Vývoj ekonomiky ČR - 3. čtvrtletí 2024

Datum vydání: 17. 12. 2024

Kód: 320193-24

1. Shrnutí

· Hrubý domácí produkt (HDP) ve 3. čtvrtletí 2024 rostl mezičtvrtletně o 0,4 %[1]. Pokračovalo mezičtvrtletní oživení domácí spotřeby a pozitivně působila změna zásob. Mezičtvrtletní růst HDP naopak brzdila investiční aktivita a zahraniční poptávka. Meziročně byl HDP vyšší o 1,3 %. Vyšší byla spotřeba domácností i vládních institucí a mírně pozitivně působila zahraniční poptávka. Klesala ale investiční aktivita a negativně se meziročně vyvíjela změna zásob. Hrubý domácí produkt v EU ve 3. čtvrtletí meziročně rostl o 1,0 % a mezičtvrtletně o 0,4 %. Pokračoval meziroční pokles HDP Německa a Rakouska. V rámci střední Evropy naopak kromě Česka meziročně rostlo Polsko i Slovensko. Mezičtvrtletně rostl HDP Česka a Slovenska. Naopak Německo, Polsko a Rakousko vykázaly drobné poklesy.

· Hrubá přidaná hodnota (HPH) se ve 3. čtvrtletí mezičtvrtletně zvýšila o 0,8 % a meziročně o 1,0 %. Mezičtvrtletní růst byl zaznamenán v řadě odvětví, nejvíce v peněžnictví a pojišťovnictví (2,8 %) a ve zpracovatelském průmyslu (2,5 %). HPH se zvyšovala i v dalších odvětvích s výjimkou profesních, vědeckých, technických a administrativních činností, kde byl zaznamenán pokles o 0,1 %. Meziročně nejvíce rostla HPH v peněžnictví a pojišťovnictví (3,2 %). Posilující domácí spotřeba se projevila také solidním meziročním zvýšením HPH v uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství (2,6 %)
a v ostatních činnostech (2,6 %). Mírný meziroční pokles HPH o 0,1 % byl zaznamenán ve zpracovatelském průmyslu i v průmyslu jako celku a ve stavebnictví. Nejhlouběji meziročně klesla HPH
v zemědělství, lesnictví a rybářství (−1,8 %).

· Vývoz zboží a služeb ve 3. čtvrtletí 2024 reálně meziročně vzrostl o 4,0 %[2] a dovoz o 3,4 %. Bilance zahraničního obchodu se zbožím a službami v běžných cenách ve 2. čtvrtletí celkově dosáhla přebytku 121,8 mld. korun a ten se tak meziročně zvýšil o 29,9 mld., zejména vlivem zvýšení přebytku obchodu se zbožím. K tomuto zlepšení nejvíce přispěl obchod s motorovými vozidly a počítači, elektronickými a optickými přístroji a zařízeními. Meziročně se ve 3. čtvrtletí nejvíce zhoršila bilance obchodu se základními kovy.

· Celková cenová hladina (podle deflátoru HDP) ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,9 % a mezičtvrtletně se zvýšila o 0,4 %. Spotřebitelské ceny byly ve 3. čtvrtletí meziročně vyšší o 2,3 % a mezičtvrtletně vzrostly o 0,5 %. Zpomalení meziročního přírůstku spotřebitelských cen ovlivnil nižší růst cen dopravy a dále zmírnění dynamiky cen alkoholických nápojů a tabáku a odívání a obuvi. Naopak zmírnil pokles cen potravin a nealkoholických nápojů. Značně posílil růst nabídkových i realizovaných cen bytů. Ceny průmyslových výrobců ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostly o 1,2 %. Opět se zmírnil pokles cen zemědělských výrobců.

· Základní měnověpolitické úrokové sazby dál klesaly a spolu s nimi také úrokové sazby u většiny druhů klientských vkladů a úvěrů. Dynamika objemu poskytnutých úvěrů zpomalila včetně hypoték. V nových hypotečních smlouvách tvořila většinu dojednávání nových podmínek existujících smluv.

· Celková zaměstnanost [3] ve 3. čtvrtletí byla meziročně vyšší o 0,4 % a mezičtvrtletně se nezměnila. Celková míra nezaměstnanosti stále kolísá pod 3 %. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostla o 7,0 % a dosáhla 45 412 korun. Reálně průměrná mzda posílila o 4,6 %. Mezičtvrtletní nominální navýšení průměrné mzdy činilo 1,9 %.

· V 1. až 3. čtvrtletí 2024 hospodařil státní rozpočet se schodkem ve výši 181,7 mld. korun, což bylo téměř stejně jako v předchozím roce. Postupně odeznívala potřeba mimořádných výdajů domácnostem i firmám zasaženým dopady vysoké inflace a zřetelné jsou dopady schváleného konsolidačního balíčku. Je patrná i změna rozpočtového určení daní, která zvyšuje podíl na výnosu některých váhově významných daní ve prospěch státního rozpočtu. Přetrvávající slabý hospodářský růst ale brzdil růst příjmů z některých daní.