Rozhovor ministra Stanjury pro Seznam Zprávy (10.1.2025)

 

Zdroj: Seznam Zprávy, 10. 1. 2025

V rozpočtu jsou příjmy, které nejsou jisté, přiznává v rozhovoru pro SZ Byznys ministr financí Zbyněk Stanjura. Pokud do půlky roku nedotečou, přijdou další škrty, slibuje.

Česko čeká po ekonomické stránce „dobrý“ rok, pokud nepřijde žádný vnější šok, říká ministr financí. Přesto do letošního roku vstupuje český rozpočet s deficitem 241 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) věří, že schodek zůstane i na konci roku beze změny. Přiznává ale, že udržet ho na uzdě bude ve volebním roce obzvlášť složité. Před volbami bývá zvykem si voliče naklonit nejrůznějšími předvolebními „dárečky“, typicky vyššími důchody.

„Vyloučit se nedá nic, já osobně mám jeden hlas v Poslanecké sněmovně. Ministr financí by byl nejraději, kdyby se ve volebním roce žádné zákony nepřijímaly. Protože je volební rok, bylo mimořádně těžké najít politickou shodu na podobě rozpočtu pro rok 2025. Všichni chtěli ve volebním roce dotáhnout co nejvíce věcí,“ uvedl Zbyněk Stanjura pro SZ Byznys. Navržený schodek je podle něj v rámci koalice maximem možného.

Podle ekonomického poradce prezidenta Davida Marka už nyní v rozpočtu nesedí položky celkem za 43 miliard korun, kvůli tomu ostatně váhal Petr Pavel s popisem nejdůležitějšího zákona. Očekávané příjmy z prodeje emisních povolenek jsou podle něj nadsazené, za úsporou ze snížení dotací na obnovitelné zdroje energií není konkrétní výpočet a na platy nepedagogických pracovníků jsou zajištěné peníze jen do konce prázdnin.

Možná přijdou škrty

Zbyněk Stanjura uznává, že některé položky na straně příjmů jsou rizikem. Pokud se příjmy nebudou vyvíjet v souladu s prognózami, v polovině roku se bude škrtat, avizoval v rozhovoru. „Pokud budou třeba větší výdaje, nebo potenciálně budou nižší příjmy, tak některé výdaje škrtneme,“ řekl SZ Byznys.

Ministr už má i plán, kde by chtěl se škrtáním začít. „Samozřejmě, že mám, ale nebudu děsit kolegy ve vládě 9. ledna, začátkem fiskálního roku,“ uvedl s tím, že na ráně jsou i nadále například dotace. „Pořád je prostor snižovat národní dotační tituly a provozní výdaje,“ vypíchl možné cíle potenciálního škrtání Stanjura.

Dodržet deficit se podle Stanjury podaří. „Nám se to třikrát za sebou povedlo a není žádný důvod si myslet, že se to nepovede počtvrté,“ říká v rozhovoru. Loni ovšem musel být schodek navýšen o 30 miliard na povodňové škody, z nichž šla na povodně nakonec jen polovina, zbytek se rozplynul v jiných kapitolách.

Státní kase taky pomohl výběr mimořádné daně uvalené zejména na ČEZ, ale i další energetické, petrochemické firmy a banky. Namísto předpokládaných 17 miliard korun stát loni vybral nakonec skoro 37 miliard.

Kde to v rozpočtu nesedí?

Které kolonky ve státním rozpočtu na letošek jsou tedy „na vodě“? Předně příjmy z emisních povolenek. Stát z nich hodlá letos vybrat 30 miliard korun. Takovou částku by ale získal, jen pokud by povolenky podražily nad hodnotu 100 eur, což se zatím stalo jen jednou, upozornila Národní rozpočtová rada. „Všichni členové vlády vědí, že to je riziková položka. Ministerstvo financí ale není od toho, aby všechny expertní odhady jiných ministerstev přepočítávalo,“ odmítá kritiku Stanjura.

„Vyfutrovanou“ nemá resort podle kritiků rozpočtu ani úsporu z dotací na solární zdroje. Za obnovitelné zdroje zaplatí daňoví poplatníci podle odhadů Energetického regulačního úřadu 50 miliard, z čehož 30 miliard jde na fotovoltaické elektrárny. „Z toho zhruba 80–90 % dostávají fotovoltaické elektrárny postavené v pouhých dvou letech 2009 a 2010. A tam budeme kontrolovat, zda nedochází k tzv. překompenzaci. Jinými slovy, jestli neplatíme víc, než kolik je maximum,“ uvedl Stanjura.

Sněmovna před Vánoci odsouhlasila dvě změny zákona, podle kterého se podpora provozovatelům solárních elektráren vyplácí. Sama vláda však připouští, že tyto změny nemusí stačit a že v průběhu roku bude možná potřeba vzít peníze pro solární elektrárny jinde.

Na vyšší platy ve školách máme

Naopak podhodnoceny jsou – podle Národní rozpočtové rady – plánované výdaje na platy kuchařek, školníků a dalších nepedagogických pracovníků. Těm Fialův kabinet slíbil přidat pět procent (to vyjde na osm až 10 miliard), v rozpočtu jsou ale podle rady peníze na zvýšení pouze do konce prázdnin.

Takovou kritiku Stanjura odmítá: „Když si porovnáte rozpočet 2024 a rozpočet 2025, podíváte se do kapitoly školství, na platby na nepedagogy, tak objem peněz na platy je zvýšen o pět procent.“ Vláda by ale ráda, aby náklady na platy nepedagogů převzaly obce a kraje, které jsou zřizovateli škol. Potřebná legislativa ale zatím není ani v zárodcích. „Dá se to stihnout změnit,“ věří přesto ministr.

S jakým schodkem bude Česko nakonec hospodařit, závisí i na vývoji ekonomiky. Pokud poroste slušně, vybere se více na daních. Po pěti letech stagnace by se ekonomika mohla konečně trochu rozjet. Všechny renomované finanční instituce předpovídají nárůst HDP přes dvě procenta, Stanjurův úřad odhaduje 2,5 %.

Inflace má být nízká, kolem dvou procent. V takovém prostředí by Česká národní banka mohla snižovat sazby rychleji, myslí si ministr: „Já si myslím, že by to české ekonomice pomohlo. Velmi často mi to říkají zástupci průmyslu a podnikatelů, že rychlejšímu ekonomickému růstu by to pomohlo, nicméně tohle je odpovědnost České národní banky.“

Rozhovor můžete zhlédnout ZDE.