I. Sociální legislativa

1. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (důchodová reforma)

Účinnost (dělená): dnem 1. 1. 2025, dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, dnem 1. dubna 2025, dnem 1. července 2025, dnem 1. září 2025, dnem 1. ledna 2026, dnem 1. ledna 2027.

Obsah (podle verze schválené Senátem PČR):

- Návrh zákona přináší do oblasti základního důchodového pojištění především úpravy, jejichž účelem je posílení finanční a sociální udržitelnosti základního důchodového pojištění. Tato udržitelnost je základním předpokladem fungování důchodového systému nejen v současnosti, ale hlavně i v budoucnu.

- Je třeba adekvátně reagovat na budoucí demografický vývoj společnosti a na očekávaný zvyšující se rozdíl mezi příjmy z pojistného na důchodové pojištění a výdaji na dávky důchodového pojištění. Tento hrozící obrovský rozdíl by zásadním způsobem ohrožoval udržitelnost veřejných financí v České republice, a je proto nezbytné provést opatření ke stabilizaci důchodového systému. Kdyby nedošlo k žádným změnám, činil by rozdíl mezi příjmy z pojistného a výdaji na důchody za 30 let podle kvalifikovaného odhadu již téměř 3 % HDP, tedy cca 240 mld. Kč v současných hodnotách, což je alarmující. Tento obrovský deficit by zásadním způsobem ohrožoval udržitelnost veřejných financí v České republice. Od roku 2000 klesá počet obyvatel v produktivním věku v relaci k počtu seniorů. Zatímco v roce 2000 připadalo na jednu osobu starší 65 let pět lidí ve věku mezi 15 a 64, v roce 2020 to bylo již jen 3,2 a kolem roku 2050 má poměr klesnout na hodnotu 2. Uvedené skutečnosti jednoznačně dokládají nezbytnost provést opatření ke stabilizaci důchodového systému.

- Mezi fiskálně nejvýznamnější opatření patří návrh na postupné zvyšování důchodového věku a na postupné zpomalení růstu výše přiznávaných důchodů. Tyto změny jsou nutné ke zmenšení střední a dlouhodobé nerovnováhy mezi příjmy a výdaji důchodového systému, protože možnost využít další zdroje státního rozpočtu bude omezená. I po provedených opatřeních společnost zůstane s příjemci důchodů vysoce solidární; výdaje na důchody budou nad rámec příjmů z pojistného podpořeny jinými zdroji státního rozpočtu v rozsahu více než 1 % HDP.

K jednotlivým navrhovaným úpravám a opatřením:

K důchodovému věku:

- Navržené zvýšení důchodového věku o 1 měsíc/rok zlepší budoucí bilanci o přibližně 1 % HDP.

- Ukončení zvyšování na 67 letech současně zajistí, aby zvyšování důchodového věku neprobíhalo automaticky v případě, kdy by se demografické projekce za 20 let výrazněji odchylovaly od současných projekcí, např. pokud by se střední délka života prodlužovala pomaleji, než je nyní očekáváno.

- Zvyšování důchodového věku je doplněno o opatření zaměřené na osoby v náročných profesích. Zde se navrhuje, aby byl snížen důchodový věk pro zaměstnance pracující v nejnáročnější, tedy ve

4. kategorii prací, pokud v této kategorii odpracují aspoň 2 200 směn; snížený důchodový věk se stanoví tak, že se od obecného důchodového věku odečte 15 kalendářních měsíců a v případě odpracování aspoň 4 400 směn 30 kalendářních měsíců, přičemž se za každých 74 směn přičte k tomuto počtu měsíců ještě další 1 měsíc.

- Vládní návrh zákona předložený Poslanecké sněmovně předpokládal zavedení stejného benefitu také pro osoby konající práce zařazené do 3. kategorie prací, jde-li o faktory vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem a zvýšená fyzická zátěž. Na základě pozměňovacího návrhu byla tato skupina z návrhu vypuštěna, přičemž bylo dohodnuto, že situace těchto osob bude řešena v tzv. třetím důchodovém pilíři, kam jim začnou zaměstnavatelé od 1. 1. 2026 odvádět určité procento (uvažuje se o 4 %) z hrubého příjmu. Právní úpravu v tomto smyslu připravuje Ministerstvo financí a návrh by měl být hotov do konce roku 2024.

Úprava parametrů stanovení nových důchodů:

- Jedná se o opatření, které citlivým způsobem zpomaluje nárůst výdajů na důchody bez výrazného dopadu na životní situaci důchodců. Náběh na cílovou úpravu je přitom velmi pozvolný, neboť je rozložen do období deseti let.

- Navrhuje se do první redukční hranice při stanovení výpočtového základu započítávat cílově 90 % osobního vyměřovacího základu a při stanovení výše procentní výměry starobního důchodu postupovat tak, že za každý 1 rok doby pojištění bude cílově náležet 1,45 % výpočtového základu místo dosavadních 1,5 %.

- Náhradový poměr zůstane i příštích minimálně 10 let nad 40 % průměrné mzdy. Před obdobím vysoké inflace se pohyboval v rozsahu 38–42 %.

Další opatření:

- V rámci opatření k posílení rodinných vazeb se navrhuje zavedení sdílených vyměřovacích základů za účelem určitého vyrovnání výše starobních důchodů manželů a partnerů. Toto sdílení vyměřovacích základů bude na dobrovolném principu a bude se týkat kalendářních roků trvání manželství a partnerství. Vyměřovací základy bude možno sdílet na základě formalizovaného společného prohlášení a sdílení bude možné též jednostranně ukončit.

- Navrhuje se zavedení tzv. ocenění za péči za dobu péče o první dvě děti a za dobu péče o osoby závislé na pomoci jiné osoby. Toto ocenění za péči ve výši všeobecného vyměřovacího základu (tj. průměrné mzdy) bude považováno za příjem pojištěnce, pokud to bude pro pojištěnce výhodnější. U dětí bude toto ocenění náležet za první dvě děti, přičemž se bude hodnotit péče o dítě ve věku do 3 let. Nově zaváděný institut ocenění za péči, který u prvního a druhého vychovaného dítěte nahrazuje zvýšení procentní výměry starobního důchodu za vychované dítě (tzv. výchovné), má u jednotlivých pojištěnců, ve srovnání s jednotnou částkou výchovného 500 Kč za vychované dítě, rozdílný a více individualizovaný dopad. K zamezení negativního dopadu přechodu od výchovného k ocenění za péči u konkrétních pojištěnců se navrhuje stanovit výši jejich důchodu alespoň v takové výši, která by odpovídala zachování částky výchovného ve výši 500 Kč již od prvního dítěte, a to formou srovnávacích výpočtů, které budou plátci důchodů provádět automaticky. Nově navržený srovnávací výpočet tak zajistí, že výchova prvního a druhého dítěte bude oceněna vždy minimálně částkou 500 Kč za každé z těchto dětí.

- Jako motivace k další pracovní aktivitě se navrhuje snížení sazby pojistného na sociální zabezpečení o 6,5 % u pracujících příjemců starobního důchodu, což se příznivě projeví ve zvýšení počtu plátců tohoto pojistného. Toto opatření, které zajistí pro pracující důchodce okamžité výrazné zvýšení čisté mzdy, se navrhuje místo dosavadního symbolického navyšování starobního důchodu jen o 0,4 % výpočtového základu za 360 dní výdělečné činnosti, což v praxi často nečiní ani 100 Kč. Dosavadní úprava, která vede k vysoké administrativní zátěži plátců důchodu, dlouhé době řízení a frustrujícímu výsledku pro pojištěnce, se tak nahradí efektivnějším mechanismem.

- Navrhují se též opatření k prohloubení sociálních jistot pojištěnců:

▪ U nároků na důchody u tzv. odložených starobních důchodů, tj. důchodů, na které vzniká nárok při dosažení vyššího než důchodového věku při kratší době pojištění, se navrhuje tento vyšší věk stanovit tak, aby se jednalo o věk vyšší o dva roky, než je důchodový věk; nyní je tento věk vyšší o pět let.

▪ Prodlužuje se období, v němž může vzniknout znovu nárok na vdovský nebo vdovecký důchod od předchozího zániku, a to ze dvou na pět let.

▪ Nově se stanoví minimální výše důchodů; u starobního důchodu se bude jednat o 20 % průměrné mzdy, aby se zavedl relevantní rozdíl v úrovni zabezpečení osob, které získaly nárok na starobní důchod, ve srovnání s osobami, které podmínku potřebné doby vůbec nesplnily. Tak např. v podmínkách roku 2025 by minimální starobní důchod činil 9 320 Kč.

- V zájmu ochrany zdraví pojištěnců se navrhuje, aby pojištěncům, kterým vznikne nárok na starobní důchod se sníženým důchodovým věkem z důvodu odpracování příslušného počtu směn (let) v tzv. náročných profesích (rizikovém zaměstnání), nenáležela v období do dosažení obecného důchodového věku výplata starobního důchodu v tom kalendářním měsíci, v němž vykonávali výdělečnou činnost v rozsahu zakládajícím účast na důchodovém pojištění v jakémkoliv zaměstnání v náročných profesích. Toto omezení však nebude platit pro zdravotnické záchranáře a podnikové hasiče.

- V oblasti provádění důchodového pojištění je významné převedení agendy provádění důchodového pojištění příslušníků Vězeňské služby ČR z působnosti Ministerstva spravedlnosti a agendy provádění důchodového pojištění příslušníků Celní správy ČR z působnosti České správy sociálního zabezpečení do působnosti Ministerstva vnitra. Současně se do působnosti Ministerstva vnitra převádí agenda výsluhových příspěvků pro tyto příslušníky. Dosáhne se tak stavu, že Ministerstvo vnitra bude příslušným orgánem pro provádění důchodového pojištění a pro agendu výsluhových příspěvků u všech příslušníků ve služebním poměru, který se řídí zákonem č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. To umožní snížení administrativních nákladů a zjednodušení provádění důchodového pojištění a agendy výsluhových příspěvků u těchto příslušníků bezpečnostních sborů.

2. Nařízení vlády č. 282/2024 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2023, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2023, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2025, základní výměry důchodu stanovené pro rok 2025 a částky zvýšení za vychované dítě pro rok 2025 a o zvýšení důchodů v roce 2025

Účinnost: 1. 1. 2025

Obsah:

- Stanovení hodnot příslušných parametrů, které jsou nutné pro vyměřování nových důchodů v roce 2025, úprava zvýšení vyplácených důchodů v pravidelném termínu, tedy od 1. ledna 2025.

- Všechny tyto hodnoty parametrů vyplývají ze statistických údajů zjištěných ČSÚ a jejich konkrétní hodnota je dána výpočtem podle příslušných pravidel a vzorců obsažených v zákoně o důchodovém pojištění. Konkrétní parametry zvýšení vyplácených důchodů od ledna 2025 vyplývají rovněž z pravidel stanovených v zákoně o důchodovém pojištění

- V návaznosti na zjištěný růst cen a vzhledem k tomu, že nedošlo k růstu reálných mezd, vychází zvýšení vyplácených důchodů tak, že základní výměra se zvýší o 260 Kč na 4 660 Kč a procentní výměra se zvýší o 0,6 %.

- Od ledna 2025 se předpokládá celkový nárůst průměrného starobního důchodu na cca 21 080 Kč.

- Vzhledem k tomu, že se zvyšují procentní výměry vyplácených důchodů, zvyšuje se o 0,6 % též částka za vychované dítě, která proto v roce 2025 bude činit 503 Kč za 1 vychované dítě.

3. Nařízení vlády č. 283/2024 Sb., o zvýšení příplatků k důchodu v roce 2025 Účinnost: 1. 1. 2025

Obsah:

- Příplatky k důchodu přiznané před 1. lednem 2025 se zvyšují o 0,6 % částky příplatku, která náleží ke dni, od něhož se příplatek zvyšuje. Příplatky se zvyšují od 1. ledna 2025.

- Důvodem pro vydání nařízení je zvýšení důchodů od ledna 2025, neboť příplatky k důchodu se podle právních předpisů upravujících příplatky k důchodu zvyšují vždy, pokud se zvyšují důchody, a to ve stejném termínu.

- Podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, ve znění nařízení vlády č. 405/2005 Sb. a nařízení vlády č. 369/2007 Sb., se státním občanům České republiky, kteří v době od 25. února 1948 do 31. prosince 1989 byli odsouzeni a vykonali trest odnětí svobody, jeho část nebo vazbu pro trestný čin, za který byli soudně rehabilitováni nebo jejichž odsouzení bylo zrušeno, a kteří pobírají starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z českého důchodového pojištění, poskytují příplatky k důchodu, a to ve výši 50 Kč za každý započatý měsíc výkonu trestu odnětí svobody, jeho části nebo výkonu vazby. Příplatky k důchodu se poskytují dále některým pozůstalým po těchto oprávněných osobách. Nařízení vlády č. 622/2004 Sb. nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2005.

- Příplatky k důchodu se dále poskytují podle § 1 odst. 1 zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, státním občanům České republiky, kteří mají osvědčení podle zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, a pobírají starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z českého důchodového pojištění; výše příplatku činí 50 Kč za každý i započatý měsíc odbojové činnosti (nejméně však 200 Kč měsíčně). Podle § 1 odst. 2 a 3 zákona č. 357/2005 Sb. se příplatky poskytují též některým pozůstalým po uvedených oprávněných osobách. Zákon č. 357/2005 Sb. nabyl účinnosti dnem 19. září 2005.

- Podle § 2 odst. 8 zákona č. 357/2005 Sb., ve znění zákona č. 108/2009 Sb. a zákona č. 220/2011 Sb., a podle § 8 odst. 2 zákona č. 198/1993 Sb., ve znění zákona č. 220/2011 Sb., vláda zvýší nařízením příplatky k důchodu, a to stejným způsobem a ve stejných termínech, jako se zvyšuje procentní výměra důchodů podle zákona o důchodovém pojištění. Vláda přitom procentní výměru důchodu zvyšuje nařízením podle pravidel obsažených v § 67 zákona o důchodovém pojištění.

- Vzhledem k tomu, že se od ledna 2025 zvyšují procentní výměry vyplácených důchodů, jsou zároveň splněny podmínky pro zvýšení příplatků k důchodu.

4. Nařízení vlády č. 284/2024 Sb., o zvýšení zvláštního příspěvku k důchodu Účinnost: 1. 1. 2025

Obsah:

- Výše zvláštního příspěvku k důchodu činí

a) u oprávněného uvedeného v § 5 odst. 1 písm. a) a c) zákona částku 2 985 Kč měsíčně,

b) u oprávněného uvedeného v § 5 odst. 1 písm. b) zákona a vdovy nebo vdovce uvedených v § 5 odst. 2 zákona částku 1 493 Kč měsíčně.

- Zvláštní příspěvek k důchodu byl zaveden zákonem č. 357/2005 Sb. jako kompenzace za rušení nebo omezování dosavadních zvýhodnění účastníků odboje a osob účastných rehabilitace v oblasti dopravy (slevy z jízdného), telefonních služeb a lázeňských a rekreačních pobytů. Zákon obsahuje též pravidla pro zvyšování částek zvláštního příspěvku, podle kterých vláda zvláštní příspěvek zvýší nařízením, jestliže úhrnný index cen v těchto oblastech vzroste aspoň o 5 %.

- Tato valorizační podmínka růstu cen sledovaných služeb byla již dvakrát splněna, a proto byl zvláštní příspěvek zvýšen na základě nařízení vlády č. 340/2009 Sb. a č. 287/2023 Sb.

- Naplnění této valorizační podmínky bylo dále zjištěno letos, neboť sledovaný růst cen dosáhl 6 %, a proto je třeba přikročit k dalšímu zvýšení zvláštního příspěvku k důchodu.

- Dosavadní výše zvláštního příspěvku k důchodu podle jednotlivých skupin oprávněných zvyšuje od 1. ledna 2025 o 6 % na částku 2 985 Kč (tj. o 169 Kč) a na částku 1 493 Kč měsíčně (tj. o 85 Kč). Zvýšení tedy činí v případě poživatelů starobních a invalidních důchodů 169 Kč měsíčně a v případě poživatelů vdovských a vdoveckých důchodů 85 Kč měsíčně, což znamená, že nová výše dávky bude 2 985 Kč a 1 493 Kč měsíčně.

5. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (možnost nových OSVČ platit pojistné jednou platbou po skončení příslušného kalendářního roku)

Účinnost: 1. 1. 2025

Obsah (podle verze předložené Senátu PČR k projednání):

Cílem navrhované právní úpravy je podpořit začínající OSVČ stanovením možnosti platit pojistné na sociální zabezpečení nikoli formou měsíčních záloh a doplatku pojistného, ale až zaplacením pojistného jednou částkou v plné výši za celý kalendářní rok.

Změny zákona o pojistném na sociální zabezpečení:

- OSVČ (vykonávající jak hlavní, tak vedlejší činnost) nebude povinna platit zálohy na pojistné za měsíce roku, v němž zahájila samostatnou výdělečnou činnost a v následujícím roce až do jeho konce, pokud v období 5 let před zahájením činnosti nebyla OSVČ [§ 14].

- Netýká se OSVČ, která je poplatníkem v paušálním režimu.

- Pojistné bude uhrazeno jednorázovým doplatkem ve výši rozdílu mezi event. zaplacenými zálohami a výší pojistného.

- V souladu s přechodným ustanovením se nová úprava použije u OSVČ, která zahájila činnost až v době její účinnosti.

6. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (elektronizace dávek nemocenského pojištění)

Účinnost (dělená): dnem 1. 1. 2025, dnem 1. července 2025, dnem 1. ledna 2026.

Obsah (verze podepsaná prezidentem republiky):

Návrhem zákona se zejména

- zavádí elektronizace postupů u dávek nemocenského pojištění, s výjimkou nemocenského, u něhož byly postupy elektronizovány se zavedením tzv. e-neschopenky,

- zavádí ošetřovné pro OSVČ a zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti, a zaměstnance v zaměstnání malého rozsahu, jedná-li se o pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti, a

- nově stanoví místní příslušnost územní správy sociálního zabezpečení k provádění nemocenského pojištění u nově vzniklých zaměstnavatelů, kdy bude místně příslušnou územní správu určovat Česká správa sociálního zabezpečení s přihlédnutím k provozním možnostem jednotlivých územních správ,

- provádí změna v oblasti rozvoje a provozu informačních systémů v rámci resortu práce a sociálních věcí. Tato změna spočívá v zakotvení nového Integrovaného informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí, který v sobě bude zahrnovat stávající jednotlivé informační systémy ministerstva i ostatních resortních organizací.

- provádějí další dílčí úpravy v oblasti nemocenského pojištění a v oblasti pojistného na sociální zabezpečení, s cílem usnadnit provádění pojištění a odstranit některé striktní podmínky nároku na dávky,

- upravuje pilotní fáze jednotného měsíčního hlášení, s cílem ověřit navrhované procesy a funkčnost vazeb všech prvků systému.

U návrhu zákona se stanoví účinnost dnem 1. ledna 2025.

- U části návrhu zákona k pilotní fázi JMHZ je stanovena účinnost dnem 1. 7. 2025.

Návrh zákona byl v Poslanecké sněmovně schválen ve znění pozměňovacích návrhů, které se týkaly:

- úpravy a upřesnění informačních systémů MPSV; tj. taková úprava, aby všechny informační systémy, které v současnosti slouží k plnění úkolů MPSV, ČSSZ, ÚSSZ, IPZS a ÚP ČR a jejímiž správci jsou aktuálně jak ČSSZ, tak MPSV, byly podřazeny pod jeden Integrovaný informační systém MPSV (IIS MPSV).

- toho, aby se do doby účasti na nemocenském pojištění započítávala pro účely pro PPM doba studia, i když toto studium bylo jen přerušeno; tzn. je-li studentka zaměstnána v zaměstnání, které jí zakládá účast na nemocenském pojištění, a doba tohoto zaměstnání je kratší než 270 dnů, pak lze k době tohoto zaměstnání započítat též dobu studia před přerušením, aby bylo 270 dnů účasti na NP pro nárok na PPM splněno.

- zavedení pilotní fáze jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele; Cílem pilotního fáze JMHZ je ověření procesů a funkčnosti a vazeb všech prvků systému. Zejména se jedná o: zasílání údajů zaměstnavateli, příjem JMHZ na straně ČSSZ, validaci vstupních dat (tj. zda jsou data bezvadná a úplná), evidenci dat, jejich zpracování na příslušné datové sady a sdílení se zapojenými orgány veřejné moci. Tato právní úprava je zamýšlena pouze jako dočasná, s tím, že zrušena bude novým zákonem o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, na kterém se v současné době pracuje.

- legislativně technických úprav, a dílčích úprav zákona o nemocenském pojištění, k nimž došlo v průběhu legislativního procesu.

7. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Účinnost (dělená): dnem 1. 1. 2025, 31. prosince 2024

Obsah (verze předložená Senátu PČR k projednání)

- Pozměňovacím návrhem byl PS PČR návrh zákona doplněn o zrušení úpravy týkající se dohod o provedení práce (DPP) provedené zákonem č. 163/2024 Sb., které měly nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2025, tedy ruší se tzv. režim oznámené dohody.

- V zákoně o nemocenském pojištění se dále navrhuje odvozovat každoročně hranici příjmů pro účast na nemocenském pojištění u DPP od průměrné mzdy. V roce 2025 by činila tato hranice odvozená od 25 % průměrné mzdy 11 500 Kč. Současná hranice příjmu pro vznik účasti na nemocenském pojištění u DPP (dosažení vyššího příjmu než 10 000 Kč) je fixní a nereflektuje růst mezd v ekonomice, přitom se příjmy zaměstnanců každoročně zvyšují. Proto se navrhuje tuto hranici odvozovat od průměrné mzdy.

- Navrhuje se úprava § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů tak, aby toto ustanovení bylo s účinností od 1. ledna 2025 v souladu se zněním § 7a zákona o nemocenském pojištění upravujícím nemocenské pojištění osob činných na základě DPP.

8. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (sociálně-zdravotní pomezí)

Základní účinnost: 1. 1. 2025

Obsah (podle verze předložené Poslanecké sněmovně PČR k projednání):

- Za cílový stav předkladatelé považují vytvoření takových podmínek, aby uživatelům sociálních a zdravotních služeb byly tyto služby dostupné v takové vzájemné kombinaci a koordinaci, která odpovídá jejich skutečným potřebám, a to u všech druhů péče a ve všech formách poskytování. Důraz je kladen i na potřebnou kvalitu a ekonomickou efektivitu. Návrh zákona představuje legislativní část řešení dané problematiky, která bude doplněna dalšími exekutivními opatřeními.

9. Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů

Základní účinnost: 1. 1. 2025

Obsah (podle verze předložené do MPŘ k projednání):

- Jak je uvedeno výše, novelizace prováděcího právního předpisu je nutná z důvodu zajištění souladu s navrhovanou novelizací zákona o sociálních službách (ST 704), jež má být účinná od 1. ledna 2025. Návrh novelizace prováděcího právního předpisu reaguje na navržené legislativní změny, které jsou promítnuty v prováděcím právním předpisu.

10. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (sousedské dětské skupiny)

Základní účinnost: 1. 5. 2025

Obsah (podle verze předložené Poslanecké sněmovně PČR k projednání):

- Navrhovaná novela zákona č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DS“), který je účinný od roku 2014, reaguje na potřebu podpory služeb péče o děti, zejména do tří let věku, jejich dostatečnou kapacitu a dostupnost, jak místní, tak finanční.

- Na základě aplikační praxe bylo zjištěno několik oblastí, které je třeba upravit či zásadně zpřesnit, a to jak v oblasti podmínek poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, tak v části poskytování příspěvku na provoz dětské skupiny ze státního rozpočtu a souvisejícího správního řízení. Jako další klíčovou oblast je nezbytné upravit typ péče o dítě v malém kolektivu 4 dětí, tzv. sousedskou dětskou skupinu, kdy poskytovatelem služby je fyzická osoba, která zároveň pečuje o děti. Jedná se o úpravu stávajícího ustanovení týkajícího se poskytovatele jako fyzické osoby a současně úpravu dalších podmínek včetně možnosti péče o děti v obydlí poskytovatele. Takovýto typ péče je součástí systému péče o děti ve většině evropských zemí.

11. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (převod agendy OZP z Úřadu práce na ČSSZ)

Základní účinnost: 1. 9. 2025

Obsah (podle verze předložené Poslanecké sněmovně PČR k projednání):

- Hlavním principem navrhované právní úpravy je sjednocení výkonu státní správy veškerých pojistných i NSD podmíněných zdravotním stavem a průkazu pod jedním úřadem. Toto sjednocení je jednak systémovým krokem vzhledem k dosavadní roztříštěnosti mezi správními orgány (ČSSZ – ÚSSZ a IPZS, ÚP) a současně na jeho základě budou vytvořeny podmínky pro efektivnější uplatňování manažerských nástrojů, metodické vedení a kontrolní činnost. S ohledem na dosavadní převažující kompetence ČSSZ v oblasti dávek odvíjejících se od posouzení zdravotního stavu (rozhodování o dávkách důchodového a nemocenského pojištění a současně posuzování zdravotního stavu pro pojistný i nepojistný systém) se navrhuje sjednotit tyto pod řídicí a kontrolní působnost ČSSZ.

- Dalším cílem navrhované právní úpravy je zefektivnění správního řízení včetně posuzování zdravotního stavu tak, aby došlo k jeho zjednodušení, zrychlení a úspoře nákladů.

12. Návrh zákona o dávce státní sociální pomoci + změnový zákon (jednotná dávka)

Základní účinnost: dnem 1. 7. 2025.

Obsah (podle verze předložené Poslanecké sněmovně PČR k projednání):

- Cílem je vytvoření adresné dávkové pomoci, která úspěšně cílí na řešení ohrožení příjmovou chudobou českých domácností a zároveň prostřednictvím vnitřních pobídek v rámci konstrukce motivuje klienty dávkového systému k řešení své nepříznivé příjmové situace a vymanění se ze závislosti nebo plné závislosti na dávkách vlastními silami. Navrhovaná dávka státní sociální pomoci (dále jen “DSSP”) klade důraz na “pobídku” klienta k zapojení se do zlepšení své příjmové situace, vytváří mu pro to předpoklady a odstraňuje překážky, které lze nyní detekovat u současných systémů (viz body zlomu v RIA).

- Pro efektivní fungování dávkové pomoci je klíčové, aby došlo k významnému administrativnímu zjednodušení a celkovému zpřehlednění dávek. Klient tak nebude muset zvažovat, na kterou dávku by mohl mít nárok, zabývat se dokládáním různých rozhodných skutečností pro jednotlivé uplatněné nároky. Cílem je jedna žádost o dávkovou podporu státu s úhradou nákladů domácnosti na bydlení nebo živobytím. Součástí dávky jsou “aktivní” složky s motivačním prvkem - pracovní bonus a složka dítě. Tyto složky jsou konstruovány jako dávkový bonus domácnosti, který je podporuje její zdravé funkce. Pro tuto podporu bude domácnost dokládat jedny rozhodné skutečnosti (tam, kde nebude možné je sehrát digitální cestou), v jednom časovém období, případně jen při jejich změně. O dávce bude probíhat jedno řízení, v rámci něhož, bude na základě zákonem daným parametrů stanoveno, jaké skutečnosti a v jaké výši se promítnou do celkové výše dávky.

- V tomto směru půjde o vysoce adresnou podporu. Klíčové je, že DSSP není souhrnem čtyř dosavadních příjmově testovaných opakujících se dávek, byť je ruší a de facto je nahrazuje (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení). Jde o novou dávku, se zcela jinou konstrukcí, sestávající z jednotlivých složek, které odráží náklady domácností na bydlení a živobytí s tím, že do výše dávky se promítá vlastní aktivita domácnosti vyjádřená výší jejího příjmu z práce, případě rovněž spojená s plněním řádných funkcí rodiny ve vztahu k zabezpečení školní docházky nezaopatřených dětí a studiem. Zároveň dávka odráží potřebu zajistit vyšší míru ochrany tzv. zranitelným domácnostem, což se promítá 51 formou navýšených limitů uznatelných nákladů na bydlení a v upuštění od požadavku být pracovně aktivní.

- Konstrukce dávky spolu s využitím procesů digitalizace míří na odbavení cca 2/3 domácností v “automatizovaném režimu”, tj. předpokladem je podání žádosti o DSSP s tím, že následně by tito klienti měli být obslouženi bez významnějšího kontaktu s Úřadem práce. DSSP rozlišuje z hlediska konstrukce a přístupu domácnosti s příjmem nad 1,43násobku životního minima a pod 1,43násobek životního minima domácnosti. Pokud jde o klienty s příjmem pod 1,43násobek životního minima domácnosti, zde je kontakt s Úřadem práce naopak v pravidelných intervalech žádoucí, a to zejména s ohledem na povinnost Úřadu práce zpracovat pro tyto klienty podpůrný plán, jehož prostřednictvím by měla být klientovi nabídnuta opatření, která postupně povedou ke snížení jeho závislosti na dávkové podpoře.

13. Zákon č. 242/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony

Základní účinnost: dnem 1.1.2025 (některá ustanovení nabývají účinnosti dnem 1.7.2025 - zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče; dnem 1.1.2027 - bezvýjimečný zákaz poskytování pobytových služeb v domovech pro osoby se zdravotním postižením dětem mladším 4 let, dnem 1.1.2028 - pokračování deinstitucionalizace péče o malé děti posunutím věkové hranice pro zákaz jejich umisťování na 7 let)

Obsah:

- Úprava zprostředkování osvojení a pěstounské péče s cílem zrychlit průběh zprostředkování a zajistit dostatek kvalitních pěstounů.

- Zavedení dobrovolného využití doprovázení pěstounských rodin a navázání nároku na odměnu pěstouna na uzavřenou dohodu o výkonu pěstounské péče.

- Navýšení státního příspěvku na výkon pěstounské péče a zohlednění počtu svěřených dětí a náročnosti péče z důvodu těžšího zdravotního postižení dítěte.

- Podřazení osoby, které bylo svěřeno dítě podle § 953 občanského zákoníku, pod osoby pečující, čímž bude zajištěna podpora formou dávek pěstounské péče a doprovázení.

- Úprava vydávání pověření k poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými osobami v rozsahu vymezení činností, které mohou pověřené osoby vykonávat, podmínek, za kterých mohou získat pověření k poskytování sociálně-právní ochrany, a to včetně požadavků na odbornou způsobilost pověřených osob, a vymezení povinností pověřených osob při výkonu sociálně-právní ochrany.

- Úprava délky pobytu dítěte mladšího 4 let v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.

- Stanovení věkové hranice, do jejíhož dosažení nemá být umožněna institucionální (ústavní) péče o malé děti.

- Vymezení poradenské pomoci po odnětí dítěte z rodiny s cílem navrátit dítě do jeho vlastní rodiny.

- Úprava podmínek pro vydávání propustek a pro hostitelskou péči, zejména úprava podmínky bezúhonnosti či doložení psychické způsobilosti žadatele o pobyt dítěte mimo ústav, není-li rodičem, prarodičem nebo sourozencem dítěte.

- Sjednocení dosud roztříštěné úpravy sociální kurately pro děti a mládež do jednoho ustanovení s cílem zpřehlednění a formulačního zpřesnění.

- Stanovení výše náhrady ušlého výdělku za účast na jednání komise pro sociálně-právní ochranu dětí nikoli fixní částkou uvedenou přímo v zákoně, ale stanovenou prováděcí vyhláškou, tak, aby bylo možno pružněji reagovat zejména na vývoj mezd, cen a inflace.

- Úprava finalizace zrušení dětských domovů pro děti do 3 let věku a ukončení jejich činnosti.

- Redukce zařízení sociálně-právní ochrany na zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a doplnění ustanovení o ambulantní ochraně a pomoci dětem ohroženým násilím.

14. Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění vyhlášky č. 449/2021 Sb.

Základní účinnost: 1. 1. 2025

Obsah (podle verze předložené do MPŘ k projednání):

- Návrh novely prováděcí vyhlášky č. 473/2012 Sb. směřuje k provedení platné právní úpravy ZSPOD, ve znění zákona č. 242/2024 Sb., která nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025. Výjimkou jsou ustanovení ZSPOD obsahující novou úpravu zprostředkování osvojení a pěstounské péče (§ 19a až § 26 ZSPOD), která nabývají účinnosti dnem 1. července 2025.

15. Návrh novely zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů

(Novela je součástí návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 358/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony; Senátní tisk č. 13, navazuje na ST 726)

Navrhovaná účinnost: 1. 1. 2025

Obsah (podle Senátního tisku č. 13)

- Navržené zrušení možnosti odpočtu a vracení daně osobám se zdravotním postižením při pořízení osobního automobilu obsažené v platném zákoně o DPH (§ 85) má být kompenzováno navýšením příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla o 85 000 Kč. Příspěvek bude možné získat i na nákup ojetého vozu.

16. Návrh novely zákona č. 358/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

(Novela je součástí návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 358/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony; Senátní tisk č. 13, navazuje na ST 726 )

Navrhovaná účinnost: 31. 12. 2024

Obsah (podle Senátního tisku č. 13)

- Dojde k prodloužení nároku na příspěvek na mobilitu ve zvýšené výši 2 000 Kč měsíčně pro osoby, které využívají po celý kalendářní měsíc zdravotnické prostředky pro dlouhodobou domácí oxygenoterapii nebo domácí plicní umělou ventilaci. Vzhledem k přetrvávajícím vysokým cenám energií je nutné pokračovat v podpoře této zvláště zranitelné skupiny osob se zdravotním postižením. Navrhuje se prodloužit vyplácení příspěvku o dva roky, tedy do konce roku 2026.

17. Návrh nařízení vlády, kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2025 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení

Účinnost: 1. 1. 2025

Obsah (podle verze předložené do MPŘ k projednání):

- Příspěvek na bydlení je poskytovaný ze systému dávek státní sociální podpory podle § 24 a násl. zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní sociální podpoře“). Nárok na tento příspěvek a jeho výše jsou závislé na výši rozhodného příjmu a na výši nákladů na bydlení. Náklady na bydlení se porovnávají s normativními náklady na bydlení danými zákonem. Vzhledem k tomu, že výše nákladů na bydlení se průběhem času mění, je vláda v § 28 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře zmocněna stanovit nařízením vlády vždy k 1. lednu pro období do 31. prosince téhož roku výši

a) nákladů srovnatelných s nájemným,

b) částek, které se započítávají za pevná paliva,

c) částek normativních nákladů na bydlení.

- Tato právní úprava umožňuje každoročně stanovit výši nákladů na bydlení a normativních nákladů na bydlení tak, aby jejich výše a jejich dopad na příspěvek na bydlení odpovídaly aktuálním nákladům na bydlení, popř. cenám v oblasti bydlení.

- Od normativních nákladů na bydlení, stanovených pro bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy, se zároveň odvozuje i maximální hranice uznatelných odůvodněných nákladů na bydlení u jiné než nájemní, družstevní nebo vlastnické formy bydlení a podle § 34 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.