Vážení spoluobčané, podívejte se, prosím, na můj vánoční projev.
Vážení spoluobčané,
již počtvrté se na vás obracím
z historických prostor Kramářovy
vily na konci roku s krátkým
osobním poselstvím.
Věřím, že vánoční dny trávíte
se svými blízkými,
že se těšíte z jejich
přítomnosti, z domácí pohody,
z našich svátečně vyzdobených
ulic a náměstí.
Právě dnes, na druhý svátek
vánoční, je ale dobré
si připomenout,
že ne všichni mají
takové štěstí.
Mnoho lidí ve světě trápí
násilné konflikty a nejistota,
co bude zítra. To,
že v České republice můžeme
slavit Vánoce v klidu a bezpečí
a že se v porovnání s většinou
světa máme dobře,
to nepřišlo samo od sebe.
Je to výsledek usilovné práce
generací lidí, kteří české země
považovali svůj domov a krok
za krokem pracovali na tom,
aby to byl domov klidný
a bezpečný.
Když se objeví problém,
tak si s ním vždy umíme poradit.
Občas třeba ne s úsměvem a
sebejistotou, to vlastně
není náš styl,
ale nakonec jsme vždy
všechno zvládli.
A jasně se to ukazuje i dnes.
Poslední roky, tak ty nás
opravdu nešetřily.
Potýkali jsme se s pandemií
covidu, s rekordní inflací,
s důsledky války na Ukrajině.
Války, která mimo jiné vedla
k obrovské energetické krizi
v celé Evropě.
A v září se k nám navíc vrátily
ničivé povodně.
Vím, že nic z toho nebylo snadné.
Všechno se nám ale podařilo
překonat.
A naši občané navíc na každém
kroku neváhali pomoci těm, kdo se
ocitli ve složité situaci,
ať už jim do života zasáhla
stoletá voda,
nebo dokonce absurdní
brutalita války.
Když se podívám do naší historie,
nacházím nespočet takových
příběhů.
Příběhů vynalézavosti
i dobré vůle.
A to mi dává jistotu,
že máme na to,
abychom ve stejném duchu
pokračovali dál. Máme na to,
abychom postupně překonali
všechno, co naši republiku dosud
brzdí, a stali se ještě
úspěšnější zemí.
Kroky,
které se nám podařilo letos
udělat, jdou správným směrem.
Přijali jsme potřebnou
důchodovou reformu.
Reformu, která i lidem mladším
40 let garantuje v budoucnu
důstojnou penzi.
Také jsme definitivně překonali
obrovskou inflaci,
skončilo tedy kritické
zdražování,
ale bohužel to ne vždy znamená, že
se ceny vrátí na předcovidovou
úroveň. Proto je důležité,
aby dále pokračovalo zvyšování
reálných mezd.
A ty letos vzrostly o 5 %
a porostou dál,
pokud Česká republika nepřestane
odpovědně investovat
do silnic a železnic,
do rozvoje energetiky a taky
do chytré ekonomiky.
A v posledních letech
se nám to daří.
Jen v tomto roce jsme třeba
dálnice prodloužili
o 100 kilometrů
a v energetice jsme udělali
největší kroky za desítky let.
A staráme se i o to,
aby Česká republika ve světové
ekonomice fungovala jako centrum
vývoje, vývoje špičkových
jaderných a čipových technologií,
a ne jako dodavatel jednoduchých
součástek.
Toto všechno jsou kroky
k modernější ekonomice,
k vyšším platům a k celkově
úspěšnější zemi.
Vážení spoluobčané,
přesně před rokem
jsem vám slíbil,
že rok 2024 bude rokem naděje,
že společně překonáme
obrovské výzvy,
které jsem před chvílí
jmenoval, a věci,
že se obrátí k lepšímu.
A to se splnilo.
Samozřejmě nemáme hotovo,
musíme dál pracovat na tom,
co nás trápí.
Musíme výrazně zefektivnit
fungování našeho zdravotnictví,
dokončit reformy školství nebo
usnadnit stavby bytů,
aby si mladé rodiny mohly
dovolit vlastní bydlení.
Toto jsou ty nejdůležitější
úkoly,
na které se musíme zaměřit
v následujících letech a všechno
to jsou věci, které se dají
splnit během několika málo let.
Jistě, každý den si v médiích,
na sociálních sítích čtete,
že toto není možné,
že Česká republika není
dobré místo k životu,
že se nemá smysl o nic snažit.
Když si ale nebudeme věřit
a budeme se hlavně soustředit
na to, co zatím nefunguje na 100 %,
tak se nikdy nezbavíme
„blbé nálady“,
která vždy byla největší překážkou,
která nám bránila být ještě
úspěšnější. Proto prosím,
nevěřme různým prodavačům
strachu,
kteří tuto náladu schválně šíří.
Šíří ji,
aby v lidech vzbudili závist,
nenávist a pochyby.
Jejich cílem je,
aby lidé nevěřili sobě,
nevěřili ani druhým,
pokud totiž dost lidí bude
takto pochybovat,
naši společnost to oslabí a bude
snadno podléhat manipulacím
a možná se nakonec vydá
na nebezpečnou cestu.
Cestu, kdy se lidé vzdají
odpovědnosti za svůj život
a předají ji nějakému vůdci.
Tak, jak to dnes bohužel opět
vidíme v některých evropských
zemích.
Ale se všemi našimi historickými
zkušenostmi,
se vším, čeho jsme ve své
historii dosáhli,
tak toto prostě nesmíme dopustit.
Vážení spoluobčané,
tak jako byl končící
rok rokem naděje,
tak rok 2025 bude rokem
rozhodnutí.
Rozhodnutí o tom,
zda si budeme věřit,
rozvíjet všechny příležitosti,
které se před námi v této
nelehké době objevují,
pomáhat si a trpělivě
pracovat na tom,
aby se nám žilo rok
od roku lépe,
anebo zda se necháme znechutit
a vydáme se na cestu někam
k východnímu autoritářství,
kam nás posílají prodavači
strachu.
Pro mě je takové rozhodnutí
snadné.
Nikdy jsem ani vteřinu
nepochyboval o tom,
že pro Českou republiku existuje
jen jedna správná cesta.
Je to cesta k ještě
větší svobodě,
k prosperitě a osobní
odpovědnosti.
Cesta hrdé evropské země
a aktivní občanské společnosti,
a věřím, že většina z vás to vidí
stejně. Víme, kam patříme,
nenechme se tedy odradit.
Vážení spoluobčané, přeji vám
nejen klidný zbytek vánočních
svátků a zasloužený odpočinek,
ale hlavně to,
abyste si po celý rok 2025
udrželi optimismus,
víru v sebe i v Českou
republiku. Pěkný večer.