V jihočeském Plavu už je upravena celá lokalita říčního ostrova

21. 12. 2024 / Reportáže

Ostrov v Plavu je obklopen z jedné strany řekou Malší a z druhé strany mlýnským náhonem. Silniční most rozděluje ostrov na jižní část pod mostem a severní část nad mostem. Zatímco jižní část byla v minulosti upravena na park s možnostmi rekreačního a sportovního vyžití, území na severu zůstávalo bez úprav a téměř neudržované. K lepšímu to změnilo čerpání dotace z OPŽP.

Už od povodní v roce 2002 přemýšlela Oldřiška Ribolová z Obecního úřadu obce Plav, jakým způsobem upravit severní část lokality na ostrově, která byla v minulosti součástí bažantnice a dlouhé roky se nijak neudržovala.

„Původní myšlenka byla přeměnit třetinu neudržované části ostrova v odpočinkovou zónu s mlatovými cestami, která by přirozeně navazovala na aktivity umístěné v jižní části,“ přibližuje. „Byla by zde naučná stezka, která by pokračovala za nově vybudovanou lávku přes mlýnský náhon a vracela se zpět do obce,“ vysvětluje. Naučná stezka by podle jejích slov byla zaměřena na historii a zajímavosti obce, na rostliny a živočichy typické pro tuto oblast. Zbylé dvě třetiny celé plochy by se ponechaly bez zásahu a byly tak vhodné třeba pro hnízdění ptactva. Tolik původní záměr.

„Když se naskytla možnost realizace prostřednictvím dotačního titulu, začali jsme o úpravě celé lokality uvažovat v širším kontextu, kdy by zamýšlený projekt navazoval na již vybudovanou revitalizaci území dokončenou roku 2014 a zapadal do konceptu protipovodňové ochrany obce,“ říká Oldřiška Ribolová o okamžiku, kdy projekt nabral zcela nový směr.

Severní část ostrova byla zanedbaná

Území, kterého se revitalizace týkala, se nachází mimo zastavitelné území obce, a navíc v záplavovém území. Z jedné strany je obklopeno řekou Malší a z druhé strany mlýnským náhonem. „Silniční most tu rozděluje ostrov na jižní a severní část. Zatímco jižní část byla v minulosti upravena coby park pro rekreační a sportovní vyžití s parkovou úpravou, stavbou řešené území severní části ostrova zůstávalo bez úprav a téměř neudržované,“ popisuje Oldřiška Ribolová situaci před realizací projektu.

„V minulosti byl v této části ostrova uložen materiál z prohrábek koryta řeky po povodních. Tím byla narušena ekologicko-stabilizační funkce významného krajinného prvku a prvků ÚSES, které jsou v lokalitě vymezeny,“ vysvětluje. Zároveň tu došlo ke snížení retenční schopnosti nivy pro neškodné rozlivy při povodňových stavech. „Cílem projektu bylo zvýšení ekologické stability a retenční schopnosti krajiny,“ připomíná a dodává, že velká část dřevin nacházejících se na tomto území byla poškozena vývraty a houbovými chorobami. „Odstranění těchto poškozených dřevin, odvozu staré deponie a odbahnění mlýnského náhonu bylo vhodné i z pohledu převádění zvýšených průtoků vody,“ doplňuje. „Navíc ve vegetačním období byla větší část této části ostrova těžko přístupná.“

Přípravy

Prvním krokem na cestě k vlastní realizaci projektu byly přípravné práce pro jeho zhotovení. „Celé území bylo geodeticky zaměřeno a ve spolupráci obce Plav s Vladimírem Šámalem a s AOPK České Budějovice byly sjednoceny požadavky na úpravu území. Na základě toho bylo zadáno vyhotovení projektové dokumentace,“ připomíná začátky projektu Oldřiška Ribolová.

Přípravné práce započaly v lednu 2020. Specializovaná firma nejprve provedla odběr a analýzu vzorků sedimentu z mlýnského náhonu pro případ, že by vytěžený materiál měl být uložen na skládku.

Po vypuštění mlýnského náhonu se zjistilo, že v něm žijí dva chránění živočichové: velevrub malířský a velevrub tupý, uvedení v červeném seznamu IUCN. Ekologický dohled provedla společnost, která zajišťovala dozor stavby při plnění podmínek výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů. „Zároveň zajistila záchranný odlov mlžů před odbahněním mlýnského náhonu a následně i v odtěženém sedimentu a jejich transfer do vhodné náhradní lokality,“ vypráví Oldřiška Ribolová.

V únoru 2021 bylo vydáno oznámení o zahájení podlimitního zadávacího řízení, následně byl v květnu téhož roku vybrán a zastupitelstvem obce schválen zhotovitel stavby, načež mu stavba byla v říjnu předána a mohla být zahájena.

Práce mohly začít

Nejprve byl vytvořen dočasný přejezd přes mlýnský náhon, byly odstraněny křoviny a pokáceny stromy. „Dřevní hmota včetně pařezů byla svážena na mezideponii ke štěpkování,“ popisuje Oldřiška Ribolová.

Po vyčištění prostoru stavby byla provedena skrývka v místě budoucí tůně. Pokračovalo se s jejím vyhloubením, s modelací svahů, dna tůně a vytvořením ostrůvku, zatímco na urovnání pláně byla rozprostřena ornice ze skrývky. „Práce pokračovaly odtěžením sedimentu z náhonu, úpravou břehů a vybudováním odtoku z tůně. Zemina z deponie, která nebyla použita na modelaci terénu a břehů, byla průběžně odvážena na skládku. Nakládka a odvoz zeminy probíhala průběžně od února do září 2022,“ pokračuje. V poslední fázi byla osazena lávka přes nátok z mlýnského náhonu do tůně a volné plochy osety.

„Práce probíhaly podle harmonogramu a na konci října se uskutečnila poslední prohlídka dokončené stavby,“ uzavírá technickou stránku projektu Oldřiška Ribolová.

Přínos projektu se potvrdil záhy po jeho dokončení

Revitalizací lokality na ostrově pod mostem tak v Plavu došlo k posílení přirozené funkce krajiny, k obnově přirozeného či přírodě blízkého stavu části krajiny způsobem, který účinně posiluje ekologickou stabilitu a biodiverzitu, a také ke zvýšení ekologické hodnoty území. „Navýšením podílu vodních ploch se zlepšuje vodní režim: zpomaluje odtok vody z povodí a přispívá k retenci vody v krajinných strukturách, ekosystémech, v půdě a v podloží i ke snížení rizika erozního ohrožení půd. Také přispívá k posílení adaptačního potenciálu krajiny vůči změně klimatu a odstranění starých zátěží,“ vypočítává Oldřiška Ribolová přínosy uskutečněného projektu.

Vybudováním nové vodní tůně s členitými břehy a s ostrůvkem uprostřed vznikla klidová zóna pro hnízdění mnoha druhů vodního ptactva i živočichů. „Tůně je napájena přítokem z mlýnského náhonu a odtok funguje pouze při vyšších vodních stavech, kdy voda odtéká přejezdným průhledem do náhonu a dále přes původní revitalizaci do toku řeky Malše. Vyčištěním a snížením povrchu terénu v aktivní zóně záplavové oblasti bezprostředně pod obcí se zlepšily celkové odtokové poměry při povodních,“ připomíná Oldřiška Ribolová.

Projevilo se to i při letošních zářijových povodních, kdy se Malše rozlila daleko od svého koryta a zalila v Plavu celou náves. Někteří obyvatelé nejníže položených stavení kvůli tomu museli preventivně opustit své domovy. „Obec Plav se rozkládá po obou březích řeky Malše a pod vodní nádrží Římov. To samo o sobě je příčinou častých povodní a nejinak tomu bylo i letos,“ upřesňuje a dodává: „Díky protipovodňovým opatřením, která byla provedena v minulých letech, a to včetně nové revitalizace území, nebyly následky povodně tak fatální.“

Nejvíce byl podle jejích slov postižen obecní majetek. Rodinné domy a stavení, které byly částečně zaplaveny, neměly naštěstí zasaženy obytné části. „Celou situaci jsme zvládli především díky připravenosti jednotky SDH Plav a povodňové komisi obce, ale také díky dobrovolníkům z řad obyvatel obce, kteří pomáhali při odstraňování následků povodně, jež pokračují dodnes. A další velký dík patří zaměstnancům vodní nádrže Římov, kteří podrželi odpouštění vody z přehrady úplně na hranici,“ uzavírá příběh projektu, který měl záhy po svém dokončení možnost prověřit svou vlastní potřebnost.