Letem světem: obranyschopnost vs. EU a čínský cyklus

V říjnu došlo poklesla průmyslová výroba o 0,7 % meziměsíčně. Jirka k tomu mimo jiné napsal: „Podobně jako v minulých měsících ovlivnila tento vývoj slabá zahraniční poptávka, a to především z německé ekonomiky. Oživení domácí spotřeby působí opačným směrem, nicméně jeho vliv je nižší a nedokáže utlumenou zahraniční poptávku kompenzovat. V meziročním vyjádření byla průmyslová produkce o 2,1 % nižší.“ Vedle toho v říjnu poklesla stavební výroba o 3,6 % meziročně, nezaměstnanost stagnovala na 3,9 % a obchodní bilance skončila v přebytku 11 mld. CZK.

Blíží se prosincové zasedání ČNB. Opět Jirka: „Na prosincovém zasedání se bude ČNB pravděpodobně rozhodovat mezi ponecháním sazeb beze změny a jejich mírným snížením o 25 bodů. Velmi lehce se kloníme ke stabilitě sazeb, nicméně případný mírný pokles by výrazným překvapením nebyl. I trh to nyní vidí zhruba podobně a jako my se jen mírně přiklání ke stabilitě. Aktuálně očekáváme příští snížení sazeb až na květnovém zasedání, trh nyní čeká únor. Celkově čekáme pro příští dva roky jen velmi pozvolné snižování sazeb směrem ke 3% hladině. Tu považujeme za rovnováhu, kde se ČNB může v rámci současného vývoje zastavit (pokud se mezitím neobjeví nové proinflační nebo protiinflační impulzy).“

Rychlý pád Asadova režimu je triumf pro Turecko, ale katastrofa pro Írán a Rusko. Rusko potřebuje pro svou námořní flotilu syrský přístav Tartus pro přístup do Středozemního moře. Rusko se bude snažit vyjednat dohodu, aby si udrželo tento strategický bod.

Společnost Google představila kvantový čip „Willow“. Ten by měl podle Google potřebovat pouhých pět minut k vyřešení matematické úlohy, jež by nejrychlejším superpočítačům trvala 10 septillionů let (déle než je stáří vesmíru). Kvantová výpočetní technika stále zůstává experimentální technologií, ale společnost Google uvedla, že se blíží doba, kdyby mohla být  využita pro „reálné aplikace“. Tohle by byl „kvantový skok“.

Evropská obranyschopnost a obranný průmysl. Dlouhodobé zvýšení výdajů na obranu v Evropě přitom by mělo být příležitostí pro evropský obranný, strojírenský a chemický průmysl. Proto nejsou dobrá tato čísla: v období od června 2022 do června 2023 směřovalo 78 % výdajů EU na veřejné zakázky v obraně k dodavatelům mimo EU, z toho 63 % do USA. WSJ píše, že nečinnost vytvořila začarovaný kruh: evropské obranné společnosti, které nemají dostatek investic, se potýkají s problémy s dodávkami, což vede evropské vlády k tomu, že místo toho nakupují od amerických dodavatelů. To zase znamená méně peněz pro evropské výrobce, kteří riskují, že budou ještě více zaostávat v závodě o nové vojenské a technologické vymoženosti. Zajímavým případem je Dánsko (které tady často vychvaluji): Dánský stát odkoupil koncem loňského roku vyřazenou muniční továrnu, aby obnovilo výrobu dělostřeleckých granátů. Téměř o rok později zůstává továrna prázdná. Politické tahanice zdržely proces hledání společnosti, která by munici vyráběla, a formální výběrové řízení ještě nezačalo. Frustrovaná dánská premiérka otevřeně řekla, že „Pokud toho chceme dosáhnout, musíme vyhodit do povětří všechny naše obvyklé postupy." Přesně tak. Přitom energetická krize ukázala, že v EU jsme schopni investice urychlit. Ale válka/bezpečnost očividně není dostatečnou motivací. Mimo jiné to souvisí s tím, že rychlost je často považována za součást korupce.

Čínský cyklus (by Noah Smith) zahrnuje tyto fáze. 1. Nadnárodní společnost umisťuje své továrny do Číny, lákána kombinací levné výroby, velkých zakázek a snu o obrovských tržních příležitostech. 2. Čína si přivlastňuje technologii nadnárodní společnosti prostřednictvím kombinace společných podniků, akvizic, reverzního inženýrství a špionáže. 3. Přivlastněná technologie se dostává do rukou čínských domácích společností. 4. Čínské společnosti vytlačují nadnárodní společnost z čínského trhu. 5. Čínské společnosti začnou exportovat a předstihují nadnárodní společnost na světových trzích. Prošly si tím vlaky (viz obrázek, nahoře původní vlaky, dole čínské "originály"), větrné turbíny, solární panely, smartphony, elektroauta...

Něco optimistického: čínskému cyklu převzetí technologií zatím odolávají velká komerční letadla. Brian Potter to zdůvodňuje tím, že jde o jedno z 5-6 nejsložitějších technologických produktů moderní civilizace kombinující výkon, technologie, spolehlivost, ekonomiku. "Například moderní komerční proudový motor potřebuje před generální opravou pracovat desítky tisíc hodin. Postavit úspěšné komerční letadlo je obtížnější než postavit kosmickou loď." Japonsko chtělo podobně jako Čína vyvinout vlastní komerční letadlo. Program začal v 80. letech, ale v roce 2023 byl program zrušen bez úspěchu. Čína má výrazně více prostředků (nejen finančních). Ale jejich program běží od 60. let a také bez úspěchu. Zatím. Letecké firmy si dobře uvědomují, že jejich technologie je jejich kritickým aktivem a že založení operací v Číně by čínským firmám mohlo umožnit získat je a stát se konkurenty. Takže v Číně jsou společné (opět) firmy, ale mnoho kritických součástí letadel bylo vyrobeno jinde. Výroba v Číně používala starší, méně pokročilé technologie a výrobní metody. Tohle je oblast, kde Evropa a USA jsou výrazně před Čínou.