Původně aspiroval na dráhu historika, ale při prvním archeologickém výzkumu ho zaujalo, co vše se dá ze země získat a jak tím lze posouvat historické poznání. Archeologie Marka Pešku chytla na konci 80. let a dosud ho nepustila. Co jsme se díky ní dozvěděli o našem městě?
Zúčastnil jste se řady archeologických výzkumů. Držel jste v ruce něco, z čeho jste měl až husí kůži?
Určitě, jsou to hlavně nálezy, které se vymykají předmětům běžné potřeby. Třeba zlomky skla ze třináctého čtrnáctého století nebo keramické plastiky. Nevybavím si teď jednu konkrétní specifickou věc. Kdybych byl Alexandrem Makowským, který na konci 19. století na Francouzské objevil hrob šamana z doby kamenné s loutkou z mamutoviny, nejstarší loutkou na světě vůbec, to bych hned věděl, co jmenovat! Ale tu jsem v ruce nikdy neměl, na rozdíl třeba od Věstonické venuše, která se mi dostala do rukou už někdy v 90. letech ještě jako studentovi na semináři v Moravském zemském muzeu. Pokud bych to ale vzal šířeji a s vědomím toho, že moderní archeologie je týmová disciplína, ve které se až na výjimky neobjevují jednotlivci po vzoru Indiana Jonese, v Brně se podařilo několik opravdu zajímavých objevů.
Povídejte!
Nejvýznamnější je nález rotundy na Starém Brně na ulici Vídeňské. Ta byla postavena někdy v 11. století patrně za Konráda I. Brněnského, ale zanikla velmi záhy, už na počátku 12. století. Dalším takovým pro Brňany významným nálezem je několik římských táborů u brodu přes Svratku, při dnešní Vojtově a Vídeňské. Později ve středověku tam stál kamenný most, dodneška je to velmi frekventované území, takže považuji za zajímavé, že i Římané za markomanských válek nám zde zanechali nějaké stopy. Musím říct, že pro mě osobně je Brno vlastně jeden velký výzkum. Středověké město je taková mozaika, která v průběhu 35 let, kdy se jí věnujeme, získává jasnější obrysy, nikdy ji však nebudeme schopni doplnit celou. S naším týmem jsme však za ta léta udělali obrovský kus práce. Na příkladu Brna se nám podařilo osvětlit historii středověkého města nejen na Moravě, ale řekněme ve střední Evropě, od počátku po současnost. Intenzivně jsme sledovali každý výkop ve městě a všemi těmi výzkumy jsme se snažili posouvat interpretace archeologických situací, které vídáme v terénu. Díky tomu se Brno stalo jednou velkou příkladovou studií pro výzkumy dalších měst u nás i v zahraničí. Víte, když se máte od čeho odrazit, tak i jednotlivý nález na jiném místě lépe interpretujete. Kdybyste na to měla přicházet sama, možná byste musela i další města vykopat celá tak jako my Brno.
Je vůbec ještě nějaká lokalita, která v Brně čeká na prozkoumání?
Pokud se budeme bavit o centru, to máme z větší části prozkoumáno. Stavební činnost už je zde v útlumu, většina náměstí už prošla rekonstrukcí a posledním zůstává pouze Římské náměstí. Brno bylo jedno z největších měst v Českém království. Nebylo tak rozsáhlé v hradbách, ale mělo jednou tak velká předměstí. A právě tam se dnes ruku v ruce s rozvojem města s našimi výzkumy dostáváme. Například v tzv. jižním centru se dnes připravuje řada nových projektů. Zkoumali jsme třeba prostor Vlněny, připravujeme se na území Tesca nebo na poslední volné plochy na Nových sadech. Kvalitativně jsou nálezy z předměstí poněkud odlišné oproti centru, archeologické situace jsou zde více zničené mladší zástavbou, ale na druhou stranu zejména o nejstarší podobě a rozsahu předměstí nevíme téměř nic, takže i tady je příležitost k novým objevům. A za další tu máme prostor Starého Brna, takový neuralgický bod historie našeho města, protože na tomto místě to všechno v druhé polovině 11. století začalo. Myslím, že právě zde se můžeme v budoucnu těšit na zajímavé objevy, které třeba posunou poznání o předchůdci pozdějšího města.
Byla nějaká hypotéza o historii Brna, kterou archeologie vyvrátila a příběh dějin přepsala?
Už v 80. letech má kořeny převratná hypotéza profesora Měřínského, že počátky Brna nejsou spojeny s petrovským vrchem, ale s brodem na Svratce. Na to se snažíme dodnes navazovat. Potvrdili jsme, že hypotéza byla zcela správná, že přemyslovský hrad (který si ale nepředstavujme jako Veveří či Špilberk, ale spíše jako blatné hradisko obehnané valy a příkopy) byl velmi rozsáhlý a nacházel se na obou březích Svratky. Příběh Starého Brna ještě není dopsaný, ale snad se nám k němu podařilo připsat pár dalších řádků. Novou kapitolou v dějinách Brna byly počátky města spojené už s novým centrem pod petrovským vrchem. Městské knihy máme dochovány až ze 14. století, první veduty jsou o dvě století mladší, takže jak vypadalo Brno do té doby, se do 80. let minulého století moc nevědělo. A právě tento obraz nám archeologie dokáže alespoň trochu poodhalit.
A jak je to s výzkumem v praxi? Kdy u výstavby musíte být?
Základní ochranu archeologického dědictví stanovuje už evropská legislativa, dál to má každý stát trošku jinak. U nás je zákon o památkové péči poměrně starý, už z roku 1987, takže ještě socialistický, což je velké neštěstí, ale je to tak. Nicméně platí, že pokud někdo na území s archeologickými nálezy provádí zemní stavební práce, má povinnost je za prvé ohlásit a za druhé strpět archeologický výzkum. A pokud se nejedná o fyzickou osobu nepodnikající čili si někdo nestaví třeba rodinný domek, má i povinnost tento výzkum zaplatit.
V jakém rozsahu pak průzkum probíhá? Když jste zmiňoval třeba rekonstrukce náměstí, zkoumáte celou plochu?
V některých případech se předem dělají zjišťovací sondy, které nám něco napoví třeba o rozsahu archeologických terénů, o možnostech nálezů. Ale mluvíme-li o městě, středověké město bylo kompletně osazené v hradbách a před hradbami. Takže zkoumáme celou plochu, protože všude máme nějaké stopy osídlení od řekněme přelomu 12. a 13. století až do průmyslové revoluce. A vždy to historii města obohatí. Ale samozřejmě pokud stavba neničí všechny archeologické situace, necháme některé nálezy také budoucím generacím. Pokud archeologické situace zasahují hlouběji pod betonové základy nové stavby, zvážíme riziko jejich případné demolice v daleké či blízké budoucnosti a odkryjeme jen to, co je nyní i v budoucnu ohroženo. Pod stavbami tak zůstávají často zachovány výplně starých suchých záchodků a odpadních jímek, studny a nejrůznější hluboké jámy, spojené třeba s těžbou hlíny.
Znamená to, že archeologický výzkum nebude nikdy úplně hotový?
Především u měst, zejména však u Prahy a Brna, jsme na prahu velké míry zničenosti a prozkoumanosti, takže se naše archeologické dědictví znatelně tenčí. Snažíme se proto s kolegy z Národního památkového ústavu zajistit pro některé plochy ochranu, zakonzervovat zde archeologické situace, aby tam v budoucnu nedocházelo k dalším výkopům. Je to však velmi obtížné. Archeologické dědictví není bohužel nevyčerpatelné… Nějaká terénní archeologie bude existovat asi pořád, ale množství a kvalita archeologických nálezů se bude postupně zmenšovat. Roli hrají i další faktory. Když uvážíte, že je v naší republice několik desítek tisíc detektorů kovu a nevím kolik aktivních detektorářů, tak za deset dvacet třicet let ze země úplně zmizí předměty, které se do ní ukládaly nějakých 6 000 let. A to je škoda, protože do muzeí se jich dostane jen zlomek, zbytek se buď rozprodá, nebo v horším případě skončí např. v odpadcích, protože je někteří nálezci nedokážou patřičně vyhodnotit. Když se vrátím k Brnu, nechci říct, že jsme archeologický výzkum už uzavřeli, ale budeme odkázáni spíš na drobnější terénní zásahy, protože velké přestavby a výstavby už proběhly. Intenzivně proto přemýšlíme, jak nejlépe předat všechny informace, co jsme za ta léta nasbírali, budoucím generacím např. formou nálezových zpráv či moderních depozitářů, ve kterých ještě budou moci objevit zajímavé nálezy. Tohle jsem sám zažil, když jsem ještě jako student pracoval na výzkumu v místě dnešního pivovaru Pegas na Jakubské ulici. Po nějakých sedmi osmi letech jsem se dostal k jeho zpracování a rukama mi prošel velmi škaredý, zkorodovaný předmět kuželovitého tvaru. Domluvil jsem se s kolegy z Muzea města Brna, kterým se ho podařilo zrestaurovat, a zjistilo se, že jde o brakteátové razidlo (brakteát je jednostranně ražená mince – pozn. red.) z konce 13. století. Obdobné nálezy jsou velmi výjimečné, v České republice máme myslím čtyři.
Jak si mám takové nálezové depozitáře představit? Kolik toho mají budoucí archeologové a archeoložky k dispozici?
Nálezy počítáme na banánové bedny a pro Brno jich máme v souhrnu cca deset tisíc, nemáme to přesně spočítáno. Jde o nálezy v různém stupni zpracovanosti a evidence. Selekci se snažíme dělat co nejmenší, protože jak jsem říkal, do budoucna již bude pramenná základna omezená. Chceme zajistit, aby bylo v budoucnu na čem dál stavět nová bádání o středověkých městech a středověké Evropě. Intenzivní vlna sběru už v Brně jednou proběhla, na přelomu 19. a 20. století v rámci asanace historického jádra; víme, že byla zbourána asi polovina domů. V té době se muzejníci a archiváři snažili při demolicích a výkopech získat nejrůznější zajímavé historické předměty, které dnes tvoří ucelenou starou sbírku Muzea města Brna.
Hodně spolu mluvíme o středověku, ale kam až do minulosti nás archeologické nálezy na území Brna dostaly?
Brno je na staré nálezy bohaté, ty nejstarší svědčící o osídlenosti brněnské kotliny jsou už ze starého paleolitu (období pravěku datované přibližně mezi 1 milionem až 300 tisíci lety před současností – pozn. red.), například ze Stránské skály, kde jsou starší než půl milionu let a kde měli lovecké osady erektové (předchůdci moderního člověka neboli Homo erectus – pozn. red.). Poměrně nedávno při přestavbě filozofické fakulty na Arne Nováka byl učiněn zajímavý nález z o něco mladšího období, spojený s neandrtálci. Tyto nálezy jsou ale na rozdíl od středověkých, které jsou přístupné takřka pod dlažbou, „pohřbeny“ ve velké hloubce i pěti metrů, překryté kdysi navátými sprašemi. K těmto situacím se často nedostanete ani s běžnou novostavbou.
Využívá i tradiční obor jako archeologie nějaké výdobytky moderních technologií?
V dokumentaci a zpracování nám technologie pomáhají. Máme dnes k dispozici například různé softwary modelující 3D modely archeologických situací a pomáhající při rekonstrukci historických staveb…
… a já jsem takhle vlastně viděla tvář barona Trencka!
Ano, je to obecně velmi využívané. Také samozřejmě používáme různá moderní zařízení pro zaměřování nebo třeba díky dronům můžeme obsáhnout a zachytit celé území. Ještě na přelomu tisíciletí jsme složitě objednávali plošiny a pořizovali tak fotky větších prozkoumaných ploch. Výkopové práce ale vypadají pořád stejně a zatím nic nenahradilo lidskou práci a archeologa s motyčkou.
Marek Peška se od roku 1991 systematicky věnuje výzkumu historického jádra Brna. Řadu záchranných archeologických výzkumů v centru přímo vedl. Své jméno spojil s ústavem Archaia Brno. Ten působí hlavně na poli středověké archeologie čili památkových objektů ve městech, na hradech, kostelích, klášterech. „Výjimečnost brněnské Archaie tkví v tom, že jde o neziskovou organizaci, která bez dotací a veřejného příspěvku na provoz provádí výzkumy a jejich vyhodnocování. I kolegové ze zahraničí potvrzují, že podobně fungující nestátní společnost v okolních zemích není,“ říká Peška. Aktuality z činnosti ústavu Archaia Brno najdete na webu archaiabrno.org.
RSS
Přebírání zpráv
