Proč se většině zemí s eurem zhoršuje rating a proč nejde jen o korelaci, ale kauzalitu

Po dobu, kdy platí eurem, se rating agentury Moody's zhoršil 13 z 20 zemí eurozóny (65 %), viz obrázek níže. Po dobu existence eura od 1. 1. 1999 se rating nezhoršil ani jedné ze sedmi zemí EU, které euro dosud nepřijaly (0 %). Tedy 65 % vs. 0 %.

Existuje mezi členstvím v eurozóně a zhoršováním ratingu příčinná souvislost, tedy kauzalita? 

👇

Víme už, že skóre je zdrcující: 65 % vs. 0 %. 

Zdá se tedy, že euro opravdu může alespoň některé, až dokonce většinu zemí EU, činit jaksi náchylnější ke zhoršení ratingu. 

Ale jaký je kauzální mechanismus?

Sdílení eura redukuje náklady obsluhy dluhu, protože za dluh jedné členské země jsou najednou zodpovědné všechny, v čele s tradičně rozpočtově ukázněným Německem. Tomu se zatím rating nezhoršuje. V případě řady jiných zemí eurozóny ale snížení nákladů obsluhy dluhu pobízí k přílišnému navýšení půjčování, a to i na výdaje, které nejsou nutné, ba jsou přímo populistické. Současně může snížení nákladů dluhu demotivovat od reforem za účelem zeštíhlení či zlevnění chodu státu. Oboje často vede k navyšování deficitů, tedy dluhu, ergo ke zhoršení ratingu.

Při vzniku eura jeho architekti tuto hrozbu předjímali, pročež jej podmínili přijetím Paktu růstu a stability, jenž měl "černému pasažérství" (doprovázenému morálním hazardem) jeho sankcionováním zamezovat, a členské státy tak rozpočtově ukázňovat. Sankce však nikdy uplatněny nebyly, přestože byl Pakt v historii porušen ve stovkách případů.

Sdílení eura znamená, že členské ekonomiky eurozóny mají kurs zafixovaný v poměru 1:1. Kurs tedy zcela ztrácí roli přizpůsobovacího mechanismu. To by nebylo až tak problematické, pokud by se země eurozóny makroekonomicky sbližovaly, jak mnozí předpokládali v době zrodu eura. Jenže se děje pravý opak, rozdíly mezi nim narůstají (viz graf níže).

Pak ovšem narůstající rozdílnost musí něco kompenzovat - a kurs, jak už víme, to být nemůže. Kompenzaci skrze kurs proto zhusta nahrazuje kompenzace skrze dluh. Kde by dříve v případě ekonomického útlumu oslabila měna, tam nyní nemůže, takže daná země musí své ekonomice poskytnout podpůrný impuls jinak - často na dluh. A vyšší dluh nakonec vede ke zhoršení ratingu.