Délka života ve zdraví

Zásadní částí důchodové reformy schválené Poslaneckou sněmovnou parlamentu ČR v listopadu 2024 je prodlužování důchodového věku (§ 32 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění a jeho Příloha 1). Nutnost prodlužování důchodového věku je obvykle vysvětlována souvislostí s prodlužováním střední délky života. V dřívějším zákonném nastavení byl přitom důchodový věk na dobu dožití přímo navázán. ^[1] V diskuzích ohledně prodlužování důchodového věku se často objevuje argument, že by neměl být prodlužován, neboť se navzdory rostoucí střední délce života příliš nemění délka života ve zdraví. Zvyšování důchodového věku by podle této argumentace vedlo pouze k přesunu nákladů ze starobních důchodů do důchodů invalidních, případně do různých sociálních dávek a zdravotních nákladů.

Diskuze na toto téma proběhla již v roce 2019 v návaznosti na „Zprávu o stavu důchodového systému České republiky a o jeho předpokládaném vývoji se zřetelem na demografickou situaci České republiky a na očekávaný populační a ekonomický vývoj“ ^[2] , kterou MPSV předložilo vládě. Tato zpráva obsahovala informaci o tom, jak by měl být nastaven důchodový věk, aby pro ty, kteří ho dosáhnou, představovala jejich zbývající střední délka života (tj. doba, kterou stráví ve starobním důchodu) čtvrtinu jejich celkové střední délky života. V návaznosti na demografickou projekci ČSÚ ^[3] ,by se takto určený důchodový věk měl postupně zvyšovat nad hranici 65 let. Vláda ČR se nicméně rozhodla důchodový věk nad tuto hranici nezvyšovat. ^[4] Jedním z argumentů pro zachování věkové hranice 65 let bylo právě to, že se navzdory rostoucí střední délce života příliš nemění délka života ve zdraví. ^[5] Výše uvedená argumentace byla založena na indikátoru „Délka života ve zdraví“ publikovanému Eurostatem. Ukazatelů podobného obsahu je nicméně více. V reakci na tehdejší diskuzi publikoval ÚNRR v roce 2019 svoji Informační studii „Délka života ve zdraví“, ve které se autoři Michal Hlaváček a Lenka Lakotová věnovali vývoji alternativních ukazatelů „zdravé délky života“, přičemž posuzovali, zda je výše uvedená argumentace důležitá i pro tyto indikátory. Vzhledem k tomu, že od roku 2019 uplynulo již 5 let, přičemž problematika diskutovaná v dřívější studii je stále relevantní, přinášíme nyní její aktualizaci o nově dostupné údaje.

Indikátory, jimiž se délka života ve zdraví měří, se nazývají souhrnné ukazatele zdravotního stavu obyvatelstva. ^[6] Tyto ukazatele vyjadřují počet let, které v průměru zbývají osobě v určitém věku ^[7] k prožití života v konkrétním zdravotním stavu. Mezi nejčastěji používané patří – tzv. Délka života ve zdraví (Healthy life years, dále jen HLY), Naděje dožití ve zdraví (Healthy life expectancy, dále jen HLE) určované podle Eurostatu ^[8] a Naděje dožití vážená zdravotním stavem (Health-Adjusted Life Expectancy, dále jen HALE) podle WHO. Podrobnější způsob výpočtu těchto indikátorů obsahuje příloha této studie. Všechny tyto indikátory jsou do značné míry subjektivní, jelikož obvykle kombinují „tvrdá“ demografická data s odpověďmi na otázky z dotazníkových šetření. Například ukazatel HLY vychází pro ČR z otázky z dotazníku SILC: „Byl(a) jste kvůli zdravotním problémům nejméně po dobu posledních 6 měsíců omezen(a) v činnostech, které lidé obvykle dělají?“. Odpověď na tuto otázku může tedy odrážet i zdravotní problémy spíše krátkodobějšího charakteru. Ukazatel HLE vychází z otázky: „Jak celkově hodnotíte svůj zdravotní stav?“, a měl by tak být obecnější. V hodnotách ukazatelů se tak může projevovat rozdílná míra pesimismu respondentů, ale i nejasnosti ohledně formulace samotných otázek v dotaznících. ^[9] Vzhledem k této subjektivitě tak není zásadní absolutní počet roků ve zdraví měřený jednotlivými indikátory, ale spíše jejich vývoj v čase a.srovnání s růstem střední délky života a mezi jednotlivými zeměmi.

---

[1] Dle ustanovení § 4 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, se měl zvyšovat důchodový věk tak, aby pro ty, kteří ho dosáhnou, představovala jejich očekávaná doba dožití (tj. doba, kterou stráví ve starobním důchodu) čtvrtinu celkového očekávaného věku dožití. Toto ustanovení zákona bylo důchodovou reformou zrušeno, přesto se ale přepokládá, že MPSV bude v návaznosti na demografickou projekci i nadále publikovat Zprávu o stavu důchodového systému, ve které vyhodnocuje mj. vztah důchodového věku a očekávané doby dožití.

[2] Tato zpráva je předkládána podle § 4 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.

[3] Viz ČSÚ (2018): Projekce obyvatelstva České republiky 2018–2100 a také ČSÚ (2018): Zpráva o očekávaném vývoji úmrtnosti, plodnosti a migrace v České republice.

[4] Viz usnesení Vlády č. 628 z 2. 9. 2019, dle kterého Vláda Zprávu pouze vzala na vědomí, přičemž uložila ministryni práce a sociálních věcí předložit do 15. prosince 2019 soubor parametrických změn důchodové reformy.

[5] Viz rozhovor ministryně Maláčové pro Lidové noviny z 19. 9. 2019, „Sice žijeme déle, ale délka života ve zdraví se neprodlužuje, naopak je zhruba tři roky pod hranicí 65 let.“

Zdroj: https://www.lidovky.cz/domov/zvysovat-duchodovy-vek-neni-reseni-rika-ministryne-prace-a-socialnich-veci-malacova.A190918_204239_ln_domov_ele

[6] Podrobněji viz https://www.czechdemography.cz/res/archive/002/000225.pdf?seek=1469211930  a také příloha této studie.

[7] Indikátory jsou vykazovány při narození a ve věku 50 a 65 let. V této studii pracujeme s verzemi ukazatelů počítaných při narození, závěry se ale u indikátorů počítaných pro vyšší věk neodlišují.

[8] Podrobnější metodologie viz https://ec.europa.eu/eurostat/cache/metadata/en/hlth_hlye_esms.htm

[9] Ke změně interpretace a znění dotazníkové otázky u indikátoru HLY došlo například v roce 2013 na Slovensku, přičemž dle původního znění otázky byly za dlouhodobé zdravotní problémy považovány i zdravotní obtíže typu zlomené ruky. Blíže viz https://www.rozpocto varada.sk/vo_download/2018_02_krrz_komentar_strop_na_doch_vek_64.pdf. str. 21.

06.01.2025 

Autoři: NRR/UNRR

Úřad Národní rozpočtové rady vydal novou studii „Délka života ve zdraví – aktualizace 2024“.

Autory této studie jsou Michal Hlaváček a Lenka Lakotová.

Celou studii naleznete v sekci Publikace zde.