Češi se zapojili do ochrany ovzduší v Kazachstánu

Česká nevládní organizace Arnika se účastnila projektu financovaného Evropskou unií, jehož smyslem je podpora zapojení kazachstánské veřejnosti do zmírňování změny klimatu. Projekt realizovaný Regionálním ekologickým muzeem v Karagandě se zaměřil na jeden z nejprůmyslovějších regionů Kazachstánu, Karagandijskou oblast. V rámci projektu byla poprvé vypracována regionální strategie nízkouhlíkového rozvoje.

Symbol Kazachstánu ve městě Karaganda. Foto: Shutterstock

Projekt s názvem „Účast občanské společnosti na zmírňování změny klimatu v Karagandijské oblasti“ posílil opatření v oblasti klimatu v regionu. Jde o součást širšího úsilí o pokrok země při plnění jejích mezinárodních závazků podle Pařížské dohody. Kazachstán se zavázal dosáhnout nulových čistých emisí skleníkových plynů do roku 2060. Celkový rozpočet projektu činil 288 tisíc eur, EU přispěla částkou 250 tisíc eur.

V rámci projektu proběhla v říjnu také konference v hlavním městě Kazachstánu Astaně, které se účastnil velvyslanec ČR v Kazachstánu Pavol Šepeľák, za EU pak velvyslankyně v Kazachstánu Aleška Simkič.

DŮLEŽITÉ CENTRUM TĚŽBY, OCELI A ENERGIE

Karagandijská oblast nebyla vybrána náhodou. Jedná se o důležité centrum těžby, výroby oceli a energie, které je obzvláště citlivé jak na zhoršování životního prostředí, tak i na důsledky globálního oteplování. Oficiální údaje ukazují, že od roku 2022 podniky v regionu vypouštěly do ovzduší ročně přes 600 000 tun znečišťujících látek, což představuje 24 % celkových emisí Kazachstánu. V roce 2019 se Kazachstán umístil na 21. místě žebříčku zemí s největšími emisemi skleníkových plynů na světě. Následkem znečištěného ovzduší každoročně předčasně umírají desetitisíce lidí, ekonomická ztráta je vypočtena na 10,5 miliardy USD.

PRVNÍ REGIONÁLNÍ STRATEGIE NÍZKOUHLÍKOVÉHO ROZVOJE

V rámci projektu byla poprvé vypracována regionální strategie nízkouhlíkového rozvoje, která vznikla na základě analýzy problémů a identifikovaných priorit národní strategie nízkouhlíkového rozvoje. Projekt posílil opatření v oblasti klimatu v regionu s cílem pomoci zemi splnit její národní závazky podle Pařížské dohody. Pokroku bylo dosaženo díky spolupráci mezi aktivisty občanské společnosti, odborníky a vládními agenturami. Hlavním zaměřením projektu v regionu Karagandy je akce na místě, tedy řešení místních problémů prostřednictvím zapojení komunity. Pro dosažení jejího účelu je nutné přesvědčit občany o důležitosti těchto otázek. Na projektu se podíleli zástupci nevládní organizace Arnika společně s EcoMuseum z Kazachstánu a firmou World from Space.

Projekt zahrnuje několik oblastí – spolupráci v otázkách změny klimatu a dále praktické projekty, stejně jako školení nejen pro vědecké pracovníky, ale i pro širokou veřejnost. Akcent byl kladen na mladou generaci. Během dvou let projektu bylo zorganizováno několik desítek seminářů. Těchto seminářů se zúčastnili odborníci z Česka, Německa a Spojených států, kteří se podělili o zkušenosti již aplikované v jejich zemích.

VÝZKUM NA ZÁKLADĚ DÁLKOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ

Projekt byl rovněž zakončen různými studiemi a publikacemi ve spolupráci s českými a německými kolegy, včetně přehledu systému účtování skleníkových plynů v Kazachstánu, studie o kvalitě ovzduší provedené prostřednictvím satelitního monitorování a praktických doporučení pro podniky a veřejné organizace, jak zmírnit dopady změny klimatu. Výzkum se zakládá na dálkovém průzkumu Země prováděném družicemi Evropské unie v rámci programu Copernicus.

Jedním z nejvýznamnějších výstupů bylo vypracování místního klimatického akčního plánu, který nastiňuje konkrétní strategie pro region Karagandy. Konečným cílem bylo, aby krajské úřady přijaly výsledky projektu jako oficiální státní dokument, který bude použit při zpracování oficiálního podkladu, který napomůže k plnění cílů uvedených v Kodexu životního prostředí z roku 2021.

Projektu se již například účastnili zástupci Českého hydrometeorologického ústavu, kteří prezentovali studii zaměřenou na oblast využití dat o znečištění ovzduší k rozhodování o řízení její kvality. Během prezentace proběhla diskuse o zkušenostech obou zemí v oblasti monitorování kvality ovzduší a také o možnostech spolupráce mezi Kazachstánem a Českem v této oblasti. Zvláštní pozornost byla věnována otázkám interakce mezi vědeckými institucemi, vládními orgány a veřejnými organizacemi s cílem zlepšit kvalitu ovzduší a informovat obyvatelstvo.

ŠANCE PRO ČESKÉ VÝZKUMNÍKY I FIRMY

Díky projektu se otevírá řada možností a příležitostí nejen pro další česká výzkumná pracoviště, ale i pro podnikatele například v oblastech snižování energetické účinnosti, alternativní dopravy, zavlažování, ekologizace budov i území. Je možné se zaměřit i na zavlažovací systémy, oblast Smart Cities (zlepšení cyklistické infrastruktury) nebo energeticky účinné osvětlení.

Účelem projektu je totiž nejen varování před důsledky klimatických změn, ale je třeba navrhovat i praktická řešení, která nebudou mít za cíl „jen“ snížit emise a spotřebu energie, ale také zpříjemnit a zpřístupnit místa, kde se projekty daného typu realizují.

Markéta Pěčková, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Astaně