 miliardy korun. Očekává se vznik asi tisíce nových ekonomických subjektů v oblastech jako je stavebnictví, pohostinství, ubytování, doprava, maloobchod atd.,“ uvedl předseda vlády.

Mezi předpokládané negativní jevy se řadí například očekávaný nárůst automobilové dopravy, který bude nutné korigovat rozvojem dopravy autobusové. „Je potřeba také modernizovat silniční síť v okolí Dukovan. Na to už vláda reagovala a na stavbu nutných obchvatů, přeložek a rekonstrukce je vyčleněno do roku 2029 čtrnáct miliard korun,“ podotkl premiér Fiala. Do regionu má přijít také necelých 10 000 nových obyvatel, většina z jiných částí České republiky, takže je třeba se zaměřit i na výstavbu potřebného ubytování a další nezbytné infrastruktury. Akční plán pro řešení územních dopadů do stavby předloží Ministerstvo pro místní rozvoj do 30. června.

Vláda také schválila vyhlášení nové chráněné krajinné oblasti Soutok. Od 1. července 2025 se jí stane oblast lužních lesů na soutoku Dyje a Moravy, kde se nalézá největší komplex lužních lesů ve střední Evropě obývaný stovkami druhů rostlin a vzácných živočichů. Území je už dnes součástí soustavy Natura 2000, jeho prohlášením chráněnou krajinnou oblastí se míra jeho ochrany ještě zvýší, bude celoplošná s rozdělením do jednotlivých zón stupně ochrany. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva životního prostředí.

Vláda chválila také ustavení meziresortní rady pro genetiku a genomiku. Radu, jejímž účelem bude koordinovat a podporovat výzkum a vývoj klíčových vědních oborů v oblastech, které mají zásadní dopad na zdravotní stav obyvatelstva a udržitelnost zemědělské produkce, založí ještě letos ministerstva zdravotnictví a zemědělství. V rámci rady budou fungovat dvě pracovní skupiny – jedna se bude věnovat lékařské genetice, genomice a bioetice, druhá se zaměří na genetiku a genomiku zemědělských plodin. Více v tiskové zprávě Ministerstva zemědělství.

Kabinet rovněž vzal na vědomí volbu prof. RNDr. Radomíra Pánka, Ph.D., novým předsedou Akademie věd České republiky. Ve funkci by měl od 25. března nahradit Evu Zažímalovou, které vypršel druhý čtyřletý mandát. Vláda nyní návrh na jmenování nového předsedy AV ČR prezidentu republiky Petru Pavlovi.

Na závěr tiskové konference představili členové kabinetu dohodu, kterou uzavřely Ministerstvo financí a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy o financování nepedagogické práce. Financování nepedagogických pracovníků ve školství, tedy například kuchařek, školníků či uklízeček, přejde nově na zřizovatele škol. Stát bude tyto nové výdaje samosprávám a dalším zřizovatelům kompenzovat navýšením příjmů obcí a krajů o 11 miliard korun v roce 2025, respektive o 32,4 miliardy korun v roce 2026. Podrobnosti v tiskové zprávě Ministerstva financí nebo v tiskové zprávě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Další fotografie