Trend se obrací, Češi přestávají generovat nové úspory v energetice

V průběhu roku 2024 se přestaly postupně generovat nové úspory v oblasti energetiky a naopak začala spotřeba postupně růst. Tomu nepomáhalo ke konci roku ani počasí, které bylo meziročně chladnější. Naopak velký boom stále zažívala výroba z obnovitelných zdrojů, hlavně z fotovoltaiky. Meziročně se vyrobilo o 22 % více elektřiny z OZE a dokázalo se díky tomu pokrýt i více spotřeby.

Rok 2024 byl podle předpokladu rekordně teplý, a to celkem dost výrazně za sebou nechal další rekordní roky 2023 nebo 2018. Meziročně v místech důležitých pro spotřebu plynu či elektřiny (váženo podle hustoty obyvatel) byl teplejší o 0,6°C. Na nižší spotřebě plynu a elektřiny se počátkem roku pozitivně projevily vysoké zimní teploty vzduchu. Naopak nadprůměrně teplé léto zvyšovalo spotřebu elektřiny potřebné na chlazení. Konec roku doprovázely spíše průměrné či lehce podprůměrné teploty vzduchu, které hnaly opět spotřebu výše.

Plyn: Ochota šetřit skončila, naopak spotřeba začíná slabě růst

Spotřeba plynu v roce 2024 byla na velmi podobné úrovni jako v roce 2023. Celkově byla nižší o 1,3 % a po očištění vlivu počasí naopak vyšší o 1,5 %. Až do srpna spotřeba meziročně klesala, poté začala naopak růst, i když to bylo částečně dané počasím. V posledním kvartále byla spotřeba po očištění o počasí vyšší o 0,8 % oproti Q4/2023, ale celkově rostla o 11,4 %. „Oproti 5letému průměru 2017-2021 stále generujeme vysoké úspory (celoročně 16,7 % očištěno o vliv počasí) ve spotřebě plynu, ale již další nové nevznikají. Pravděpodobně na snížené ochotě šetřit se projevila příznivá cena plynu a také stabilita okolo dodávek, která se začátkem tohoto roku mění,“ konstatuje analytik Amper Meteo Kamil Rajdl.

Počerady: Spotřeba plynu výrazně klesá, za dva roky o 40 %

Spotřebu plynu významně ovlivňuje paroplynová elektrárna Počerady, která používá plyn na výrobu elektrické energie. Meziročně byla její spotřeba plynu prakticky totožná a podílela se celkově na spotřebě plynu v celé republice ze 4,5 %. Nejvyšší spotřeba plynu byla v listopadu.

Elektřina: trend v úsporách se začíná obracet

I v případě spotřeby elektřiny se nám zastavují nové úspory, a naopak se nám začíná trend obracet. Ještě do května byly i meziroční úspory celkem vysoké, ale hlavně od září se spotřeba elektřiny zvýšila. Bylo to dáno méně slunečným a chladnějším podzimem než v roce 2023, ale i po očištění byl pozorován nárůst. V posledním kvartále rostla spotřeba elektřiny o 2,9 % a po očištění o vliv počasí o 1,8 %.

Oproti dlouhodobým hodnotám spotřeby elektřiny za roky 2017-2021 jsou úspory stále dosti viditelné. Celkově jsme spotřebovali o -8,5 % méně elektřiny, a to i po očištění o vliv počasí.

„U spotřeby plynu i elektřiny prakticky pozorujeme zamrznutí v generování nových úspor. Dá se říct, že jsme v minulých letech dosáhli maximálně možného stavu, který lze udělat rychle a efektivně. Další úspory jsou již technologicky i finančně náročné. Do toho klesaly ceny obou komodit, což ochotu investovat do úsporných řešení zmenšovalo, a i ekonomicky v krátkém horizontu dávalo menší smysl,“ vysvětluje Martin Nádeníček, člen představenstva společnosti Amper Savings. „V tomto roce je omezena podpora rozvoje nových FVE pouze na instalaci do 5 kWp, což pravděpodobně přibrzdí boom střešních FVE. Naopak nejistá situace s tranzitem plynu z východu může táhnout ceny nahoru a rozjet nové kolo úspor. Naše skupina Amper sází na komplexní a dlouhodobě úsporné projekty s využitím metody Energy Performance Contracting a zde je zájem stále vysoký – metoda EPC umožňuje podnikům i municipalitám realizovat právě i technologicky a finančně náročnější opatření. Zároveň se chceme podílet i na stabilizaci a rozvoji distribuční sítě, která by si měla lépe poradit právě s malými nestabilními zdroji výroby a celkově výrazně pomoci naší energetice."

Obnovitelné zdroje: Meziročně vyrobily o 22 % více elektřiny a pokryly více než 10 % spotřeby

V uplynulém roce se vyrobilo 6776 GWh elektrické energie z fotovoltaických, větrných a vodních elektráren. To je meziročně o 22 % více a oproti průměru 2016-2023 je to dokonce nárůst více než 48 %. Na výrobě z OZE se z 57 % podíleli fotovoltaické elektrárny, z 32 % vodní elektrárny a 11 % větrné. Tyto tři zdroje dokázaly pokrýt spotřebu elektřiny v České republice z 10,3 %, což je o 2 % více než v uplynulém roce. To bylo způsobeno hlavně nárůstem výroby z OZE.

Meziročně se více elektřiny vyrobilo z fotovoltaických elektráren a to o 38 %. To bylo dáno hlavně nárůstem instalovaného výkonu, a to zhruba o 40 %. Oproti průměru 2016-2023 byl nárůst výroby dokonce o 69,2 %. V letních měsících je výroba dokonce skoro dvojnásobná, což při objemu výroby není zanedbatelné číslo. „To byl také jedním z důvodů nulových či záporných cen elektřiny během léta,“ konstatuje Kamil Rajdl.

Výroba z vodních elektráren byla meziročně vyšší o 8 %, ale oproti průměru 2016-2023 dokonce o 30,2 %. Nejvyšší nadvýroba byla v lednu při první povodňové epizodě způsobené rychlým táním a vytrvalejším deštěm. Druhá epizoda nastala v září a říjnu v důsledku dalších povodní. Naopak v červenci a srpnu byla výroba velmi nízká.

Větrné elektrárny vyrobily prakticky totožné množství elektřiny, jako v roce 2023. Oproti období 2016-2023 byl rozdíl +18 %. Nejvíc výroby je tradičně v zimě i navzdory vlivu námrazy. Větrné počasí letos panovalo i na podzim.