Investiční pozice ČR vůči zahraničí a zahraniční zadluženost – komentář k 30. 9. 2024

 

Spolu s výsledky investiční pozice a zahraničního dluhu za třetí čtvrtletí 2024 jsou zveřejněny aktualizované údaje za druhé čtvrtletí t.r. Revidované údaje zohledňují především zpřesněné údaje ČNB z výkazů finančních i nefinančních subjektů.

xxxx

Ve třetím čtvrtletí 2024 se schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí (saldo finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k nerezidentům) snížil o 90,6 mld. Kč na 654 mld. Kč ke konci září. V meziročním srovnání je schodek nižší o 481,3 mld. Kč a ve vztahu k HDP představuje v běžných cenách 8,3 %. Stav zahraničního dluhu České republiky činil na konci třetího čtvrtletí 5075,2 mld. Kč (tj. 64,2 % HDP). Oproti stejnému období předchozího roku je stav zahraničního dluhu vyšší o 479 mld. Kč.

Graf 1 – Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům
(v mld.Kč, stav ke konci období)

Ve třetím čtvrtletí se stav zahraničních aktiv zvýšil o 313,4 mld. Kč na 9364,8 mld. Kč, meziročně jsou aktiva vyšší o 1149,6 mld. Kč.

Graf 2 – Vývoj struktury aktiv investiční pozice
(v mld.Kč, stav ke konci období)

Zahraniční aktiva bankovního sektoru (vč. ČNB, bez portfoliových investic a derivátů) se ve třetím čtvrtletí zvýšila o 58,6 mld. Kč a zaujímají 45 % celkových aktiv. Rozhodující měrou se na tomto vývoji podílel nárůst stavu rezervních a ostatních aktiv ČNB, který činil 47,9 mld. Kč. Podíl rezervních a ostatních aktiv ČNB zaujímá na celkových aktivech investiční pozice 37,2 %.

Stav zahraničních aktiv sektoru vládních institucí (bez portfoliových investic a derivátů) ve třetím čtvrtletí mírně narostl v důsledku poskytnutých obchodních úvěrů a jejich podíl na celkových aktivech tvoří 0,7 %.

Stav zahraničních aktiv ostatních sektorů (mimo vládní a bankovní sektor a bez portfoliových investic a derivátů) se ve třetím čtvrtletí zvýšil především v důsledku nákupu zahraničních akcií a růstu podílu tuzemských vlastníků na reinvestovaném zisku v přidružených zahraničních firmách. Významným faktorem byly také zvýšení objemu mezipodnikových půjček poskytnutých přidruženým zahraničním podnikům a nárůst stavu krátkodobých aktiv u podniků nespojených s přímou investicí. Zahraniční aktiva ostatních sektorů se podílejí na celkových aktivech investiční pozice 38,6 %.

Hodnota zahraničních cenných papírů v rukou tuzemských investorů (portfoliové investice) se zvýšila především v důsledku nákupů majetkových podílů a dluhopisů tuzemskými nebankovními investory. Jejich podíl na celkových aktivech investiční pozice tvoří 14 %.

Kladná reálná hodnota derivátů poklesla ve třetím čtvrtletí o 15 mld. Kč a zaujímá 1,7 % aktiv investiční pozice.

Stav zahraničních pasiv investiční pozice se zvýšil ve třetím čtvrtletí o 222,7 mld. Kč na 10018,8 mld. Kč ke konci září. V meziročním srovnání jsou pasiva o 668,2 mld. Kč vyšší.

Graf 3 – Vývoj struktury pasiv investiční pozice

(v mld.Kč, stav ke konci období)

Stav závazků z přímých investic se ve třetím čtvrtletí zvýšil a jejich podíl na celkových zahraničních pasivech zaujímá 58,2 %. Zahraniční investoři navyšovali svůj podíl na reinvestovaném zisku v tuzemských dceřiných společnostech a současně tuzemské společnosti čerpaly úvěry od zahraničních přidružených společností.

Ve vývoji závazků z portfoliových investic vůči zahraničí byly určující nákupy tuzemských vládních a bankovních dluhopisů nerezidenty. Výsledný stav závazků se navýšil a na celkových pasivech zaujímají portfoliové investice 16 %.

Stav záporné reálné hodnoty derivátů poklesl ve třetím čtvrtletí o 12,4 mld. Kč a činí 1,7 % celkových pasiv.

Zahraniční dluh České republiky (suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti) se zvýšil ve třetím čtvrtletí o 176,2 mld. Kč a činí 5075,2 mld. Kč ke konci září. V meziročním srovnání je jeho stav o 479 mld. Kč vyšší. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 50,1 % z celkových dluhových pasiv.

Graf 4 – Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků
(v mld.Kč, stav ke konci období)

Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů byl ve třetím čtvrtletí patrný růst stavu zadluženosti u všech ekonomických sektorů.

V nejvyšší míře se zvýšil zahraniční dluh sektoru vládních institucí, především jako nákupů vládních dluhopisů zahraničními investory. Podíl sektoru vládních institucí na celkovém zahraničním dluhu činí 17,2 %.

U bankovního sektoru vč. ČNB byla určující pro vývoj zadluženosti rovněž zvýšená poptávka po nákupu bankovních dluhopisů ze strany nerezidentů. Podíl bankovního sektoru na celkové zadluženosti činí 37,6 %.

Zahraniční dluh ostatních sektorů zaujímá 45,2 % celkového zahraničního dluhu. Stav zahraničních závazků narostl především v důsledku čerpání obchodních úvěrů tuzemskými podniky ze zahraničí a nákupů dluhopisů zahraničními investory.

Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a půjčky od přidružených podniků (v souhrnu 53,6 % zahraničního dluhu).

Graf 5 – Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů
(v mld.Kč, stav ke konci období)

Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 75 %. Zbývající část (25 %) tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky sektoru vládních institucí, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.

Graf 6 – Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru
(v mld.Kč, stav ke konci období)