Život po životě: Ekonomické přínosy světových výstav expo se počítají těžko
S pořádáním Světových výstav je to jako s olympiádou: ekonomické přínosy se počítají jen těžko. Organizátoři proto čím dál častěji kalkulují s udržitelností výstavních areálů i jednotlivých pavilonů.
Když v roce 1850 v Londýně vznikla Královská komise pro výstavu, nikdo nepředpokládal, že by jejím úkolem bylo víc než zorganizovat vůbec první Světovou výstavu. Jenže chytrá cenová politika vstupenek, která dokázala nalákat VIP hosty, prosté venkovany i na sto tisíc cizinců, způsobila, že londýnské Expo skončilo přebytkem. Z části výdělku se financovalo nově vzniklé Victoria and Albert Museum, jiné podíly se přetransformovaly na nadační fond, který dodnes podporuje vědu a výzkum.
Historicky první Expo je zároveň pověstnou výjimkou potvrzující pravidlo. Světové výstavy, alespoň ty pořádané v posledních dvou desetiletích, si samy na sebe většinou nevydělají a pro kdysi honosné areály se jen těžko hledá uplatnění. Zřejmě nejvarovnějším příkladem je Hannover, kde se Expo konalo v roce 2000, tedy v době, kdy začala splaskávat přefouknutá bublina v sektoru informačních a komunikačních technologií. Udělat z dolnosaské metropole centrum evropského IT byznysu se nepodařilo. Obří výstaviště Expa sice každý rok ožilo Cebitem, největším evropským IT veletrhem, jenže i ten v roce 2018 skončil. Specifickou skupinu návštěvníků si bývalý areál Expa v Hannoveru nakonec našel, i když ne tu, kterou by někdo zamýšlel: míří sem stovky vyznavačů takzvaného urbexu, kteří prolézají a fotí novodobé ruiny.
DRUHÁ VLNA INVESTIC
Spočítat skutečné přínosy pořádání Světových výstav je velmi obtížné, ostatně stejně jako v případě olympiád. Podobně jako v případě olympijských her jsou i Expa spojená s výstavbou městské infrastruktury, tvorbou pracovních míst, zvýšeným turistickým ruchem a po jejich skončení s druhou fází v podobě dalších využití staveb, které vznikly zvlášť pro akci světového formátu. Krátkodobý horizont je navíc nutné oddělit od toho dlouhodobého. Například výstava v Milánu, kde se Expo konalo v roce 2015, skončila oficiálně v zisku 23 milionů eur. Hned vzápětí se ale spustila investiční fáze, která měla za cíl proměnit výstavní areál v projekt Milano Innovation District (MIND). Podle posledních odhadů by z někdejšího výstaviště mělo vzniknout celé nové město, které nabídne špičkovou vědu a výzkum. Odhad investic z veřejných i soukromých zdrojů je 4,5 miliardy eur.
Podobně ošemetný je i výpočet přínosů dosud posledního EXPO 2020 v Dubaji, které se kvůli covidovým lockdownům nakonec konalo o rok později. Podle loňské studie konzultační společnosti EY získá Dubaj za investici ve výši asi 7 miliard amerických dolarů do roku 2042 díky Expu přínos v hodnotě 42 miliard USD. Každý vložený dolar tak vynese sedminásobek. Jenže již před otevřením Expa dubajský emirát zahrnul výstavní areál do širších plánů dalších obřích investic v souladu s masterplanem Dubai 2040, kam patří mimo jiné modernizace a rozšíření letiště Al Maktoum, z něhož by měl vyrůst největší vzdušný přístav na světě. Druhý život samotného výstaviště je tak jen dílkem z mnohem větší mozaiky následných investic.
Světová výstava v Ósace proběhla již roku 1970. Areál se proměnil v park, kde na jaře kvetou sakury. Foto: Shutterstock
I MĚSTA MAJÍ METABOLISMUS
Na první pohled by se mohlo zdát, že takové plány na „život po životě“ se Expu v Ósace vyhýbají. Japonská stavební kultura je totiž proslulá tím, že je z evropského pohledu permanentně dočasná: délka dožití průměrného domu v Tokiu nepřesáhne ani třicet let a prakticky ihned po dostavění začíná ztrácet na hodnotě. „Z našeho pohledu je to docela paradoxní. Japonská kultura dbá na střídmost, dokonce má výraz mottainai, který vyjadřuje lítost nad plýtváním. Na druhou stranu jsou japonská města hypermetabolická, stavby nestačí zestárnout a už musí ustoupit novým. Vzniká tak na jedné straně stavební odpad, na druhé vysoká poptávka po stavebních materiálech,“ vysvětluje architekt Jan Vranovský, který v Japonsku studoval a vedl tu své vlastní studio.
Takové vědomí dočasnosti ovšem také umožňuje jistou velkorysost, která by v Evropě možná právě kvůli důrazu na udržitelnost neprošla. Mezi smělá řešení patří například takzvaná Dlouhá střecha, dřevěný prstenec o obvodu dvou kilometrů od architekta Sou Fujimota, který obepíná výstavní areál v Ósace, jehož náklady jsou odhadovány na 235 miliard jenů.
Pravděpodobně největší dřevostavba na světě vystavěná z trámů mohla vzniknout zřejmě právě jen v zemi vycházejícího slunce. „Japonci mají velkou úctu k řemeslu, ke zpracování, přitom samo dřevo je problematický materiál, který většinou nesplňuje přísné stavební a požární normy. Svým způsobem tak Fujimotův prstenec může propagovat téma využití dřevěných materiálů ve stavebnictví nebo dalšího využití staveb. Oboje se v japonském přemýšlení o architektuře začíná znovu objevovat, protože tamní města jsou po dlouhých letech boomu teď ve fázi postupného stárnutí a úbytku obyvatel,“ popisuje Jan Vranovský.
PLATFORMA PRO RECYKLACI
Organizátoři takovým úvahám o recyklaci každopádně chtějí jít vstříc. Expo v Ósace bude první světovou výstavou, která spustí platformu pro další využití staveb. Nabízet by se přes ní měly celé pavilony, jejich části nebo třeba jen stavební materiál po demolici. Jestli Česko bude takto přes inzerát recyklovat svůj pavilon, zatím není jasné. Hlavní stavební materiál, z něhož je postaven, dřevěné CLT panely, novému využití a minimalizaci odpadu každopádně nahrává. „Výhodou takové stavby je, že se dá rychle postavit. Nejsou tam žádné svařované spoje, je to sešroubované a opět snadno rozebratelné,“ popsal stavební technologii autor českého pavilonu Michal Gabaš ze studia Apropos Architects.
Najít důstojný „život po životě“ nejen pro celý výstavní areál v Ósace, ale i pro českou dřevostavbu v něm bude důležité ještě v jednom ohledu: Česko totiž patří mezi menšinu zemí, která si na světových výstavách staví svůj vlastní pavilon. A většinou se i daří najít pro ně druhý život: z Milána si pavilon nakonec odvezla firma Koma Modular, která ho i stavěla, a dnes ho využívá jako firemní kanceláře ve Vizovicích. Prodat se nakonec podařilo i budovu v Hannoveru, která stále stojí na původním místě. Také „nároďák“ z Šanghaje odkoupil čínský zájemce, který ho později postavil v jiném městě. Nový život naopak nenašel český pavilon z Dubaje, který byl demontován.
Ať už budou osudy výstavního areálu na ostrově Jumešima a našeho pavilonu jakékoliv, nejodolnější českou stopu v Ósace sotva co překoná. Tou je totiž několikavteřinový záběr ve své době v Japonsku mimořádně oblíbené olympioničky Věry Čáslavské. Objevil se v krátkém filmu o Expu v Ósace v roce 1970, který byl společně s více než dvěma tisíci dalšími předměty uložen do časové schránky. Její otevření se plánuje na rok 6970.
BLAHOSLAV HRUŠKA
Moderní ekonomická diplomacie
Moderní ekonomická diplomacie je časopis, který vydává Ministerstvo zahraničních věcí ČR a který je určen především pro české exportéry. Jedná se o dvouměsíčník, ve kterém vývozní firmy najdou praktické informace o exportních trzích, o službách které jim nabízí Ministerstvo zahraničních věcí a síť ambasád spolu se zahraničními kancelářemi českých státních agentur a institucí. Čtenářům přináší také informace o našich seminářích a podnikatelských misích, o možnosti zapojení se do B2B aktivit České rozvojové agentury a financování exportu. Obsahuje také články, komentáře, analýzy a rozhovory o trendech v oblasti světové ekonomiky, perspektivních exportních oborech a úspěšných českých exportérech.
Poslední zprávy z rubriky Export:
Přečtěte si také:
Příbuzné stránky
- Registr ekonomických subjektů ARES
- Prezident - Aktuálně, ekonomické zpravodajství
- Bitcoin - Aktuálně, ekonomické zpravodajství
- Univerzální život, spolek pro podporu prakřesťanského života jako zkratka Univerzální život, z.s. , Praha IČO 61387622 - Obchodní rejstřík firem
- Univerzální život, spolek pro podporu prakřesťanského života jako zkratka Univerzální život, z.s. - volná pracovní místa
- Univerzální život, spolek pro podporu prakřesťanského života jako zkratka Univerzální život, z.s. , IČO 61387622 - data ze statistického úřadu
- Univerzální život, spolek pro podporu prakřesťanského života jako zkratka Univerzální život, z.s. - předměty podnikání
- Univerzální život, spolek pro podporu prakřesťanského života jako zkratka Univerzální život, z.s. - Živnostenský rejstřík
- Světová výstava EXPO v Šanghaji překonala návštěvnický rekord
- Kancelář generálního komisaře účasti České republiky na Všeobecné světové výstavě EXPO - Živnostenský rejstřík
- Kancelář generálního komisaře účasti České republiky na Všeobecné světové výstavě EXPO - Živnostenský rejstřík
Prezentace
24.01.2025 Samsung ukázal svůj nejlepší telefon.
22.01.2025 5 tipů, jak proměnit interiér pomocí…
21.01.2025 Nejoblíbenější Xiaomi roku má nástupce.
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Čínský AI start-up drtí americkou konkurenci, akcie se propadají
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Po měsících poklesů přišel růst: Co stojí za prudkým růstem cen kukuřice?
Ole Hansen, Saxo Bank
Zlato a stříbro zaznamenávají nové zisky s nástupem éry Trump 2.0
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Petr Lajsek, Purple Trading
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
ČNB patří mezi pět největších kupců zlata mezi centrálními bankami
Miroslav Novák, AKCENTA
?