Inflační tlaky v eurozóně byly v prosinci překvapivě silné (Komentář)

Český státní rozpočet v loňském roce skončil v deficitu 271,4 mld. CZK, což je o 17 mld. CZK nižší schodek oproti roku 2023. Zároveň to byl o 10,6 mld. CZK lepší výsledek oproti novelizovanému rozpočtu, který po zahrnutí výdajů spojených se zářijovými povodněmi, počítal s deficitem ve výši 282 mld. CZK. Bez zmíněných výdajů byl pro rok 2024 plánován deficit ve výši 252 mld. CZK. Letos by konsolidace veřejných rozpočtů měla pokračovat. Schválený státní rozpočet pro rok 2025 plánuje s deficitem 241 mld. CZK. Poté, co deficit veřejných financí v roce 2024 pravděpodobně klesl pod 3 % HDP, by se v letošním roce měl dále zmírnit na rovná 2 %. Více jsme psali zde: https://bit.ly/4gEu6V5.

Německá harmonizovaná inflace v prosinci dosáhla 2,9 % y/y, což bylo o tři desetiny více oproti tržnímu konsensu. Meziměsíčně tamní spotřebitelské ceny vzrostly o 0,7 %. Poté, co inflace dosáhla lokálního dna v loňském září (1,8 % y/y), se v závěru roku citelně zvýšila. Z velké části ovšem šlo o vliv nízké statistické základny cen energií, když v závěru roku 2023 ceny pohonných hmot meziměsíčně výrazně zlevňovaly, což se vloni již neopakovalo. To vedlo ke zvýšení meziroční dynamiky cen energií. Podle komentáře statistického úřadu se na zrychlení meziroční inflace podílely v Německu také potraviny. Dnešní údaj představuje riziko, že by i zítřejší celkový údaj za eurozónu mohl překvapit směrem nahoru. Tržní konsenzus předpovídá zvýšení meziroční inflace na 2,4 % y/y oproti 2,2 % v listopadu, přičemž jádrová inflace by měla setrvat na zvýšených 2,7 % y/y. Dříve překvapila také již zveřejněná inflace (HICP) ve Španělsku, která v prosinci dosáhla 2,8 % y/y (vs oček. 2,6 %).

Zvýšené inflační tlaky v eurozóně mohou lehce zmírnit očekávání ohledně uvolňování měnové politiky ECB. Finanční trh ale stále zaceňuje pokles depozitní sazby ze současných 3 % až na 2 % v letošním roce. To je oproti očekávanému tempu snížení sazeb amerického Fedu o necelých 50 bb do konce roku výrazně více. To představuje i určitou podporu pro americký dolar, který ale dnes vůči euru ztratil 0,9 % a krátkodobě se podíval i nad úroveň 1,04 USD/EUR. Odpolední korekce mohla přijít i na vrub vyjádření D. Trumpa, který odmítl zprávu Washington Post ohledně toho, že by mohl zmírnit univerzální cla, která zmínil během své volební kampaně.

Na pozadí slabšího dolaru se ale středoevropským měnám s výjimkou polského zlotého nepodařilo posílit. Česká koruna zůstala poblíž otevírací úrovně na 25,15 CZK/EUR. Maďarský forint své posílení během dne v odpoledních hodinách umazal, zatímco polský zlotý si připsal výraznější zisky a vůči euru zpevnil o 0,4 % k 4,25 PLN/EUR.