Schodek SR zůstal na loňské úrovni. Významné deficity tíží rozpočet pátým rokem v řadě.

V 1. až 3. čtvrtletí 2024 hospodařil státní rozpočet (SR) [1] v Česku s významným schodkem ve výši 181,7 mld. korun [2] . Hluboký deficit tížil státní finance již pátým rokem v řadě. Při faktické meziroční stagnaci příjmů i výdajů SR se oproti loňsku významně nezměnil ani celkový schodek (+1 mld. korun) [3] . Mezi klíčové faktory ovlivňující letošní bilanci SR patří postupné odeznívání potřeby mimořádných výdajů domácnostem i firmám zasaženým dopady vysoké inflace, přetrvávající velmi slabý hospodářský růst a dále legislativní změny (dopady loni schváleného konsolidačního balíčku, vč. změny rozpočtového určení daní /RUD/, jež od ledna 2024 zvyšuje podíl na výnosu některých váhově významných daní ve prospěch SR [4] ).

Velmi mírný růst příjmů byl podpořen zejména vyšším výběrem pojistného na sociální zabezpečení.

Celkové příjmy SR letos za tři čtvrtletí meziročně vzrostly o 0,6 % (nejméně ve srovnatelném období za poslední čtyři roky) a mírně zatím zaostávaly za celoročním plánovaným tempem (+1,4 %). K jejich růstu přispěl nejvíce výběr pojistného na sociální zabezpečení vč. aktivní politiky zaměstnanosti (+46,5 mld. korun, +9,1 %) reflektující nejen aktuální oživení na trhu práce vlivem mírně zlepšeného výkonu ekonomiky, ale i dopady legislativních změn [5] . Pozitivní vliv měly také daňové příjmy (+21,1 mld. korun). Opačně působil očekávaný pokles nedaňových a kapitálových příjmů transferů (−59,7 mld. korun) související s vysokými loňskými příjmy z rozpočtu EU (vlivem dobíhajících plateb na konci programového období 2014 až 2020 i vyšším proplacením prostředků z Národního plánu obnovy [6] ).

Meziroční růst celostátního daňového inkasa byl mírný a během roku slábl. Projevoval se vliv vyšší loňské základny u běžných i mimořádných korporátních daní.

Celostátní daňové inkaso (zohledňující příjmy na úrovni všech veřejných rozpočtů) se po svižném růstu v předchozích třech letech letos za tři čtvrtletí meziročně zvýšilo „jen“ o 2,6 %. Zatímco v období 2021 až 2023 stálo za jeho růstem především vysoké inkaso přímých daní, letos žádná příjmová položka zatím nedominovala (nejvíce se projevila daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti – příspěvek +1,8 p. b.). Naopak negativní dopad měl výběr korporátní daně včetně mimořádných dočasně zavedených daní ( −3,2 p. b.). Na dani z neočekávaných zisků [7] totiž sice získal SR dosud letos 27,2 mld. korun (meziročně o 6 % více a současné již o 60 % více než byl celoroční očekávaný objem [8] ), z odvodů z nadměrných příjmů [9] však již v souladu se schváleným SR letos žádné příjmy neplynuly (loni za stejné období šlo ale o 16,7 mld. korun). Celostátní daňové inkaso (bez mimořádných daní) tak bylo zatím letos meziročně vyšší o 4,3 %, jeho růst ovšem v průběhu roku zpomaloval (v samotném 3. čtvrtletí se dokonce zastavil).

Dynamiku inkasa DPH podporuje zotavující se spotřeba domácností, opačně působí dezinflační tendence v ekonomice. Růst výběru DPH zůstává mírně za rozpočtovým očekáváním.

Na váhově dominantní dani – DPH – získal SR v 1. až 3. čtvrtletí 2024 meziročně o 5,0 % více (+12,9 mld. korun). Tempo za rozpočtovým plánem lehce zaostávalo, byť méně výrazně než loni. Na úrovni všech veřejných rozpočtů dosáhl růst inkasa 3,4 % (loni ve stejném období 5,5 %). Zpomalení tempa odráží ustálení cenové hladiny v ekonomice. Pozitivně se naopak promítá pozvolna se zotavující spotřeba domácností [10] . Vedle toho se od počátku roku začínají projevovat dopady úpravy sazeb daně [11] , a to v souvislosti s účinností konsolidačního balíčku.

Graf č. 18 Příspěvek dílčích příjmů k meziročnímu růstu souhrnného celostátního inkasa daňových příjmů (v p. b.), meziroční růst příjmů pojistného na sociální zabezpečení (%) a saldo státního rozpočtu (v mld. korun) v rámci 1. až 3. čtvrtletí

*Zahrnují i příspěvky na státní politiku zaměstnanosti.

**Saldo očištěné o prostředky na programy/projekty z rozpočtu EU a finančních mechanismů, které byly předfinancovány ze SR a následně jsou propláceny z rozpočtu EU a FM. Celoroční údaje jsou k dispozici počínaje rokem 2013.

FO = fyzické soby, PO = právnické osoby. Ostatní daně z příjmů FO zahrnují daně placené poplatníky (zejména z drobného podnikání) a dále daně vybírané srážkou (např. bankovní vklady, pracovní dohody).

Ostatní daně a poplatky obsahují zejména daň z nemovitých věcí, daň z hazardních her, dálniční poplatek, mýtné a od roku 2023 nově rovněž odvod z nadměrných příjmů a neočekávaných zisků. Zdroj: MF ČR

Svižný růst inkasa spotřební daně souvisel primárně se zvýšením sazby u klíčových produktů – minerálních olejů a tabákových výrobků.

Inkaso spotřební daně (vč. energetické daně) vzrostlo letos za tři čtvrtletí meziročně o 9,4 %, k jeho posílení přispěly všechny významnější položky (vyjma daně z lihu [12] ). Vývoj inkasa nejvíce ovlivnila klíčová daň z minerálních olejů, jejíž výběr svižně rostl (+14,3 %) primárně díky návratu sazby daně z motorové nafty na úroveň před vzplanutím energetické krize [13] . Vliv však měla také vyšší spotřeba těchto produktů, podpořená příznivým vývojem jejich maloobchodních cen [14] . Z inkasa daně z tabákových výrobků získal SR o 5,7 % více, a přestože tempo výběru během letošního roku mírně posilovalo, zůstávalo zatím za rozpočtovým očekáváním. V dynamice inkasa se promítlo další navýšení sazby i rozšíření okruhu zdaněných produktů (nově náplně do e-cigaret, nikotinové sáčky). Dále rostl výběr energetických daní (zejména díky zrušení některých osvobození od daně, např. v metalurgii), avšak pomaleji než činilo rozpočtové očekávání (vlivem pokračujících úspor podniků i domácností v oblasti spotřeby a přechodem na ekologičtější druhy paliv).

Výběr korporátní daně po svižném růstu v předchozích třech letech poklesl.

Růst výběru DPFO nadále převyšoval rozpočtové očekávání. Projevovala se vyšší zaměstnanost i svižný nominální růst průměrné mzdy v podnikové sféře.

Po dvojciferném růstu v předchozích třech letech získal zatím letos SR na korporátní dani (bez mimořádných daní) meziročně o 8,6 mld. korun, resp. o 5,4 % méně (na úrovni všech veřejných rozpočtů kleslo inkaso dokonce o 7,3 %). Výběr daně tak významněji zaostává za rozpočtovým očekáváním. Opačně je tomu u daně z příjmů fyzických osob (DPFO), včetně všech jejích klíčových složek. Na DPFO odvedené plátci (zaměstnavateli) plynulo zatím letos do SR meziročně o 16,5 % více. Příznivě se v ní promítala jak přetrvávající dobrá kondice trhu práce (vyšší zaměstnanost i svižný nominální růst průměrné mzdy v podnikové sféře), tak legislativní změny (především snížení pásma pro druhou zvýšenou sazbu této daně, v menší míře i úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů či zrušení některých daňových slev a také změna RUD [15] ). Svižně nadále rostlo inkaso DPFO vybírané srážkou (+12,4 %), což lze vysvětlit především zvýšenými úrokovými sazbami na vkladech a vysokou mírou úspor domácností. Nově se zde projevilo i snížení limitu pro osvobození příjmů z tombol i hazardních her. Výběr DPFO placené poplatníky (hlavně ze samostatné výdělečné činnosti) se zvýšil mírněji (+3,4 %), pozitivní vliv zde měl růst počtu drobných podnikatelů , negativní pak především úprava pro možnost vstupu paušálního režimu platby daně [16] .

Nedaňové a kapitálové příjmy byly ovlivněny hlubším poklesem příjmů z rozpočtu EU i nižšími příjmy z dividend.

Nedaňové a kapitálové příjmy SR se v souladu s rozpočtovým očekáváním meziročně propadly, když byly v 1. pololetí nižší o čtvrtinu (60 mld. korun). Vedle výše uvedených slabších příjmů z rozpočtu EU k tomu vedlo i to, že loňské mimořádně vysoké příjmy z dividend od podniků s účastí státu se letos již v takové míře neopakovaly.

Růst běžných výdajů razantně zvolnil. Projevil se očekávaný útlum mimořádných dotací v energetice.

Celkové výdaje SR v 1. až 3. čtvrtletí 2024 fakticky stagnovaly (+0,6 %) a významně se zatím neodchylovaly od celoročního rozpočtového očekávání ( − 0,5 %). Běžné výdaje se po dvouciferném loňském růstu letos zvýšily pouze o 1,9 % (+27,9 mld. korun). Toto razantní zvolnění souvisí hlavně s očekávaným útlumem podpory v oblasti energetiky ( − 47,4 mld. korun) umožněným příznivým vývojem cen energií na světových trzích. Zklidnění cenového růstu v ekonomice se odrazilo i v nižším tlaku na valorizaci širokého spektra sociálních dávek. Ten byl dále u důchodů zmírněn legislativními změnami řádné i mimořádné valorizace či zpřísněním podmínek přiznání předčasného důchodu.

Výdaje na důchody se zvýšily relativně nejméně za posledních osm let.

Pololetní deficit důchodového účtu meziročně poklesl o čtvrtinu, i tak byl druhý nejhlubší v novodobé historii.

Navzdory výše uvedenému přispěly k letošnímu růstu běžných výdajů nejvíce sociální dávky (+27,2 mld. korun), jež se i přes zpomalení svého meziročního růstu na veškerých výdajích SR podílely 41,6 % – nejvíce za posledních sedm let [17] . Drtivá většina letošního navýšení sociálních dávek souvisela tradičně s výdaji na důchody, které po rekordním loňském růstu vzrostly o 3,9 %. Vlivem ústupu inflace i změny valorizačního mechanismu ^[18] šlo ale o nejnižší posílení po roce 2016. Současně se ovšem počet příjemců důchodů (po poklesu v předchozích třech letech) opět zvýšil – na sklonku září 2024 meziročně o 0,4 % (spolu s letošním červnem šlo o nejvyšší tempo od konce roku 2016). Přibylo držitelů invalidních důchodů, nadále rostl (byť pomaleji než loni) i zájem o předčasné penze [19] . Výdaje na důchody rostly poprvé po třech letech pomaleji než příjmy na důchodové pojištění. Deficit systému důchodového pojištění [20] se tak za tři kvartály snížil z loňských rekordních 58,1 mld. korun na 43,4 mld. korun.

Růst výdajů na nedůchodové sociální dávky zrychlil, především vlivem vyšších příspěvků na péči a na bydlení a též podpory nezaměstnaným.

Pokles čerpání peněžité pomoci v mateřství i rodičovského příspěvku pokračoval.

Vlivem zákonného posílení příjmů skončila bilance nemocenského pojištění v mírném přebytku.

Meziroční růst výdajů na ostatní sociální dávky oproti loňskému roku letos zrychlil na 5,2 % (+7,1 mld. korun) a podobně jako u důchodů zatím mírně překračoval rozpočtové očekávání. K jejich růstu přispěly nejvíce objemově významné příspěvky na péči pro dlouhodobě nemocné (+2,0 mld. korun) [21] . Opačně působily výplaty rodičovského příspěvku ( − 1,5 mld. korun), jež se hlavně vlivem nepříznivého demografického vývoje snižovaly čtvrtým rokem v řadě [22] . Druhým rokem v řadě se zvyšoval objem příspěvků na bydlení. Letos na ně ze SR směřovalo meziročně o šestinu více a počet jejich příjemců narostl skoro o desetinu (na
290 tis.). Stále se zde projevoval dopad zvýšených cen energií , ale i růstu povědomí o možnosti čerpání této pomoci v populaci a zjednodušení procedury podání žádosti o dávku. Další příjmově testované dávky však posílily jen mírně (příspěvek na živobytí +3,1 %), nebo stagnovaly (přídavky na děti). Naopak skoro o čtvrtinu vzrostla podpora nezaměstnaným, na niž SR letos do konce září vydal bezmála 10 mld. korun (88 % celoroční rozpočtované částky). Stál za tím zejména meziročně vyšší počet osob s nárokem na podporu, dílčí vliv měl i nárůst průměrné výše podpory [23] . Více letos SR vydal rovněž na dávky nemocenského pojištění (+3,7 %), jejichž pokles trvající předchozí tři roky se zastavil (proti
1. až 3. čtvrtletí roku 2019 bylo letos ale vyplaceno skoro o čtvrtinu více). Meziroční růst čerpání byl letos tažen takřka výhradně nemocenskou dávkou, naopak objem vyplaceného ošetřovného i peněžité pomoci v mateřství nadále klesal. Bilance nemocenského pojištění [24] dosáhla díky významnému posílení jeho příjmové stránky letos přebytku (+5,6 mld. korun), prvního po roce 2018.

Růst výdajů na obsluhu státního dluhu zrychlil.

Vyšší výdaje na běžné nákupy souvisely s posilováním obrany a bezpečnosti. Došlo také k valorizaci výdajů na platby za státní pojištěnce a k posílení běžných dotací státním fondům.

K růstu běžných výdajů SR letos významně přispěly také dotace státním fondům, jež byly meziročně vyšší o 20 mld. korun (+56 %). Projevila se zejména vyšší alokace do oblasti dopravní infrastruktury, v menší míře i do zemědělství a životního prostředí. Podobný vliv měly i stále svižněji rostoucí výdaje na obsluhu státního dluhu, jež za tři letošní kvartály přesáhly 60 mld. korun (a za poslední dva roky se zdvojnásobily). Bezmála o třetinu, resp. 7 mld. korun, meziročně vzrostly i ostatní neinvestiční nákupy a související výdaje [25] , a to především v oblasti obrany a bezpečnosti, dílčí roli měly i vyšší výdaje za nákupy energií (elektřina, plyn). V souladu s rozpočtovým očekáváním vzrostly vlivem automatické valorizace [26] bezmála o desetinu výdaje na platby veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce. Jen velmi mírný růst výdajů nastal u příspěvkových organizací (zejména veřejné vysoké školy a výzkumné instituce) a neziskových institucí (zejména sport, další volnočasové aktivity a sociální služby). Obdobné platí i o výdajích na platy v organizačních složkách státu, kde se promítá plošné snížení o 2 % související s realizací konsolidačního balíčku.

Běžné transfery podnikatelům klesly na nejnižší úroveň za poslední pětiletí.

Běžné dotace územním rozpočtům celkově poklesly i přes mírný růst výdajů na platy pracovníků v regionálním školství.

V hlubokém meziročním poklesu běžných transferů podnikatelům, k němuž došlo letos v 1. až 3. čtvrtletí ( − 50 %, − 50 mld. korun), se odráží očekávaný útlum podpory v energetice. Jde hlavně o kompenzace za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty kvůli zastropování jejich cen ( − 80 %) a dále o dotace provozovateli přenosové soustavy ( − 89 %). Navíc pomoc firmám v energeticky náročných odvětvích byla letos zastavena úplně. Naopak u zálohových dotací na obnovitelné zdroje energií nastal jen relativně mírný pokles ( − 4 %) [27] . Celková výše transferů podnikatelům v 1. až 3. čtvrtletí 2024 (50 mld. korun) tak byla nejnižší za posledních pět let. SR letos dle očekávání méně zatížily i objemově významné běžné transfery územním rozpočtům, neboť se meziročně snížily o 3,5 % ( − 7,9 mld. korun). Nižší výdaje na evropské projekty (zejména na oblast vzdělávání) spolu s poklesem kompenzačního příspěvku na nouzové ubytování uprchlíků z Ukrajiny zde totiž převážily nad dopadem navýšení dotací regionálnímu školství (+2,7 %) určených hlavně na platy jeho pracovníků.

Investiční výdaje SR po svižném růstu v předchozích dvou letech letos mírně poklesly. To souvisí s přechodem na nové programové období EU.

Růst výdajů na investiční nákupy zrychlil díky armádním zakázkám.

Kapitálové výdaje SR se po dvojciferném růstu, k němuž došlo v 1. až 3. čtvrtletí 2022 i 2023 , letos v souladu s rozpočtovým očekáváním meziročně výrazněji snížily o 14 % ( − 18,8 mld. korun). Mírně nadpoloviční část dosud letos realizovaných investic směřovala na společné projekty ČR a EU (59 mld. korun). Za celkovým poklesem investic stály nižší výdaje státním fondům – zejména na dopravní infrastrukturu a životní prostředí, v menší míře také na zemědělství. V kontrastu s tím svižně rostly investiční nákupy (+12,8 %, +3,1 mld. korun), především na obranu ČR. V absolutním vyjádření se mírněji zvýšily i transfery vysokým školám, alokované primárně na program Národního plánu obnovy a na vzdělávání. Celkové investice SR tvořily zatím letos 7,1 % veškerých rozpočtových výdajů, což je nejméně za poslední tři roky V kontextu za poslední dvě dekády jde za toto období roku o lehce podprůměrný podíl (a současně ale vyšší než v letech 2016 až 2018, kdy docházelo k přechodu na nové programové období EU).

Graf č. 19 Vybrané výdaje státního rozpočtu v rámci 1. až 3. čtvrtletí

* Pokrývají výdaje na platy v organizačních složkách státu. Nezahrnují například mzdové výdaje na regionální školství.

** Obsahuje také dávky pěstounské péče.

*** Zahrnují dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky osobám se zdravotním postižením, příspěvek na péči dle zákona o soc. službách. Jsou zde obsaženy i dávky humanitární pomoci poskytnuté občanům Ukrajiny.

**** Obsahují zejména výdaje na nákup služeb, materiálu, energií či ostatních služeb (například výdaje na opravy a udržování).

***** Čisté výdaje odpovídají saldu rozpočtové kapitoly Státní dluh (č. 396). Zdroj: MF ČR

Meziroční tempo růstu státního dluhu se od poloviny loňského roku stabilizovalo.

Navýšení dluhu se týkalo výhradně vnitřní zadluženosti.

Podíl nerezidentů mezi držiteli tuzemských dluhopisů od počátku letošního roku klesá.

Pokračující deficitní hospodaření SR se promítlo do státního dluhu. Ten vystoupal na konci 3. čtvrtletí 2024 na 3 334 mld. korun. Meziročně se zvyšoval již 21 kvartálů v řadě, aktuálně vzrostl o rovných 7 % (podobné tempo přetrvává od poloviny loňského roku). Od počátku roku 2024 se dluh navýšil o 223 mld. korun – téměř shodně jako ve stejném období loni
a současně však skoro o polovinu méně než v letech 2020 a 2022. Na letošním růstu se tradičně z drtivé části podílela vnitřní zadluženost. Korunová hodnota vnějšího dluhu se zvýšila jen o 9 mld. korun (na 161 mld.), hlavně vlivem úvěrů realizovaných ve 3. čtvrtletí od Evropské investiční banky (na modernizaci železničního koridoru) a Rozvojové banky Rady Evropy (na výdaje související s pobytem ukrajinských uprchlíků v Česku). Vnitřní zadluženost rostla jako obvykle hlavně v důsledku emise středně- a dlouhodobých státních dluhopisů [28] , v menší míře i emise státních pokladničních poukázek. Emisní činnost za tři čtvrtletí již stačila k pokrytí všech letos plánovaných splátek státního dluhu a z významné části předfinancovala také očekávaný letošní schodek SR. Mezi držiteli veškerých domácích dluhopisů v oběhu dominovaly na konci září 2024 finanční instituce (64,5 %, zejména banky, ale i pojišťovny
a investiční a penzijní fondy), nerezidenti pak vlastnili 28,8 % a jejich podíl se od počátku roku snížil o necelých 7 p. b. (současně klesla i hodnota jimi držených dluhopisů).

Růst celkových příjmů vládních institucí byl tažen zejména sociálními příspěvky
a běžnými daněmi z důchodů.

Růst výdajů razantně zvolnil. Stál za tím útlum dotací, ale i zmírnění růstu mezispotřeby či vyplacených mezd. Investice klesly poprvé po roce 2016.

Sektor vládních institucí (VI) v Česku hospodařil v 1. pololetí 2024 [29] s deficitem 69 mld. korun [30] , jenž meziročně klesl skoro o polovinu (zároveň šlo o druhý nejnižší pololetní schodek od počátku pandemie covidu-19) [31] . Za meziročním zmírněním schodku stálo primárně citelné zvolnění růstu celkových výdajů (na 2,7 %), neboť tempo růstu příjmů (7, 1 %) výrazněji nezvolnilo. Růst příjmů byl tažen zejména čistými sociálními příspěvky (i vlivem vyšších plateb domácností na nemocenské pojištění), posilujícím výběrem běžných daní z důchodů a jmění a v menší míře i nepřímými daněmi (zejména daněmi z produktů). Naopak negativně působily přijaté důchody z vlastnictví, výhradně vlivem poklesu příjmů z dividend. Růst celkových výdajů byl tažen tradičně hlavně sociálními dávkami (vč. naturálních sociálních transferů), a to přesto, že jejich růst razantně zvolnil (na 5,8 %, v rámci prvních pololetí šlo o nejnižší tempo za posledních šest let). Zhruba na polovinu meziročně zmírnil rovněž růst mezispotřeby (na 7,7 %) a vyplacených náhrad zaměstnancům (4,1 %). Nejvýraznější změnou byl očekávaný hluboký útlum vyplacených dotací ( − 25 %), jejichž nominální úroveň klesla i pod úroveň 1. pololetí 2020. Došlo také k mírnému meziročnímu poklesu tvorby fixních investic ( − 1,6 %), prvnímu po roce 2016.

Schodek hospodaření vládních institucí v EU se ve 2. čtvrtletí 2024 zmírnil. V Česku klesl meziročně o třetinu a třetí kvartál v řadě byla jeho úroveň nižší než v EU.

Mezikvartální pokles míry zadluženosti v EU se letos po třech letech zastavil.

Míra zadlužení Česka byla v EU sedmá nejnižší a zároveň nejpříznivější ze všech států střední Evropy. V polovině zemí Unie překračovala 60 % HDP.

Zastavil se nepříznivý trend související s pomalejším růstem celkových příjmů sektoru VI v EU než jejich výdajů (vztažených k HDP) [32] , jenž byl patrný po většinu loňského roku . Ve 2. čtvrtletí 2024 dosáhlo saldo hospodaření VI − 3,1 % HDP a stejně jako v předchozím kvartálu se meziročně velmi mírně snížilo (o 0,2 p. b.). V Česku se schodek redukoval vyšším tempem (o 1,3 p. b) na − 2,4 % HDP (nižší deficit byl v celém období od počátku pandemie registrován jen v 1. čtvrtletí 2022). Obdobný schodek vykázalo i Německo, v ostatních středoevropských státech byl ovšem znatelně hlubší: Polsko (−8,1 %), Slovensko (−5,5 %), Maďarsko (−5,1 %), Rakousko (−3,9 %). Naopak přebytek převyšující 3 % HDP zaznamenaly v rámci celé Unie Dánsko, Irsko a Kypr, nižší kladné saldo měly dále Nizozemsko, Lucembursko, Řecko
a Portugalsko. Trend mezikvartálního poklesu míry zadlužení sektoru VI v EU (i eurozóně), trvající skoro tři roky, se na počátku roku 2024 zastavil a tento obrat potvrdilo i 2. čtvrtletí. Míra zadluženosti na jeho konci činila 81,5 % HDP (resp. 88,1 %) a mezikvartálně vzrostla
o 0,2 p. b . Meziroční pokles zadluženosti ale pokračoval, aktuálně nastal ve 14 zemích – nejvýraznější byl na Kypru (o 10 p. b.). Díky letošnímu přebytku hospodaření si polepšily
i některé dlouhodobě vysoce zadlužené státy jako Řecko (−8,9 p. b.) a Portugalsko (−8,2 p. b.). V Česku zadluženost stagnovala a její úroveň (42,6 % HDP) byla mezi členskými státy sedmá nejnižší (podobné výše dosahovaly také Irsko či Nizozemsko). V polovině států EU, včetně všech klíčových ekonomik, ale zadluženost překračovala 60 % HDP – z novějších členských zemí šlo hlavně o Maďarsko (s dluhem ve výši 75,8 % HDP) a dále Kypr (70,5 %), Slovinsko (69,6 %). Těšně nad Maastrichtským dluhovým kritériem se pohybovaly Slovensko
a Chorvatsko. Proti minimální výši z konjunkturního období (2015 až 2019) byla aktuální míra zadlužení v EU vyšší o 4 p. b., v Česku dokonce o 13 p. b. (ještě nepatrně horší pozici měly Rumunsko, Estonsko, Finsko a Francie). Naopak osm členských států vykázalo zadlužení pod úrovní výše uvedeného minima (mj. Dánsko, Švédsko, Irsko, Nizozemsko či Chorvatsko).