Inflace je nejvyšší od roku 2023, přestože Češi nakupují znatelně méně než ještě roku 2019

Inflace v Česku v prosinci 2024 dosáhla své nejvyšší úrovně od roku 2023, přesto však byla znatelně slabší, než s čím počítala Česká národní banka i analytici. Brzdí ji stále poměrně slabá spotřeba domácností, která zaostává o takřka pět procent za předpandemickou úrovní.

ČNB i analytici očekávali prosincovou meziroční inflaci 3,3 procenta, ta ve skutečnosti činí rovná tři procenta. Za celý loňský rok tak průměrná inflace činí 2,4 procenta, zatímco analytici předpokládali, že to budou 2,5 procenta. Meziměsíčně dokonce loni v prosinci došlo k poklesu hladiny spotřebitelských cen, a to o 0,3 procenta, zatímco drtivá většina analytiků očekávala růst.

Koruna v reakci na zveřejnění prosincové inflace vůči euru mírně oslabila. Nižší než očekávaná inflace totiž otevírá prostor k letošní o něco výraznější než dosud předpokládané redukci základní úrokové sazby ČNB.

Slabší než očekávaná inflace je důsledkem méně výrazného růstu cen potravin, než jaký se čekal. Potravinám nakonec k výraznějšímu zdražení nenapomohla ani poměrně nízká srovnávací základna předloňského roku. Přesto některé druhy potravin meziročně zdražovaly poměrně výrazně. Například vejce o zhruba 36 procent nebo čokoláda a výrobky z ní o 28 procent.

Inflaci v porovnání s očekáváním přibrzdila i stále poměrně slabá spotřeba domácností, které nadále v poměrně vysoké míře inklinují k tvorbě úspor. Vždyť v loňském třetím čtvrtletí tato spotřeba zaostávala za předpandemickou úrovní roku 2019 o takřka pět procent. Pokud by Češi utráceli více, jako před šesti lety, byla by inflace výraznější. Inflace na hraně tolerančního pásma ČNB je ovšem stále určitým varováním. I z toho důvodu, že ve světě se objevují zdroje možných nových inflačních tlaků. Nově se jedná o páteční sankce Spojených států, které jsou dosud nejtěžším sankčním úderem na ruskou energetiku. Ty dnes zvedly ceny ropy na čtyřměsíční maximum a mohou přispět k růstu cen pohonných hmot také v ČR.

Slabší meziroční pokles cen pohonných hmot, než jaký byl patrný v předchozích měsících, je dalším z důvodů prosincového zrychlení inflace na tři procenta. H

V tomto roce by měly být inflační tlaky srovnatelné s loňskými, i přes pokračující redukci úrokových sazeb ČNB. Celoroční průměrná inflace by měla z loňských zmíněných 2,4 procenta klesnout na 2,3 procenta, jako loni ji opět potáhne růst cen v oblasti služeb.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom Trinity Bank