Tři akciové jistoty v prostředí, kde si nemůžete být jistí skoro ničím

Letos je to sedmnáct let, co mě jako v té době (bez)nadějného sportovce, zpěváka a adepta kariéry v marketingu osud zavál na burzu. Stačila maličkost – dělat v té době všechno dost špatně na to, abych se ocitl bez práce, a tedy otevřený nabídce jít dělat televizní pořad o trzích. Investování samotné na sebe nenechalo dlouho čekat, stejně jako první tvrdé lekce, byť v té době naštěstí nominálně ne až tak drahé. Od finanční krize v roce 2008 jsou ekonomika i trhy v mnohém jiné než do té doby a v dalších letech a dekádách se může všechno znovu (z)měnit. Nejistota je součást života, finanční záležitosti nevyjímaje. Něco ale přece jenom (celkem) jisté je.

Co jsem se za ty roky naučil o trzích, primárně těch akciových? Může to znít hloupě, ale je toho opravdu málo, co bych se opovážil tvrdit s jakoukoli větší mírou jistoty. Většinu peněz v rámci akciového portfolia držím v indexových fondech a ETF, na jednotlivé akcie si troufám výjimečně (poučen z předchozích nezdarů). Uvědomuji si, že fajn výkonnost akcií v době povětšinou nízkých sazeb, rostoucích dluhů a zvyšování peněžní zásoby není žádná konstanta. Jak jsem zmínil v úvodu, všechno se může změnit. Klidně hned zítra.

Viděl, přečetl a vyslechl jsem ale snad dost na to, abych neztrácel nervy, když se trhy rozkymácejí a akcie ztratí na hodnotě. A stejně tak, jakkoli sexy podobné zprávy jsou z hlediska potenciální sledovanosti, se snažím vnímat střídmě všechna možná varování a černé scénáře, kterých je na trhu vždycky dost. Zformuloval jsem si (i) proto několik jistot, o které se při sledování dění v ekonomice a na trzích (potažmo v investování samotném) podle mě dá opřít.

1. Cena versus hodnota

Akciový trh je silně likvidní a fantasticky mediálně pokryté místo. Každý den, hodinu, minutu i sekundu každý investor vidí, kolik právě stojí akcie v jeho portfoliu. Je ale potřeba vnímat rozdíl mezi cenou, ze kterou se dají akcie koupit nebo prodat, a hodnotou firem. Ono to s tou hodnotou je celkem složité, ale cena je zkrátka jen odrazem názoru trhu na to, jak se firmě daří, respektive bude dařit. Když akcie Nvidie za den zdraží o 12 %, asi sotva se za ten den o tolik zlepší její fundamenty, její reálná výroba a tržní pozice. A to samé platí v případě, že podobně výrazně její cenné papíry zlevní.

Hodnota firmy se mění podstatně pomaleji než cena jejích akcií na burze. Jistě, když chcete prodávat nebo nakupovat, jako drobný investor musíte přijmout cenu, která zrovna je na trhu. Ale pokud akcie držíte, měli byste se soustředit na to, jestli ta která firma má solidní fundamenty, je schopná vydělávat, od věci jistě nejsou spolehlivě vyplácené dividendy a tak dále. V rámci investic do celých indexů jsou pak analogicky významné některé makroekonomické faktory, úroveň sazeb, celková ziskovost firem a podobně.

2. Předpovědi versus realita

Za tu dobu, co mě trhy zajímají a do jisté míry i živí, jsem se setkal se stovkami různých předpovědí. Některé se naplnily, ale daleko více bylo těch, které se s budoucí realitou minuly o parník. V posledních letech je třeba konkrétně na akciovém trhu spousta predikcí toho, jak se ceny amerických akcií v dohledné době musejí propadnout, protože se obchodují při moc vysokých valuacích. Ano, americké akcie jsou drahé a je dost dobře možné, že zhodnocení z posledních deseti nebo patnácti let v dalším tak dlouhém období nezopakují.

Ale pozor, drahý byl americký trh už před rokem, před dvěma lety, před pandemií covidu-19 nebo třeba před 25 lety. A investice do nich ve kterémkoli z těchhle "drahých" období se i tak do současnosti hodně zajímavě zhodnotila. Nikdo nevíme, co bude, ale jisté je, že predikce založené čistě na valuacích se celkem běžně nenaplňují.

Celý článek najdete na https://www.investicniweb.cz/investice/strategie-analyzy-tipy/tri-akciove-jistoty-v-prostredi-kde-si-nemuzete-byt-jisti-skoro

Okomentovat na Facebooku